Zpět na přehled aktualit

Florence plus

Až 66 % dětí po onkologické léčbě čelí pozdním následkům

Datum: 10. 6. 2019
Až 66 % dětí po onkologické léčbě čelí pozdním následkům

Zhruba 350 dětí v České republice každoročně onemocní zhoubným nádorem. Úspěšně vyléčit dokážoulékaři zhruba 83 % z nich, podobně jako v západní Evropě či v USA. Ovšem obvykle za cenu pozdních následků, které se mohou objevit v podstatě kdykoli během dalšího života pacienta, tj. po 10, 20, ale třeba i po 30 letech od ukončené léčby.

Onkologové uvádějí, že nějaký typ pozdní komplikace postihne zhruba 66 % vyléčených dětských pacientů. Jak uvádí MUDr. Jarmila Kruseová z Kliniky dětské onkologie a hematologie FN Motolv Praze, pozdní následky jsou doménou dětské onkologie, neboť buňky a tkáně rostoucího organismu jsou extrémně citlivé k působení toxických látek, navíc pacienty je mnohdy zapotřebí léčit agresivně, aby bylo možné je zachránit.

Nejzávažnějším pozdním následkem onkologické léčby v dětském věku, který se týká přibližně 20 % pacientů, je vznik následných (sekundárních) nádorů po radioterapii nebo cytostatické léčbě. Onkologická léčba může také působit kardio- a nefrotoxicky.

MUDr. Petra Keslová ze stejného pracoviště doplnila, že například léčba malignit pomocí transplantace kostní dřeně je pro organismus velmi zatěžující, protože je spojena s agresivní farmakoterapií a ozařováním. Nejméně dvě třetiny pacientů proto čelí pozdním následkům v podobě postižení pohlavních žláz (poruchy fertility) a třetina pak postižení štítné žlázy. Méně často jsou pozorovány poruchy funkce plic. Bývalí onkologičtí pacienti po transplantaci kostní dřeně mívají také hypertenzi v dřívějším věku nebo poruchy lipidového metabolismu či metabolický syndrom. „Pravidelně je sledujeme, abychom je mohli včas odeslat na interní ambulance,a minimalizovat tak riziko rozvoje kardiovaskulárních komplikací,“ zdůrazňuje MUDr. Keslová.

Současnou snahou lékařů je co nejvíce optimalizovat onkologickou léčbu právě s ohledem na minimalizaci pozdních následků. „Řada dnešních pozdních následků je dědictvím onkologické léčby v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, která musela být velmi intenzivní, aby vedla k vyléčení pacienta,“ říká MUDr. Kruseová a dodává, že dnes je díky poznatkům na molekulární úrovni možné lepší zacílení léčby a zredukování její intenzity. Na druhou stranu zkušenosti s moderní biologickou léčbou nejsou ještě natolik dlouhodobé, aby bylo možné nyní říci, že se podařilo dosáhnout významné redukce,nebo dokonce eliminace pozdních následků.

 
  • tisk
  • předplatit si