Zpět na přehled článků

Recenzované články

Analýza zdravého životního stylu u budoucích sester

Datum: 1. 12. 2017
Autor: Martina Václavská; Mgr. Jiřina Hosáková, Ph.D.

Souhrn: Tento článek se zabývá analýzou zdravého životního stylu u budoucích sester. Podrobněji se zaobírá oblastí výživy, fyzické aktivity a užívání návykových látek (tabákových výrobků, alkoholu a užívání drog). V praktické části je pomocí dotazníku zkoumán životní styl budoucích sester.

Klíčová slova: Životní styl – student – všeobecná sestra.

Analysis of a healthy lifestyle for future nurses

Summary: This article deals with the analysis of healthy lifestyle of future nurses. It was more involved in nutrition, physical activity and addictiveness (tobacco products, alcohol and drug use). In practical part is per questionnaire research the lifestyle of future nurses.
Keywords: Lifestyle – student – nurse.

Úvod

Zdravý životní styl je považován za nejvýznamnějším faktor ovlivňující zdravotní stav člověka. Závěry jedné z prvních studií, která proběhla v roce 1974 v Lalondě, uvádějí, že životní styl ovlivňuje zdravotní stav až z 53 %. Toto téma je aktuální i v současnosti, jelikož stále více lidí přemýšlí o možnostech podpory vlastního zdraví. Jedním z rizikových faktorů ovlivňujících zdravotní stav je obezita. Obezita je často označována za epidemii tisíciletí a způsobuje závažné zdravotní problémy. Vzniká především nadbytečným příjmem potravin, nedostatečným pohybem a dalšími faktory nezdravého životního stylu.

Dalším rizikovým faktorem je stres. V dnešní uspěchané době, kdy jsme neustále pod tlakem, pociťuje jeho účinky každý jedinec. Stresu se nelze vyvarovat, je ale vhodné jeho účinky mírnit vhodnými aktivitami. Studenti zdravotnických oborů mají dostatek teoretických znalostí o rizikových faktorech souvisejících se životním stylem. I když studenti zdravotních oborů dávají přednost zdravějšímu životnímu stylu oproti nezdravotnickým oborům, analýza literatury ukázala, že i přes tyto znalosti studenti doporučení životního stylu nedodržují (Laudanska-Krzeminska, 2014). Z tohoto důvodu bylo provedeno šetření u studentů oboru Všeobecná sestra na Slezské univerzitě v Opavě.

Cíl práce

Cílem práce bylo z českých a zahraničních literárních zdrojů zmapovat aktuální poznatky o vybraných aspektech životního stylu u budoucích sester a zjistit jejich výskyt u studentů oboru Všeobecná sestra.

Metodika

Pro získání dat byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu. Výzkumným nástrojem byl nestandardizovaný anonymní dotazník. Dotazník vlastní konstrukce obsahoval celkem 19 otázek, z čehož jedna otázka byla otevřená, uzavřených otázek bylo celkem 18. Součástí dotazníku byly položky ke zjištění demografických dat.

Soubor

Do šetření bylo osloveno celkem 100 studentů, z čehož bylo 94 žen a 6 mužů. Všechny dotazníky byly vyplněny řádně a nebylo nutné žádný vyloučit. Všichni oslovení studovali obor Všeobecná sestra na Slezské univerzitě v Opavě. Věk dotazovaných se pohyboval v rozmezí 19–24 let.

Výsledky

Výsledky našeho šetření Body Mass Indexu (BMI) ukázaly, že 77 % oslovených studentů mělo hmotnost v normě, u 12 % byla zjištěna nadváha a u 3 % obezita. Naopak podváha byla zjištěná u 8 % respondentů (graf 1).

Z analýzy dat vyplynuly některé nedostatky při dodržování výživových doporučení podle WHO. Místo pětkrát denně se studenti stravovali nejčastěji třikrát denně, což uvedlo 36 % respondentů, 24 % oslovených se stravovalo pouze 1–2× denně. Pouze 18 % studentů přijímalo stavu 5× denně. Pozitivní bylo zjištění týkající se návštěvy rychlého občerstvení, neboť právě fast-foody byly v literatuře opakovaně zmiňovány jako častý zdroj stravy. Mezi respondenty našeho šetření se však nenašel žádný student, který by pokrmy z fast-foodu konzumoval denně, a dokonce 60 % oslovených uvedlo, že fast-food nenavštěvují.

Negativní výsledky byly zjištěny analýzou složení stravy. Ukázalo se například, že 48 % oslovených studentů vůbec nekonzumuje ryby. Alespoň 2× týdně zařazuje do svého jídelníčku ryby 45 % respondentů. Výsledky poukázaly i na nedostatečné zastoupení zeleniny ve stravě, kdy denně konzumuje zeleninu pouze 20 % studentů. Nejčastější frekvence konzumace zeleniny byla zjištěna 2× týdně, a to u 49 % respondentů. Nikdy zeleninu do svého jídelníčku nezařazují 4 % studentů.

Co se týče úrovně pohybové aktivity našich respondentů, uvedly pouze 4 % oslovených, že se nevěnují žádné z pohybových aktivit. Jako důvod byl nejčastěji zmiňován nedostatek času (65 %), financí (16 %) a zdravotní důvody (11 %) (graf 2). Naopak 30 % oslovených se věnovalo pohybové aktivitě denně a dalších 30 % 2–5× týdně.

V oblasti užívání návykových látek analýza dat ukázala, že 30 % respondentů byli kuřáci cigaret. Výsledky položek týkajících se užívání alkoholu byly poněkud znepokojující, jelikož až 18 % respondentů konzumovalo alkohol denně a 46 % 2× týdně (graf 3). Nejčastěji byla udávána konzumace piva (35 %) a vína (24 %).

Pozitivním zjištěním byla skutečnost, že zkušenost s nelegálními návykovými látkami mělo pouze 5 % oslovených, kteří zvolili ve frekvenci užívání odpověď někdy.

Tab.1 Strava z fast-foodu

Graf 1 BMI

Graf 2 Důvod, proč studenti nesportují

Graf 3 Konzumace alkoholu
zdroj: autorky

Diskuze

V naší studii dosáhlo celkem 15 % studentů hodnot BMI svědčících pro nadváhu nebo obezitu. Ke stejnému závěru dospěli autoři i v šetření, které bylo proveden v Brazílii, kdy 16 % studentů bylo obézních nebo trpělo nadváhou (Fabiane, 2013). Vyšší zastoupení studentů obézních nebo s nadváhou prokázaly výsledky šetření v Německu, kde bylo těchto hodnot dosaženo u 31,6 % respondentů (Lehmann, 2013). Dvojnásobný výskyt nadváhy a obezity naměřila Švecová (2013), v jejímž vzorku respondentů mělo až 77 % slovenských vysokoškoláků nadváhu nebo obezitu.

Studenti se podle výsledků našeho šetření nestravují podle platných výživových doporučení. Až 48 % respondentů nekonzumuje ryby vůbec. Pozitivní naopak je, že se v našem šetření nenašel ani jeden respondent, který by denně konzumoval pokrmy z rychlého občerstvení.

Při zjišťování pohybové aktivity uvedlo minimum respondentů, že nesportují. K horšímu zjištění dospěli výzkumníci v Německu, kde bylo zjištěno, že se pohybové aktivitě nevěnuje 28,5 % vysokoškoláků. V oblasti návykových látek bylo monitorováno užívání tabáku, kouření a drogy. V naší studii uvedlo 30 % univerzitních studentů, že jsou kuřáci. V šetření Hanákové (2014) to bylo jen 17,7 %. Výsledky konzumace alkoholu byly závažné, protože 18 % studentů pilo alkohol denně. Obdobné výsledky byly naměřeny i v Německu, kdy 19,7 % vysokoškolských studentů uvedlo pravidelné pití (Lehmann, 2013). Celkem 35 % studentů oboru Všeobecná sestra Slezské univerzity v Opavě byli abstinenti. Nejčastěji studenti ze Slezské univerzity udávali konzumaci piva a vína.

Závěr

Z výsledku studie vyplynulo, že část studentů oboru Všeobecná sestra nedodržuje pravidla zdravého životního stylu, i když během studia potřebné informace získali. Jsou porušována výživová doporučení WHO, část studentů neprovozuje pohybové aktivity a nedostatky se vyskytují i v konzumaci návykových látek.

Studenti by také mohli být více seznámeni se zásadami zdravého životního stylu například prostřednictvím besed nebo výukových programů, které by byly zaměřeny na prevenci a dodržování správných stravovacích a pohybových návyků. Tyto výukové programy by obsahovaly rady, doporučení a opatření, kterými by se měli všichni řídit. Úkolem těchto výukových programů nebo besed by bylo zvýšení povědomí o zdravém životním stylu.

Podle mého názoru by všeobecná sestra měla jít příkladem pro veřejnost, a tedy dodržovat zdravý životní styl, tak aby byla pro pacienty vzorem.

Martina Václavská, Mgr. Jiřina Hosáková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Fakulta veřejných politik, Slezská univerzita v Opavě

 

Literatura:

1. Fabiane S, Kempfer S. Active methodologies as strategies in nursing teaching: Raising awareness towards healthy habits. [online]. 2013;6(3). [cit. 2017-08-17]. ISSN 1925-4059. Dostupné z: http://www.sciedu.ca/journal/index.php/jnep/article/view/1385

2. Hanáková M, Sovová E, Zapletalová J. Analýza životního stylu studentů lékařské fakulty: zvyšuje se výskyt rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění během studia? [online]. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014. [cit. 2016-12-02]. Dostupné z: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2014-3-04-full.pdf

3. Laudanska-Krzeminska I. Health behaviours and thein determinants among physical education and pedagogy students as well as school teachers – a comparison study. [online]. Poznan: University school of physical education in Poznan, 2014. [cit. 2017-08-21]. Dostupné z: http://www.ichpersd-oceania.org/?gclid=EAIaIQobChMI16itoZLy1QIVEjPTCh1FvA4wEAAYASAAEgLrWfD_BwE

4. Lehmann F et. al. BMI, physical inactivity, cigarette and alcohol consumption in female nursing students. Medical Education [online]. 2014;14(1). [cit. 2017-02-01]. ISSN 1472-6920. Dostupné z: http://bmcmededuc.biomedcentral.com/articles/10.1186/1472-6920-14-82

5. Švecová K, Langmajerová J, Müllerová D. Different perception of obesity from men and women perspective – a pilot study. [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2013. [cit. 2017-08-23]. Dostupné z: http://apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2014-2-03-full.pdf

 

Recenzovaly:

Doc. PhDr. Dagmar Mastiliaková, PhD. – Fakulta zdravotníctva, Trenčianská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne
Mgr. Ing. Tereza Klbíková – Geriatrická klinika, 1. LF UK a VFN v Praze

 
  • tisk
  • předplatit si