Zpět na detail čísla

Číslo 2 - 3 / 2018

Pleny u seniorů byly tématem Kulatého stolu v rámci Kongresu primární péče

Datum: 12. 4. 2018
Autor: Bc. Magda Hettnerová

Problém přidělování plen všem pacientům v seniorském věku na lůžkách ve zdravotnických zařízeních bez ohledu na to, zda je skutečně potřebují, bylo téma k diskuzi u kulatého stolu, která se konala v rámci letošního ročníku Kongresu primární péče v pátek 23. února 2018 v pražském Top Hotelu Praha.

U debaty se sešli zástupci lékařů, České asociace sester (ČAS), ale i Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR). Všichni se shodli na tom, že současná praxe v lůžkových zařízeních – dávat plenkové kalhotky všem pacientům v seniorském věku bez ohledu na to, zda je skutečně potřebují – je minimálně nedůstojná.

„Zkušenost je taková, že se množí stížnosti rodin pacientů, kteří se dostanou na lůžkové oddělení v nemocnici a i při sebemenší snížené hybnosti okamžitě dostanou plenkové kalhotky. Kvůli stolici se pacientům na toaletu ještě pomůže, ale jinak je dneska standard, že všichni močí do plen,“ popsala MUDr. H. Kurzová. Otázka, kterou pak přítomným položila, zněla: „Můžeme s tím něco udělat?“

Prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc., která se debaty také účastnila, upozornila na fakt, že lidé dnes všeobecně ztratili zájem o osud druhého člověka. „To se projevuje jak v tom, že neznáme své sousedy, tak v tom, že nám na pacientovi jako na osobě nezáleží. On je někdo, kdo má být ošetřen, což je prioritní a správné. Ale smysl naší práce spočívá také v tom, že se o osud každého pacienta zajímáme. Takový zájem dnes mizí,“ řekla. Lékaři na celém světě si tento fakt podle jejích slov uvědomují, ale současně upozorňují na to, že nemají čas se pacientům více věnovat. Přesto však mohou nejen lékaři, ale i sestry udělat to, co prof. Haškovcová doporučila: „Vnímejte důstojnost svých pacientů, nejen v tom filozofickém smyslu, a to jak tu vnější – tedy to, jak ten člověk vypadá, ale i tu vnitřní – tedy to, kým býval.“ (Právě pro vnitřní vnímání důstojnosti pacientů sestavila prof. Haškovcová pro sestry desatero, které uvádíme níže. – pozn. red.)

Jaký vliv na lidskou psychiku může tato praxe mít, přiblížil psychiatr MUDr. J. Krombholz. „V obecné mluvě je jakékoli neplánované povolení svěračů doprovázeno velice negativním emočním hodnocením. Tím, že pacienty dáváme do plen a více méně je nutíme k tomu, aby svěrač neplánovaně povolili, protože nám se zrovna nechce jim pomoci, děláme jim velikou újmu na zdraví, protože je nutíme, aby odevzdali svou důstojnost. A to je zdroj velmi nepříjemných emočních stavů, které vedou k úzkostným stavům, k depresi – a všichni víme, že depresivní pacient se velice špatně hojí. Měli bychom si tedy uvědomit, že tím, že pacienty dáme do plen, možná získáme půl hodiny času denně, ale výrazně tím prodloužíme dobu jejich uzdravování,“ upozornil.

Ke kritice současné praxe dávat všem starším pacientům pleny, bez vyhodnocení soběstačnosti, se připojila i hlavní sestra ČR a zástupkyně MZ ČR Mgr. A. Strnadová, MBA. „Já osobně to považuji za velký nešvar,“ řekla. „Pocházím ještě ze staré školy, kdy jsme dbaly na to, abychom vedly naše pacienty k soběstačnosti a maximálně jim pomáhaly v sebeobsluze,“ uvedla. Stejný názor zastává i zástupkyně České asociace sester Jindra Pavlicová, která vyjádřila znepokojení nad současnou situací a za ČAS přislíbila aktivní pomoc při hledání řešení této problematiky.

V podobném duchu se vyjádřili i další zúčastnění odborníci a během zhruba hodinové diskuze vyplynula na povrch ještě celá řada dalších problémů, které se v současné nemocniční praxi objevují. V závěru debaty se pak účastníci shodli, že v případě problému aplikace plenkových kalhotek u seniorů je potřeba, aby si na ni sami pacienti a jejich rodiny nepřestávali stěžovat. Dále je nutné zjistit finanční náklady na nákup plen a zazněl i návrh změnit podmínky pro akreditaci zdravotnických zařízení tak, aby se v nich nově a pečlivěji sledovala skutečně prováděná ošetřovatelské praxe.

Bc. Magda Hettnerová, redakce Florence


Desatero sestry

1 Řádně nás oslovujte (i když hůře slyšíme nebo vypadáme, že nevnímáme)!

2 Vyvarujte se kompromitujících komentářů (když ne my, určitě je slyší naši spolupacienti nebo návštěvy)!

3 Mluvte o nesoběstačném a ubohém pacientovi jako o panu či paní X (nikoliv jako o „tom ze čtyřky“)!

4 Posilujte naši sebeobsluhu, je-li to jen trochu možné!

5 Pochvalte nás i za minimální výkon nebo zlepšení!

6 Nedávejte nám plenkové kalhotky dřív, než je to nezbytně nutné! Raději nás doprovoďte na toaletu.

7 Pokud jsme bez nich a „stane se“, nehubujte! Býváme zahanbení a potřebujeme utěšit slovy „to nic, to se stává“.

8 Chápeme, že je empatie v takových chvílích nemožná. Ohleduplnost a takt je ale nutný.

9 Připomeňte si, že na našem místě může být váš otec, matka, přítel a jednou i vy sami!

10 Naplňte dobrými skutky všechna dobrá ustanovení etických kodexů!

Autor: prof. PhDr. RNDr. H. Haškovcová, CSc.

 

Cíl: „Jednej tak, abys používal lidství ve své osobě, tak i v osobě každého člověka.“

(Immanuel Kant, německý filozof)

 
  • tisk
  • předplatit si