Dana Jurásková o dalším směrování ČAS 5.10.2010
Po vyhraném výběrovém řízení byla 3. dubna 2009 oficiálně jmenována do čela Všeobecné fakultní nemocnice, naší druhé největší fakultní nemocnice, Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka České asociace sester. Jako sestra tak získala nejen české, ale nejspíš i evropské a světové prvenství. Několik měsíců poté jí na výroční konferenci ICN (Mezinárodní rada sester) ve stoje tleskali členové této organizace ke jmenování do funkce ministryně zdravotnictví ČR. Po volbách (letos v srpnu) se vrátila do nemocnice a také ke své funkci prezidentky České asociace sester.
V únoru 2011 končí toto volební období. Hodláte opět – jak vám stanovy umožňují – kandidovat na prezidentku ČAS pro další čtyři roky?
Velmi zodpovědně jsem to zvažovala. Znám odmítavé názory některých sester na to, abych jako ředitelka nemocnice vedla profesní organizaci. Neexistuje v dokumentech ČAS pravidlo, které by souběh takových funkcí vylučovalo. Rozhodla jsem se kandidovat – mimo jiné proto, že po své roční zkušenosti ministryně zdravotnictví mohu Asociaci nabídnout daleko více, než jsem mohla v minulosti. Myslím, že by byla škoda toho nevyužít. Ale konečné slovo bude na voličích.
S jakým programem půjdete do voleb? Jaké jsou podle vás nynější priority ČAS?
Prioritou je jednoznačně udržení trendu stabilizace sester v profesi a posílení jejich role. To jsou věci, které zdaleka nejsou ukončeny – jsme někde v polovině cesty. Jsem přesvědčena, že vedení ministerstva zdravotnictví a celá zdravotnická veřejnost si to uvědomuje.
Ke stabilizaci sester patří vedle mnohého jiného i jejich ochrana. K tomu byla vydána nová směrnice EU o prevenci poranění zdravotníků ostrými předměty, která je doporučena všem členským státům. Některé z nich již příslušná opatření přijaly. Měla by se také Česká asociace sester zasazovat o přijetí a realizaci těchto opatření?
Toto je jedna z věcí, která je součástí mého volebního programu. Je přímo povinností odborné společnosti, aby záměry mezinárodní společnosti, jejímž je členem, včlenila do metodických návodů, které bude vydávat. Ochrana a bezpečnost sester je jednou z priorit a souvisí s projektem, který se týká bezpečí v nemocnicích. Ten je rozdělen na část pacientskou a část profesionální. Považuji k tomu za velmi důležité říct, že se budeme vyhýbat aktivitám, které by mohly vést ke střetu zájmů. Nechceme být doporučující organizací pro žádné obchodní aktivity výrobců ani poskytovatelů.
Jednou z priorit Mezinárodní rady sester je poskytování kvalitní péče, služba komunitám a péče o chronicky nemocné. Bude Česká asociace sester také přispívat k integraci preventivních programů?
České sestry se tradičně relativně méně pohybují mezi občany a zdravou populací, a méně aktivně tak vykonávají výchovu k prevenci, než je v některých zemích běžné. K této práci jsou však dostatečně vzdělané a metodicky připravené. Problém spočívá v tom, že schází prostor, kde takovou péči poskytovat. Ve zdravotnických zařízeních se sestra podílí na edukaci již nemocného člověka, podobné je to i v ordinacích praktických lékařů. Podíl sester na této činnosti se významně zvyšuje. V některých oborech, například v diabetologii, sestra už tuto roli má. Do budoucna by se pole působnosti sestry v prevenci a výchově zdravé populace mělo rozšířit, mimo jiné i proto, že práce lékaře je velmi drahá. Sestra by měla postoupit v oblasti výkonů, v oblasti technické, ale i edukační. To je také konkrétní vyjádření pojmu posílení role sester.
