Zpět na detail čísla

Číslo 1 - 2 / 2018

V Lázních Bechyně se léčil i poslední Rožmberk Petr Vok

Datum: 14. 2. 2018
Autor: Bc. Magda Hettnerová

Čtvrtstoletí své novodobé existence oslavily v loňském roce jedny z nejstarších lázní v České republice – Lázně Bechyně, které leží v malebném historickém městě Bechyně rozkládajícím se nad soutokem řeky Lužnice a říčky Smutné v jižních Čechách. Do lázní, které se zaměřují především na léčbu revmatoidní artritidy, Bechtěrevovy choroby, koxartrózy a jiných artróz, metabolických onemocnění s postižením kloubů, bolestivých syndromů šlach, svalů a nemocí nervových, přijíždějí každý rok tisíce lidí, převážně seniorů, aby si zde odpočinuly a načerpaly sílu a zdraví ze zdejších přírodních zdrojů. Jejich léčebná síla je totiž známá už po staletí.

První zmínka o bechyňské lázni pochází z roku 1576, kdy se neznámý šlechtic omlouvá v dopise Petru Vokovi z Rožmberka – tehdejšímu majiteli bechyňského zámku, který původně gotický hrad přestavěl v pohodlné renesanční sídlo – a slibuje, že jeho pozvání k léčení v budoucnu využije. Už Petr Vok z Rožmberka tedy patrně znal léčebnou sílu zdejších minerálních pramenů, o jejichž existenci nacházíme písemné zmínky znovu až v první polovině 17. století. Prameny postupem času vyschly, ale lázně přetrvaly dodnes. Místo vodoléčby dnes využívají jiných přírodních léčivých zdrojů, konkrétně slatinu z nedalekých komárovských blat.

Léčebná síla z pravěku

S trochou nadsázky by se dalo říci, že slatina míří do bechyňských lázní až z pozdních čtvrtohor. Není však rašelina jako rašelina. Ne každá je vhodná pro léčebné účely. Aby mohla být takto využívána, musí mít potřebné fyzikální vlastnosti, jako je schopnost zadržovat a přenášet teplo, ale i určité chemické složení, jako je přítomnost humínové kyseliny, pryskyřic, aromatických látek a řadu dalších. Rašelina, která pochází z komárovských blat, je natolik kvalitní, že se v ní při odborném rozboru dají najít i pylová zrnka rostlin, které zde rostly před mnoha miliony let.

„Naše slatina podléhá přísným kontrolám, a to už od ložiska přírodního léčivého zdroje přes komplexní analýzu peloidu, což jsou látky, které vznikají v přírodě geologickými procesy. Ve směsi s vodou se pak používají jako koupele nebo zábaly,“ vysvětluje provozní ředitel Lázní Bechyně RSDr. Josef Mičan. Rašelina pro lázeňské účely se na komárovském blatě, kde je balneologicky nejcennější ložisko čisté rašeliny s kyselostí 4,5 až 5,5 pH, těží od roku 1905. „Její zásoby jsou dostatečné a vystačí na mnoho let. Každé lázně musejí mít svůj léčebný zdroj, a právě rašelina z Komárova dělá naše lázně lázněmi,“ říká Mičan.

Léčebnou sílu bechyňských minerálních pramenů znal už Petr Vok z Rožmberka

Slatinu, ovšem z jiného ložiska, využívají také nedaleké Lázně Třeboň, které se pyšní více než 130letou tradicí a v léčbě se zaměřují zejména na nemoci pohybového aparátu.

„Naše Lázně Bechyně poskytují slatinné zábaly, podvodní masáže, slatinné koupele, ale také perličkové a přísadové koupele, při kterých si mohou klienti vybrat mezi oleji, bylinkami, solí z Mrtvého moře a mnoha dalších,“ popisuje Mičan s tím, že každá koupel trvá patnáct minut a po ní následuje ještě suchý ovin a odpočinek na lůžku. „U slatinné koupele dochází k rovnoměrnému odevzdání tepla celému organismu, které vyvolá reakci. Je zajímavé, že v klidové poloze se kolem těla už za jednu minutu tvoří obalová termická vrstva,“ popisuje. Slatina má přitom protizánětlivé, antibakteriální a další účinky a dobře působí i na pokožku. Rašelinové zábaly či koupele poskytuje i řada dalších českých lázní, jako například Františkovy Lázně, Lázně Libverda, Janské Lázně, Lázně Karlova Studánka, Lázně Jeseník a další.

Na počátku byl pramen…

V současné době tvoří Lázně Bechyně komplex pěti lázeňských domů, které jsou schopny ubytovat až 516 hostů.

První podobu dostaly v roce 1647, kdy tu vyrostl dřevěný dům s několika dřevěnými vanami v přízemí a pokojem pro hosty v prvním patře. Do van byla přiváděna voda přímo z pramene dřevěnými rourami, a protože byly léčebné výsledky dobré, věhlas bechyňských lázní stoupal. V roce 1727 nechal lékárník Frey z Jindřichova Hradce na pokyn tehdejších majitelů z rodu Šternberků provést rozbor vody z pramenů. Rozbor prokázal léčebné účinky arseno-lithnato-železité vody, která se posléze začala užívat nejen ke koupelím, ale také k pití. Prameny dostaly jména Karlův a Mariánský. V roce 1904 přišel do Bechyně Emil Schusswohl ze Znojma, který tu, inspirován hrázděnými stavbami z Luhačovic, nechal vystavět lázeňské domy Šárka a Vojtěška, který byl později přejmenován na Libuši. Kromě hrázděných staveb nechal postavit také secesní dům Božena, který tu mohou návštěvníci obdivovat společně s hrázděnými stavbami dodnes. V roce 1912 přešly Lázně Bechyně pod správu města Bechyně a v roce 1924 je koupila rodina Krátkých, která do té doby vlastnila českou restauraci v Berlíně. Noví majitelé Františka a Josef nechali v roce 1934 vystavět novou funkcionalistickou budovu jídelny nesoucí jméno Jana a nové balneo u budovy Šárka. V této době také přichází ke slovu rašelina z komárovských blat jako nový léčebný prvek. Prameny, které byly až dosud hlavním léčebným zdrojem, totiž zeslábly natolik, že bylo rozhodnuto o jejich zasypání.

V Lázních Bechyně se v loňském roce léčilo více než 6600 klientů
fota: archiv Lázně Bechyně

„Za doby, kdy lázně vlastnila rodina Krátkých, zažily Lázně Bechyně největší rozkvět. Sjížděli se sem pacienti z celé republiky,“ upozorňuje provozní ředitel RSDr. Josef Mičan. Během 2. světové války byl provoz v lázních zastaven, a to až do roku 1945. V prosinci 1945 se sice vrátily svým původním majitelům, ale o tři roky později, v roce 1948, byly zestátněny a během dalších devíti let byly spravovány Národní správou léčebných ústavů, Ústřední národní pojišťovnou a Ústřední radou výborů. Po revoluci v roce 1989 byly lázně v restituci vráceny potomkům původních majitelů a dnes jsou společností s ručením omezeným. V roce 2003 byla otevřena nejnovější hotelová lázeňská budova, která dostala jméno Olga po mamince bývalých majitelů – pokračovatelů rodiny Krátkých – a která se stala centrální budovou celého lázeňského komplexu.

„Srdečně Vlasta Burian“

Do Lázní Bechyně přijíždějí každý rok tisíce lidí. „V loňském roce jsme léčili více než 6600 klientů a více než 900 jich docházelo na ambulantní rehabilitační péči. Počet pobytových dnů klientů bylo přes 104 tisíc, což je oproti roku 2016 nárůst o 5,5 procenta,“ říká ředitel Lázní Bechyně Ing. Miloslav Kožnar. Klientelu tvoří podle jeho slov především lidé starší šedesáti let. „Kromě léčebných a relaxačních procedur mohou naši klienti navštívit město Bechyně, které je známé mnoha kulturními, ale i technickými památkami, nebo si udělat výlet po okolí, zahrát si golf na nedalekém golfovém hřišti anebo si jen tak posedět v našem lázeňském parku,“ popisuje. Klienti také oceňují bohatý kulturní program, který lázně nabízejí, ale i domácí cukrovinky, které přímo pro lázeňskou kavárnu vyrábějí místní cukrářky.

„Do našich lázní také jezdí řada známých osobností,“ pochvaluje si provozní ředitel Josef Mičan. Z těch, které lázně navštívily v minulosti, to byl například herec Vlasta Burian, který tu pobýval v roce 1942 při natáčení filmu Ryba na suchu a opakovaně se zde léčil v červenci roku 1955. Jeho černobílou fotografii společně s věnováním dnes najdou klienti v přízemí lázeňského domu Olga.

Magda Hettnerová, redakce Florence


Více o Lázních Bechyně

Leží severně od historického jádra města Bechyně, které bylo až do roku 1751 hlavním centrem rozlehlého Bechyňského kraje. Město se kromě lázní proslavilo také výrobou keramiky a historickými památkami, jako je zámek, klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Matěje či kostel sv. Michala. Od roku 1954 působily na zdejším letišti různé letecké útvary Československé lidové armády. Jejich působení bylo ukončeno v roce 1993, letiště však potřebám Armády ČR slouží dodnes. Lázně Bechyně, s. r. o., mají kapacitu 516 hostů. Ubytování je zajištěno v lázeňských domech pojmenovaných Olga, Božena, Šárka, Libuše a Vlasta. Kromě léčebných procedur, jako jsou slatinná léčba, vodoléčba, elektroléčba či léčebný tělocvik, nabízejí lázně klientům i velký bazén se saunou a vířivkou či masáže. Zajímavou místní kulturní památkou je i most Bechyňská duha, který se klene nad řekou Lužnicí 50 metrů vysokým obloukem a po jehož unikátní konstrukci je souběžně vedena automobilová a železniční doprava. 

 
  • tisk
  • předplatit si