Florence

Všude kolem nás panuje změna. Je dynamickým procesem, normální součástí života lidí. Je prostředkem, pomocí kterého lidé rostou, rozvíjejí se a přizpůsobují. Aby i sestry mohly v současném světě účinně pracovat a ovlivňovat ho, musejí poznat teorii změny a aplikovat ji na svém pracovišti, ve vládních i profesních organizacích a v celé společnosti.

Změna se samozřejmě projevuje i v ošetřovatelství. Kvalita ve zdravotnictví je dnes velmi aktuální téma. Explicitně význam řízení kvality zdravotní péče zdůrazňují programy WHO "Zdraví pro všechny do 21. století". Zahrnují nejen dobrou klinickou praxi, ale také správné vedení zdravotnické dokumentace, týmovou práci, profesionalitu ve vztazích s kolegy i pacienty, výuku a výzkum v oboru a další oblasti. Je třeba, aby si sestry osvojily kritický pohled na svou každodenní práci, organizaci činností, odborné postupy, jejich efektivitu a vnímaly jako měřítko kvality i spokojenost pacientů, aby dokázaly samy zhodnotit, jakou péči poskytují.

Problematika kvality, její řízení, měření a uvědomělá aplikace, byla až dosud v českém zdravotnictví záležitosti minorit a je stále především velkým tématem budoucnosti, které vyžaduje změnu uvažování a nahlížení na zdravotnictví jako službu veřejnosti. Transformace našeho zdravotnictví a možnost získávat informace o postavení ošetřovatelské péče ve světě s sebou zákonitě přinášejí nové pojetí ošetřovatelství u nás. Mění se role nemocného, lékaře i sestry. Morální a pracovní postoje sester jsou ovlivňovány etickým kodexem sester, základními principy ošetřovatelské péče, Chartou práv nemocných aj. Spolu s poznatky medicínskými se i ošetřovatelství vyvíjí a hledá cestu úspěšnějších a efektivnějších postupů, sloužících diagnostice, léčení a spokojenosti nemocných.

Ošetřovatelská péče tvoří s diagnostickými a terapeutickými postupy pilíř, o který se opírá celková úroveň péče v každé nemocnici. Na úrovni těchto tří složek rozhodující měrou záleží, jaká bude kvalita a efektivita poskytované péče. V této souvislosti je nutno brát v úvahu i skutečnost, že mezi uvedenými složkami péče neplatí symetrický substituční vztah. Nedostatky v ošetřovatelské péči se nedají vykompenzovat zlepšenou úrovní diagnostiky či terapie. Z komplexní a kvalitně prováděné ošetřovatelské činnosti však může vzejít signál k upřesnění původní diagnózy či ke změně terapeutického postupu.
Nový návrh dokumentace

V roce 2006 vznikla úzká spolupráce Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s Vysokou školou zdravotnickou, o. p. s. Jedním z jejích hlavních cílů je předložit graficky přehledný a srozumitelný návrh ošetřovatelské dokumentace, jež by měla být nedílnou součástí péče o pacienty s duševní poruchou, poskytované metodou ošetřovatelského procesu. Tato dokumentace je zpracována dle modelu M. Gordonové, který je založen na vyhledávání a plánovitém uspokojování ošetřovatelských potřeb klienta jako charakteristického znaku nově vznikajícího přístupu v ošetřovatelství. Tento model přispívá k lepšímu osvojení profesionálního vedení ošetřovatelské dokumentace při práci sestry se zdravým a nemocným člověkem, jeho rodinou i sociálním okolím.

Zavedení ošetřovatelského procesu na psychiatrii má svá specifika. Sestra na tomto pracovišti pomáhá pacientovi při řešení jeho problémů, ale také při kontaktu s pacientem neustále monitoruje jeho chování a reakce. Ošetřovatelský proces je efektivní prostředek řešení problémů. Jeho cílem je stanovení směru a struktury poskytované ošetřovatelské péče, která odpovídá biopsychosociálním a spirituálním potřebám pacienta i rodiny. Ošetřovatelský proces je použitelný u rozličných pacientů, což umožňuje jeho flexibilita a všestrannost. Často se jeví jako komplikovaný a v některých případech tomu tak je, protože i lidské chování je někdy velmi složité.

Jedním z úkolů sester na psychiatrii je zmírnění stresu nemocných, který přináší stigma duševní nemoci; to dále vede k posílení příznaků a škod, jež způsobí. Bere nemocným sebedůvěru, zhoršuje jejich uplatnění a brání jejich návratu do společnosti a do práce. Vede ke strachu, jenž je zdrojem psychické zátěže – stresu, který nepříznivě ovlivňuje průběh onemocnění. Stigma zasahuje nejen pacienty, ale i jejich pečovatele a rodinné příslušníky. Média mají někdy sklon líčit duševně nemocné v negativním světle. Výsledkem je někdy strach z duševního onemocnění a strach z psychiatrie, který je nesrovnatelný se strachem z jiných nemocí nebo medicínských oborů.

V době převratných reforem zdravotnictví a tváří v tvář neustále narůstajících zdravotním problémům jsou zdravotní sestry stále častěji považovány za důležitý zdroj některých strategií pro reformu zdravotnictví. Musejí však být vzdělány tak, aby byly připraveny na úkoly, které na ně jejich profese dnes klade, tj. aby mohly vykonávat svou profesi jako kvalifikovaný personál (vzdělání zdravotních sester založené na způsobilosti) a také aby pokračovaly ve svém profesním rozvoji.

Při tvorbě didaktického materiálu a návrhu ošetřovatelské dokumentace jsme využívali existující poznání o způsobech vzdělávání dospělých a efektivních metodách výuky. Cílem spolupráce kliniky a školy je poskytnout studentům vědomosti a dovednosti potřebné pro zajištění individuální ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu u klientů/pacientů s duševním onemocněním. Pozornost se rovněž věnuje sociálním důsledkům některých onemocnění a etickým aspektům v přístupu k těmto klientům/pacientům i novým trendům ve zdravotně-sociální péči o ně. Výuka probíhá ve spolupráci s odborníky z klinické praxe. Cílem je ukázat studentovi cestu, metodu, postup. Naučit ho orientovat se v dané problematice, hledat zdroj informací, pochopit a využívat mezioborové vztahy. Vyučující nechtějí dávat jen hotové recepty, to by nutně vedlo k formálnímu, mechanickému, strnulému vyučování. Držet krok po stránce odborné je náročný úkol. Integrovat nejnovější ošetřovatelské trendy je ale nezbytné.

Cíle bylo dosaženo. Navržená ošetřovatelské dokumentace přispěla ke zlepšení kvality výuky studijního programu ošetřovatelství, studijního oboru všeobecná sestra a uplatnila se i při rozvíjení didaktických dovedností pedagogů a odborníků z klinické praxe. Zároveň byl podnícen zájem některých studentů o psychiatrické ošetřovatelství a o další vzdělávání v tomto oboru.

 

PhDr. Jana Hlinovská (1), Zuzana Fišarová, vrchní sestra (2)
(1) Vysoká škola zdravotnická o. p. s., Praha 5
(2) Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha