Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 10 / 2013

Žijte, dokud můžete

Datum: 7. 10. 2013
Autor: Magda Hettnerová

Kdo zná Cimrmanovu hru Švestka aneb jevištní sklerotikon z autorské dílny pánů Smoljaka a Svěráka, jistě zná i vědecký seminář, který hře předchází a který pojednává o Cimrmanově zubařském trmácení po mlýnech a vechtrovnách. Z něj znechucený a unavený Cimrman napsal o svých zkušenostech příručku s poněkud pesimistickým názvem Zuby – pohroma huby. V úvodu se rouhačsky obořil hned na Pánaboha. „Proč jsi, Panebože,“ obrací se Cimrman na chybujícího Stvořitele, „obdařil zuby něčím tak zbytečným, jako jsou nervy?“ 

Přesně na tato slova jsem si vzpomněla, když jsem seděla v zubařském křesle s pusou otevřenou, div mi nevypadla z pantů, a trpěla při trhání tzv. zubů moudrosti neboli osmiček. Kdo stejné martyrium podstoupil, ten ví, že samotný zákrok nebolí (probíhá pod lokální anestezií), ale když anestetikum odezní a rány přijdou k sobě, pak teprve začíná pravé peklo.

Když jsem rabovala led z lednice, abych si ho přiložila na oteklou tvář, která vypadala jako po útoku lesních včel, a polykala už třetí brufen, došlo mi, že k tématu Bolest a stáří, které jsme zvolili pro říjnové číslo našeho časopisu, budu mít tentokrát čím přispět i já.

Naštěstí bolest, jak to u té akutní bývá, po pár dnech a několika dávkách analgetik odezněla a tak jsem pro vás mohla vyzpovídat mladou sbormistryni a členky seniorského sboru Elpida, které i přes svůj vysoký věk (60–80 let) zpívají už několik let s indie-rockovou kapelou Please The Trees a sklízejí ovace na českých velkých hudebních festivalech i přes to, že by mohly být babičkami nejen diváků, ale i většiny účastníků. Když je uvidíte, jak doprostřed rozjeté rockové písničky nastupují, elegantní dámy, pěkně pomalu jedna po druhé, a řadí se na stranu pódia, aby vzápětí spustily jasnými hlasy sborový zpěv a laškovně přitom pomrkávaly na vyjevené obecenstvo mladých, budete jim jejich nadšení pro věc a životní elán závidět. A při pohledu na ně vás napadnou slova francouzské herečky a zpěvačky Brigitte Bardot: „Stáří je zatím něco, co se přihodilo jiným ženám.“ O tom, jak se ke zpěvu dostaly a co je jejich lékem na stáří, se dočtete na straně 4.

A protože ani tentokrát jsme nezapomněli na ostatní rubriky, dočtete se v tomto čísle například o tom, jak vypadá paliativní péče v rovníkové Africe, jak předcházet šikaně na pracovišti nebo jaké jsou možnosti péče o seniora po propuštění z nemocnice.

Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka

 
  • tisk
  • předplatit si