Ošetřovatelství včera, dnes a zítra

Do posledního místa se v úterý 10. února 2015 zaplnil Charvátův sál na III. interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), ve kterém se konala konference s názvem Ošetřovatelství včera, dnes a zítra.

Po úvodních slovech náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání VFN v Praze Mgr. Dity Svobodové, Ph.D., vedoucí odboru vzdělávání VFN v Praze Mgr. Zuzany Máchové, odborné garantky vzdělávání NLZP VFN v Praze PhDr. Dagmar Škochové, MBA, a Anny Chrzové zahájily konferenci přednášky na téma Mentální anorexie – štíhlost, která může zabíjet.

Jako první vystoupily vrchní sestra Psychiatrické kliniky VFN Bc. Zuzana Fišarová a Radka Blumenthalová, které posluchače seznámily nejen s definicemi jednotlivých poruch příjmů potravy – mentální anorexií (MA), mentální bulimií (MB) a psychogenním přejídáním, ale i se spouštěči, které je mohou vyvolat. V případě MA to může být například touha po dokonalosti, předpojatost společnosti vůči obézním, problémy v rodině, vyslechnuté poznámky k tělu nebo i sexuální zneužívání. Následky obou, MA i MB, mohou být velmi závažné až fatální (např. potíže se soustředěním, snížený TK, bradykardie, selhávání srdeční činnosti, anémie, selhávání ledvin, osteoporóza, suchá kůže atd.). Mezi charakteristické rysy pacientů s MA patří perfekcionismus, mimořádná aktivita, nadměrné cvičení, neustálé sledování váhy, užívání diuretik, projímadel a uzavírání se do sebe. Pacienti s MB jsou zase charakterističtí velmi nízkým sebevědomím, nepřiměřenou sebekritikou a potřebou neustálého uznání a názorů od druhých. Léčba pacientů s poruchami příjmu potravy (PPP) spočívá především v psychoterapii a terapeutickém režimu.

Posluchače přivítaly (zleva) vedoucí odboru vzdělávání VFN Mgr. Zuzana Máchová, odborná garantka vzdělávání NLZ P VFN PhDr. Dagmar Škochová, MBA, a Anna Chrzová
foto: Magda Hettnerová

„Farmakoterapie není u těchto pacientů metodou první volby. Medikace se zvažuje především u komorbidních obsedantně kompulzivních, depresivních a úzkostných poruch,“ upozornila Bc. Z. Fišarová. Dále pohovořily o režimu, který mají tito pacienti na specializované jednotce pro léčbu PPP Psychiatrické kliniky VFN zavedený. Pacienti například uzavírají terapeutickou smlouvu, píší si deník, pracují v terapeutických skupinách a vycházky jsou jim povolovány dle BMI, jejich zdravotního stavu a dodržování režimu. Debatu a řadu otázek vyvolal mezi posluchači jídelní režim pacientů. Mnozí z nich (s diagnózou MA přicházejí na kliniku i mladí muži) jsou vegetariáni. Na klinice ovšem není v rámci léčby vegetariánská strava tolerována. „Většina z nich není vegetariány z přesvědčení, ale protože si myslí, že vegetariánská strava je méně kalorická,“ vysvětlila R. Blumenthalová. Pacienti tuto léčbu podstupují dobrovolně, takže jsou s tímto faktem seznámeni předem. Stejně tak všechny alergie na potraviny, o nichž tvrdí, že je mají, musejí doložit lékařskou zprávou. „Hodinu po jídle nesmějí na toaletu a musejí dodržovat klid,“ popsaly přednášející. Na závěr se shodly, že práce s těmito pacienty, z nichž se až jedna třetina vrací, a kteří se často uchylují ke lži a manipulaci, je pro ošetřující personál velice náročná.

Jejich slova potvrdila i další přednášející Petra Havrlíková z IV. interní kliniky, která na třech kazuistikách ukázala, kam až může lidská touha po štíhlosti zajít.

Sestra si zaslouží respekt a uznání

Úsměv na tváři přítomných vyvolaly další dvě přednášející – Bc. Iva Konvalinková a Eva Šolcová z I. chirurgické kliniky VFN, které si za téma své přednášky zvolily Ošetřovatelská péče před čtyřiceti lety a dnes. K tomu se i stylově oblékly do historické modré uniformy s bílým čepečkem. Ve své přednášce se zastavily u toho, jak vypadalo vzdělávání sester před čtyřiceti lety a jak vypadá dnes, jak vypadala oddělení nemocnice a náplň práce sester, jaké postavení ve společnosti měly sestry kdysi a jak jsou vnímány dnes.

„Před čtyřiceti lety byla sestra vnímána jako pravá i levá ruka lékaře, ale i jako ta, která pouze plní nařízení lékaře. Společnost ovšem její povolání vnímala jako vážené. Dnes ji televizní seriály ukazují jako pohihňávající se stvoření bez vlastního názoru, které neustále pije kávu a flirtuje s lékaři. Vedení zdravotnických zařízení ji bere jako někoho, kdo si musí poradit bez uklízečky, ošetřovatelky, lékaře i sanitáře, musí být milá, příjemná, flexibilní a svůj osobní život téměř nemít. Mladí lékaři ji považují buď za dobrou vílu, která jim pomůže, poradí a připomene zapomenuté ordinace, nebo jako někoho, kdo má povinnost plnit jejich rozkazy. Starší lékaři v nás vidí buď spolupracovníky, anebo ty, které mohou za všechny chyby. Podle pacientů jsme buď andělé, nebo služky, diváci televizních zpráv musejí mít pocit, že jsme vrazi a kriminálnice,“ řekly přednášející. Na závěr uvedly, že sestra byla a stále je pojem, který sklízí uznání v širokém okruhu lidí, a nejen proto, že na sobě sestry neustále pracují, vzdělávají se apod., si zaslouží respekt a špetku uznání.

Velmi zajímavou kazuistiku přednesla primářka Stomatologické kliniky VFN MUDr. Gabriela Pavlíková, která představila pacientku, jež trpí raritní formou kladosporiózy s projevy v obličeji a která se s tímto onemocněním potýká už několik let. Přestože se jedná o velmi ojedinělý případ, lékaři jej zatím neprezentovali ani v odborných periodikách, protože léčba pacientky není ještě u konce. Na primářku Pavlíkovou navázala vrchní sestra Mgr. Dobromila Faktorová, také ze Stomatologické kliniky, která pohovořila o tom, jak vypadá ošetřovatelská péče o pacienty s mutilujícími defekty v obličeji.

Do dnes již historických sesterských uniforem se oblékly sestry Bc. Iva Konvalinková a Eva Šolcová

fota: Magda Hettnerová

Nejvíc emocí vyvolala v druhé polovině konference přednáška Bc. Dity Burian, která jako příslušnice Armády ČR jezdila na vojenské zahraniční mise, kde sloužila v první linii. Své vyprávění o tom, jak funguje zdravotní péče během vojenských akcí a co všechno na misích zažila, doplnila řadou fotografií, až přítomným běhal mráz po zádech.

Po ní vystoupila se svým sdělením vrchní sestra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN Hana Rittsteinová, která přítomné seznámila s průzkumem, který na této klinice udělali, aby zjistili, zda lze edukací ženu připravit na možnost akutního císařského řezu. Zabývali se také otázkou, s jakými problémy se ženy, které takto rodily, v šestinedělí a poté potýkají a zda je možné tyto potíže nějak ovlivnit.

Do konce konference pak zazněla ještě sdělení lékařů MUDr. Květoslava Nováka z Urologické kliniky VFN, který hovořil o využití 3D zobrazení při laparoskopických výkonech, a MUDr. Michala Janka z Oční kliniky VFN, který si připravil přednášku na téma červené, bolestivé a slepé oko.

Konferenci pak zakončila Anna Chrzová slovy prof. MUDr. Josefa Charváta, DrSc.: „Člověk nemůže vědět všechno, ale měl by alespoň o všem důležitém vědět.“ „Proto doufám, že jste si z dnešní konference vše důležité odnesli, a těším se na viděnou na příští konferenci, která se bude ve VFN konat 3. června,“ řekla A. Chrzová.

Magda Hettnerová, redakce Florence

• tisk
• předplatit si