Odpověď na otázku o integraci preventivních programů a úlohy České asociace sester má kořeny v politice. Není úplně jasná představa, jak by taková integrace do budoucna měla vypadat. A já se tomu ani nedivím, protože společný koncept ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví v péči o seniory a v péči o dlouhodobě nemocné neexistuje. Právě péče o tyto skupiny je, když si to dovolím přehnat, výsostným územím sester – zahrnuje 90 % ošetřovatelské péče. V ní jsou potřební odborníci schopní identifikovat stejnou měrou zdravotnické a sociální potřeby klientů. Dovedu si představit, že právě onou kooperací expertních skupin vznikne nový systém péče o klienty, který nebude pouze institucionální, ale i terénní. Mohl by být založen na tom, že sestra bude více u pacientů než oni u ní a bude koordinovat péči o ně. Tento trend je neodvratný. Musíme vědět, že nejsme do budoucna schopni budovat nové instituce pro seniory a dlouhodobě nemocné, a že tedy budeme muset najít služby, prostředky a poskytovatele, zkrátka takové služby, které udrží klienty doma, v domácím prostředí. Je to přínosné pro ně, vždyť kde lépe se člověk cítí než doma, ale je to také efektivní a ekonomické. Péče v domácnosti je přiměřeně nákladná a také dokáže uspokojit velké množství klientů. Je to cesta, kterou bude rozumné se vydat.
Znamená to, že jsme teprve na začátku?
Úplně ne. Expertní panel na ministerstvech pracuje, má za sebou jistou analytickou práci, ale dál už jsme pokročit nestačili. Teď bude třeba vyjasnit představu, jak struktura takové péče bude vypadat, jací klienti do ní budou zařazeni, jaké služby jim bude třeba poskytovat, kdo je bude poskytovat, kde je bude poskytovat a jak budou hrazeny. Je to pět otázek, na které jsme zatím nestačili odpovědět. Moc bych se přimlouvala, aby oba ministři zdravotnického a sociálního resortu v této práci pokračovali, protože počet starších občanů i chronicky nemocných se bude zvyšovat a úkol bude čím dál naléhavější.
Výzkumy WHO ukazují, že chronická onemocnění mají i sociální rozměr – postihují více chudé než bohaté, že otázka zdraví je také otázkou sociální a politickou. Může Česká asociace sester ovlivňovat politiku ve prospěch boje proti chudobě?
Politici se těmto oblastem věnují v poslanecké sněmovně i v senátu. Zabývají se jimi i jednotlivé politické strany, Myslím, že myšlenky a určité aktivity České asociace sester lze jejich prostřednictvím prosazovat.
Uvedu příklad. Úkolem číslo jedna je oblast péče o dlouhodobě nemocné a návrhy na změny v postavení sester. Do budoucna budeme mimo jiné řešit, aby sestry nebyly z některých pozic vytlačovány v souvislosti s tím, jak stárne populace a všeobecně i zdravotničtí pracovníci. Chceme hledat rozumný kompromis, jak znalosti, zkušenosti a schopnosti těch starších využít. A to je také věc politická. Na druhou stranu to bez kooperace všech zdravotnických profesí není možné.
V boji proti chudobě by role sestry v terénu mohla spočívat v tom, že sestra se stává určitým arbitrem, průvodcem pacienta po složitém zdravotnickém systému, a také jeho rádcem a pomocníkem. To je potřebné zvláště u těch, kteří nemají dostatečné finanční zdroje, vzdělání, sociální postavení, nebo mají vysoký věk. Nemáme tím na mysli vytlačit nebo převzít sociální služby. Domníváme se, že je nutné být občanům co nejblíže, aby jich dokázali využít, a současně jim poskytnout služby ošetřovatelské. Česká asociace sester při prosazování své zdravotnické politiky nehodlá s někým bojovat, vůči nikomu se vymezovat. Nabízí to, co je komunita sester schopna české populaci poskytnout.
Bude Česká asociace sester v tomto spolupracovat také s občanskými sdruženími, pacientskými organizacemi, odborovými organizacemi atd.?
Když jsem před třemi lety nastupovala na pozici prezidentky České asociace sester, deklarovala jsem, že budeme spolupracovat i s pacientskými organizacemi a některými dalšími. Jsme ve velmi dobrém vztahu kupříkladu s Koalicí pro zdraví, Inco Forem a dalšími skupinami a chceme naše aktivity dál vzájemně propojovat. Konkrétně – pro ně je největším problémem šíření informací, zvláště u starších pacientů, kteří málo používají moderní komunikační kanály. Proto v nemocnicích vznikají pacientská centra, na jejichž provozu se podílejí i sestry. Jsou to místa, kde se pro pacienty pořádají různé kursy a další edukační aktivity. Pacientské organizace chtějí edukační informace šířit dál a my jim v tom chceme pomoci. Chceme zkrátit cestu informace ke klientům. