Prevence násilí od třetích stran v režii Unie zaměstnavatelských svazů – Centra rozvojových aktivit

Jak v oblasti zdravotnictví, tak v oblasti sociálních služeb dochází stále častěji k projevům násilí vůči pracovníkům. V letech 2010–2012 probíhal projekt „Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích“ zejména ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb. Tento projekt byl financován z Evropského sociálního fondu a probíhal v celé České republice s výjimkou hlavního města Prahy.

Na sklonku roku 2012 se Unii zaměstnavatelských svazů – CRA (UZS-CRA) podařilo získat grantovou podporu z Norských fondů, která odstartovala projekt prevence násilí od třetích stran zaměřený na oblast zdravotnictví a sociálních služeb na území hlavního města Prahy. Cílem projektu je proškolení 150 pracovníků, kteří jsou vystaveni násilí od třetích stran – tedy od pacientů, uživatelů služeb či jejich rodinných příslušníků. Tito zaměstnanci proškolení ve zvládání násilí by měli tvořit tzv. klíčové osoby, které se budou kontinuálně podílet na posilování dialogu a prevenci násilí od třetích stran. Projekt se také snaží zajistit větší právní ochranu pracovníkům, kteří se s násilím při své praxi setkávají. V neposlední řadě je součástí cílů projektu také vytvoření preventivních týmů, které se budou podílet na minimalizaci násilí ve zdravotnictví a sociálních službách.

V ČR již podobné projekty proběhly v letech 2004 a 2010. Současný projekt by však měl saturovat nedostatky, které se projevily v projektech minulých. Projekt probíhá ve spolupráci se zahraničními experty, u nichž je možné se inspirovat, a klade si za cíl efektivní proškolení cílových skupin pracovníků.

Realizátoři projektu

Projekt je financován Norskými fondy a probíhá od prosince 2012 do prosince 2014. Hlavním řešitelem projektu je UZS-CRA, spoluřešitelem je Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP). Projekt je totiž realizován na bázi sociálního dialogu – tedy spolupráce zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zahraničním partnerem projektu je Norský svaz měst a obcí a střešní norská odborová organizace. Do projektu jsou zapojeni experti, kteří se budou podílet na školení zaměstnanců a vzniku preventivních týmů.

Školení bude probíhat formou interaktivních seminářů, které budou připravovat zaměstnance na řešení násilných situací z hlediska budoucnosti. Cílem je vyškolit takové klíčové osoby, které nemusejí aktuálně zasahovat a řešit situaci násilí na pracovišti, ale svým přístupem se dokážou orientovat v problematice a v případě potřeby zajistit jak preventivní, tak represivní postupy.

V současné době jsou identifikovány příklady dobré praxe, které jsou v některých zařízeních využívány pro zmírnění potenciálního násilí. Zkušenosti norských partnerů jsou v mnohém inspirací, o čemž se přesvědčila skupina šesti expertů, kteří v rámci projektu navštívili norské Oslo.

Zahraniční Study Tour

V rámci stáže v březnu 2013 bylo možné od norských expertů získat řadu teoretických a praktických informací. Během společných přednášek byl diskutován český a norský model sociálního dialogu a následně prezentovány příspěvky reflektující násilí od třetí strany v České republice i Norsku. Norové představili modely prevence násilí od třetí strany ve zdravotnictví a v sociálním sektoru z různých úhlů pohledu (pracovněprávní systém Norska, výzkumná šetření pracovních podmínek, bezpečnost práce). V průběhu přednášek se velmi diskutovalo, z čehož byla patrná nejen norská otevřenost, ale také další vlastnosti, které posilují pracovní vztahy. Je to především velká snaha o týmovou spolupráci a vysoký pracovní výkon. Několikrát bylo zdůrazněno, že násilí ve společnosti je především problémem etiky.

Norský model prevence vychází především z důsledné kontroly incidentů násilí prostřednictvím spolupráce zástupců obcí, managementu jednotlivých pracovišť a zaměstnanců. Norské vzdělávání v oblasti prevence násilí má podobný charakter jako v ČR – chybí výuka ve školách a následné kurzy jsou zaměřeny jak na verbální, tak i na fyzickou sebeobranu. Norský přístup při zvládání násilí z hlediska systémového však je více zaměřen na opakování získaných preventivních dovedností a výuka probíhá přímo na daném pracovišti.

V rámci stáže byla zorganizována i návštěva pečovatelského domu Majorstua pro zhruba 140 seniorů, v rámci které proběhla i debata s hlavní sestrou a bezpečnostním pracovníkem. Z diskuze vyplynulo, že největší prevence, jak předcházet násilí ve stáří, byť u pacientů s demencí, je dostatečný počet personálu (jedna sestra/sanitář má v péči pouze 2–3 seniory) a intenzivní komunikace s klienty (navození klidu je v krizové situaci zásadní). Počet personálu je do velké míry dán nejen uvědomělou péčí o seniory, ale také finančními dotacemi, které jsou na rozdíl od ČR velmi vysoké.

Senioři s vysokými důchody přispívají na péči 85 % ze svých dávek a senioři s nižšími důchody 75 %. I přes tento příspěvek je pečovatelský dům dotován obcí částkou 101 miliónů norských korun ročně (cca 353,5 miliónu Kč). Vybavení a struktura pečovatelského domu nebyla příliš odlišná od podobných zařízení v České republice, taktéž aktivizační programy pro seniory jsou v ČR stejné.

Studijní cesta ukázala, jak velkou roli hraje v Norsku dostatek zdrojů a také mentalita norského obyvatelstva (spolupráce, pracovní výkon). Na druhou stranu vzdělávání v oblasti prevence násilí je totožné, stejně jako vybavení a služby v pobytovém zařízení pro seniory. Významný však zůstává počet personálu a efektivní systém, kdy stát, obce, vedení zařízení, odbory a zaměstnanci fungují jako jeden velký a kompaktní celek. Sociální dialog tak v praxi napomáhá důstojné práci, která pro mnohé české pracovníky v sociálně-zdravotních službách není zatím samozřejmá.

Jaroslav Pekara, Radka Soukupová

 

• tisk
• předplatit si