Těhotná žena na cestách

Do zahraničí, včetně rozvojových, zemí cestuje čím dál víc těhotných žen. Žádná žena nemá jistotu průběhu gravidity bez komplikací, ať už doma nebo v zahraničí. Podle údajů WHO hrozí až 15 % těhotných vážnější komplikace. Pravděpodobnost potřeby zdravotní péče je v graviditě větší než v jiné době. Je proto nezbytně nutné zvažovat destinace své cesty i podle kvality místní zdravotní péče.

„Těhotenství je stavem oslabené imunity, žena je následkem toho náchylnější k infekcím. Infekce do 14 dnů od oplodnění, kdy probíhá rýhování oplodněného vajíčka, přináší riziko odumření plodu a časného potratu, který se projeví jako krvácení a žena si potrat nemusí ani uvědomit. Nemálo párů se přitom právě v exotických destinacích snaží otěhotnět. Spontánní potrat může nastat i následkem vysoké horečky nebo dehydratace z průjmů. V případě minulého potratu nebo jiných rizikových faktorů není vhodné cestovat do méně rozvinutých oblastí. Riziko mimoděložního těhotenství je statisticky 1:200. Do 12 týdnů těhotenství probíhá vývoj orgánů plodu (organogeneze), infekce u matky může způsobit vznik vrozených vývojových vad. Závažné komplikace mohou vzniknout i následkem mírné infekce nebo dokonce bezpříznakové nákazy u matky nebo po expozici faktorům, které u jiných osob nemoc nevyvolají, např. voda kontaminovaná virem hepatitidy E nevyvolá žádné potíže u partnera, těhotnou ženu a její plod však může ohrozit na životě,“ uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Odborný garant Center očkování a cestovní medicíny Avenier a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty OU v Ostravě.

Nejde zdaleka jen o rizika v cílové destinaci a exotické nemoci, plod mohou ohrozit nákazy získané cestou tam i zpět, zejména v uzavřených prostorách s vyšší koncentrací osob.

Vnější faktory schopné způsobit vrozenou vývojovou vadu nebo zvýšit její riziko se označují jako teratogeny., Mezi biologické teratogeny patří virus zarděnek, cytomegalovirus, herpesviry, parvovirus B19, virus chřipky, toxoplazma (parazit), treponema (bakteriální původce syfilisu) atd …

Chemické teratogeny jsou látky používané v průmyslu a zemědělství (organická rozpouštědla, PCB, těžké kovy), pesticidy, byliny – mohou být v jídle, potravinách, přírodních lécích. V rozvojových zemích často absentuje kontrola používání chemikálií a dodržování norem.

Fyzikální teratogeny jsou  vysoká teplota, rtg. nebo gama záření (ionizující).

Těhotná žena by měla přijmout všechna možná preventivní opatření, aby se vyhnula zdravotní péči a hospitalizaci v cizině, zejména rozvojové, kvůli riziku:

• nemocniční infekce,
• kolonizace mikroby rezistentními na antibiotika
• léčby nedostatečně kvalifikovaným personálem
• nesprávného postupu při diagnostice a léčbě
• indikace léků, které mohou poškodit plod
• nedostatku léků a technického vybavení ve zdravotnickém zařízení.

 

Chybná léčba ve zdravotnických zařízeních v rozvojových zemích může vést k použití teratogenů u těhotných žen, patří sem:

• Tetracyklíny a některá další antibiotika
• Antiepileptika obsahující fenytoin, valproát
• Lithium
• Warfarin
• ACE-inhibitory (na léčbu krevního tlaku)
• Steroidy a další …

Příprava na těhotenství a očkování v graviditě

Pokud žena plánuje v graviditě cestovat, měla by se připravit očkováním ještě před otěhotněním. V těhotenství se standardně očkuje jen proti chřipce a černému kašli (kombinovaná 3vakcína dtp proti záškrtu, tetanu, černému kašli). Další očkování se těhotným standardně neaplikuje. Pokud je však náhodou žena očkována a až následně zjistí, že byla těhotná, není to důvod k přerušení gravidity ani k zásadním obavám - platí to pro živé i neživé vakcíny, pravděpodobnost komplikací je extrémně nízká.

Je-li vyžadováno povinné očkování proti žluté zimnici pro povolení vstupu do země, těhotenství znamená kontraindikaci. Gravidita může být zapsána do mezinárodního očkovacího průkazu (MOP) jako dočasná kontraindikace, místní úřady to však nemusí uznat. Navíc by žena bez očkování riskovala zdraví a život – svůj i plodu. Cestovala by totiž nechráněná proti nemoci, na kterou není specifický lék a většina nakažených s těžkou formou infekce umírá. Povinně očkování nezřídka vyžadují i neendemické země bez výskytu dané nemoci. Chrání totiž své obyvatele před cestovateli přijíždějícími z rizikových zemí bez ochrany vakcinací.

Po rizikovém kontaktu se zvířetem je těhotná žena očkována proti vzteklině – tato vakcinace nemá kontraindikaci (na rozdíl od preventivního použití bez incidentu), hrozí totiž úmrtí u 100 % nakažených.

Letecká a jiná doprava

Letecké společnosti umožňují létat těhotným ženám do 32. týdne těhotenství (t.t.), u některých společností je to až do 36. t.t., záleží to i na délce letu. Gravidní ženy mají zvýšené riziko hluboké žilní trombózy, proto je nutné se na palubě co nejvíce pohybovat (je vhodné vyžádat si místo do uličky, aby procházky neblokoval spící cestující), cvičit nohama v sedící poloze, přijímat dostatek tekutin, nosit kompresní punčochy, pokud možno najít si volné místo na vyložení nohou – platí i pro jiné druhy dopravy (auta, autobusy, vlaky atd.).

Těhotná žena by měla řídit automobil s větší opatrností, gravidita prodlužuje reakční dobu a snižuje schopnost koncentrace.

„Je nutné si uvědomit, že rizikové může být každé prostředí s nahromaděním osob, zejména cizinců, na letišti, nádraží, v letadle, při cestě místní dopravou atd. Patogeny vylučují i bezpříznakoví nosiči stejně jako osoby v inkubační době, kteří si neuvědomují, že jsou infekční. Platí to i pro lidi s mírným průběhem nemoci, kteří ji považují za lehkou virózu, mohou však nebezpeční pro vnímavé osoby v okolí. Navíc ani zřejmá nemoc s typickými příznaky není pro mnoho lidí důvodem ke stornování cesty resp. zájezdu, věří, že se v teple, např. u moře vyléčí. Cestou však mohou nákazu přenést na někoho jiného,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Odborný garant Center očkování a cestovní medicíny Avenier a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty OU v Ostravě.

Postižený virovou hepatitidou A je infekční až 2 týdny před prvními příznaky, navíc virus zůstává až týdny na předmětech a plochách. Původci planých neštovic, spalniček, chřipky jsou vylučováni několik dní před prvními příznaky nemoci. K tomu se v populaci pohybují bezpříznakoví nosiči meningokoků, pneumokoků a dalších bakterií v horních dýchacích cestách.

„Cestovatelka, u které v budoucnu přichází v úvahu gravidita, by si proto měla před cestou zkontrolovat protilátky proti planým neštovicím, spalničkám a zarděnkám, a pokud je výsledek negativní, absolvovat očkování.K přípravě na graviditu patří i vakcinace proti meningokokům a virovým hepatitidám,“ doplňuje Doc.MUDr. Rastislav Maďar, Odborný garant Center očkování a cestovní medicíny Avenier a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty OU v Ostravě.

Antimalarika

Při riziku malárie nemůže těhotná žena užívat všechny druhy preventivních antimalarik. Nevhodný je doxycyklin. Meflochim (Lariam) lze považovat za bezpečný po prvním trimestru, může však způsobovat nežádoucí reakce. U Malarone není k dispozici dostatek údajů o užívání těhotnými ženami, zatím se zdá, že jej lze považovat za bezpečný. Na chlorochin je ve většině malarických oblastí rezistence.

Studie 632 importovaných případů malárie u těhotných žen pocházejících z Evropy, USA a Japonska (1) ukázala největší počet nákaz v subsaharské Africe. Téměř tři čtvrtiny (72 %) způsobil - nejnebezpečnější malarický kmen Plasmodium falciparum. Až 75 % nakažených neužívalo preventivní antimalarika vůbec nebo nesprávně. V téměř polovině případů (48,6 %) šlo o návštěvu známých a příbuzných v cizině, která často vede k podcenění přípravy na místní zdravotní rizika. Následkem nákazy došlo u 14 žen ke spontánnímu potratu.

 Základní pravidla cestování těhotných žen patří:

• Nekonzumovat nedostatečně tepelně upravené maso, ani drůbeží či plody moře (hrozí např. toxoplazmóza, kampylobakterióza)
• Nekonzumovat nepasterizované mléko a mléčné výrobky (listerióza, klíšťová encefalitida, …)
• Pít vodu jen z jistě bezpečných zdrojů – důkazem bezpečnosti není pití vidy místní populací, pozor na ovocné džusy a led do nápojů
• V rozvojových zemích nekonzumovat syrovou listovou zeleninu, u ostatních druhů syrové zeleniny individuální posouzení rizika
• Ovoce jíst omyté nebo oloupané, dávat pozor na zkřížené alergie s existující alergií z domova
• Myslet na hygienu rukou (mít vlhčené ubrousky, alkoholovou dezinfekci na suché ruce, dezinfekční mýdlo), omezit podávaní rukou, pozor na jídlo a potraviny, kterých se dotýkají ruce jiných a konzumují se bez tepelného zpracování.
• Vyhýbat se kontaktu se zvířaty

Nejvhodnější dobou pro cestu těhotné ženy do exotické ciziny je 18.-24. týden gravidity. Je nutné vyhnout se oblastem s výskytem malárie, žluté zimnice, horečky dengue, zika, spavé nemoci.

Necestovat do míst s nízkou kvalitou zdravotní péče. Zařídit si co nejlepší pojištění na cesty.

V prvním trimestru nejsou cesty do méně vyspělých rozvojových oblastí vhodné.

Nedoporučuje se pití vody vyčištěné purifikačními tabletami s obsahem jódu, vhodnější alternativou než chemická úprava vody je filtrační láhev se speciálním filtrem.

Těhotným ženám v pokročilejším stupni gravidity včetně žen-cestovatelek se nedoporučuje namáhavé cvičení, horké koupele, sauna, vodní lyžování, jízda na vodních skútrech, potápění apod.

V dopravních prostředcích by měly těhotné ženy používat bezpečnostní pásy. Statistiky dopravních nehod ukazují, že následky pro matku i plod jsou mnohem vážnější, když během nárazu není žena připoutána.

Gravidním ženám se nedoporučuje cestovat do oblastí s nadmořskou výškou nad 3658 metrů nad mořem (12 000 stop), u pokročilého nebo rizikového těhotenství nad 2500 metrů nad mořem (8200 stop) z důvodu ohrožení plodu nižším přísunem kyslíku.

Kromě infekcí by měla těhotná žena zvážit i další faktory jako např.:

• Ranní nevolnost, která se může objevit i když u předchozí gravidity nebyla a zhoršit se v dopravním prostředku, navíc léky pro nevolnosti mohou mít nežádoucí účinky (ospalost, změna reakční doby, rozestřené vidění).
• Větší subjektivní vnímání vůní a pachů
• Častější močení a problematickou dostupnost hygienických toalet. Dehydratace bývá spolu se zadržováním moči kvůli špatné hygieně záchodů hlavní příčinou častých infekcí močových cest u žen-cestovatelek.
• Subjektivně nepříjemnou vysokou teplota a vlhkost vzduchu
• Nekvalitní hrbolaté silnice

tz

 

Ilustrační foto – zdroj: www.financialexpress.com