O čem bude rok 2012 v ošetřovatelství? (II. díl)

Hlavními tématy v ošetřovatelství pro tento rok je dostupnost péče, její organizace v konkrétních oborech a kvalitní přístup k pacientům. Potvrdila to konference prezidia České asociace sester loni v listopadu.

V minulém čísle Florence jsme zveřejni­li první záznam části 4. podzimní kon­ference prezidia České asociace sester (11. listopad, Poděbrady). V následujícím textu se budeme zabývat dvěma oblast­mi ošetřovatelské péče, kde situace není uspokojivá, dokonce ani v evropském měřítku. Jedná se o nutriční péči hospi­talizovaných pacientů a omezující fakto­ry působnosti agentur domácí péče.

Stav výživy se během hospitalizace v některých zařízeních zhoršuje až u 80 % Evropanů

Vrchní nutriční terapeutka FTNsP Ta­mara Starnovská zahájila svou přednáš­ku tím, že uvedla čísla hodná zapama­tování. Byla zjištěna v zemích Evropské unie a říkají, že už do nemocnic přichází vysoké procento pacientů s malnutricí. Konkrétně například na elektivní chi­rurgii přichází z domova 10 % malnut­ričních pacientů, na interní a chirurgic­ká oddělení 30–50 % a mezi gerontolo­gickými a onkologickými pacienty je při příjmu do nemocnice až 60 % malnu­tričních osob. Tato čísla mluví jasnou řečí – zdravotníci musí už u každého nového pacienta na podobných praco­vištích předpokládat malnutrici, pří­slušnými testy ji vyhodnotit a odpoví­dajícím způsobem jednat. To se mnoh­de neděje a důsledkem je obrovské číslo zhoršení stavu výživy v průběhu hospi­talizace. Dochází k němu podle téhož výzkumu až u 50–80 % pacientů! Vcelku se předpokládá, že je podvy­živeno nebo špatnou výživou ohroženo 5–15 % Evropanů žijících běžným živo­tem, 40 % hospitalizovaných pacientů a 60 % obyvatel pečovatelských domů. Ze závěrů studie plyne doporučení k odstranění hlavních příčin špatné výživy a nastolení její prevence přede­vším v komunitách. A velmi naléhavý závěr směřující do všech zdravotnic­kých zařízení: léčba špatné výživy se musí stát klíčovou složkou správné kli­nické praxe u všech onemocnění. Nutriční péče je natolik důležitá, že ji lze považovat za indikátor kvality péče. Je rovnocennou složkou péče lé­čebné. Není nejmenších pochyb, že jed­noznačně a přímo ovlivňuje zdravot­ní stav pacientů. Markantní je to u on­kologických pacientů. Podle nedávno provedeného výzkumu (aktuálně.cz z 8. 11. 2011) více než 58 % onkolo­gických pacientů v Česku je ohroženo podvýživou. Ta má přitom významný negativní dopad jak na průběh léčby a její výsledek, tak i na délku hospitali­zace či úmrtnost těchto pacientů.

Dostupnost domácí péče v ČR

V r. 2009 bylo u nás registrováno 473 ADP, 81 % z nich s dostupností 24 hodin. Za uvedený rok bylo ošetře­no 147 tis. klientů, uskutečněno 5,7 mi­lionu návštěv. Zdá se to dost, kdyby ne­šlo o sestupný trend. Lenka Cejnková z Remedia centra, spol. s r. o., uvedla, že od r. 2006 syste­maticky klesá v ČR počet agentur do­mácí péče (ADP), zatímco počet pa­cientů indikovaných k domácí péči ros­te a poroste. Pokles počtu ADP souvisí s financováním této služby. Například v poslední době dohodovací řízení o cenách (pro rok 2012) v srpnu loňského roku mezi poskytovateli domácí zdra­votní péče a ZP skončilo nedohodou. Žádný z předložených návrhů nezískal souhlas všech přítomných zástupců ZP a souhlas 2/3 zástupců přítomných pro­fesních sdružení, jak stanovuje jednací řád dohodovacího řízení.

Čeho by se mělo dosáhnout podle představ poskytovatelů domácí zdra­votní péče? Stanovení přesných pravi­del pro vykazování a dokumentování domácí péče, v níž by standardy hrály roli minimálně jako doporučené do­kumenty ČAS, zrušení limitů při hra­zení domácí péče, možnosti indikace některých výkonů ze strany sester (za­tím provádějí výhradně praktičtí nebo ošetřující lékaři). V této snaze přislíbila ČAS poskytovatelům domácí zdravot­ní péče podporu.

Jarmila Škubová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si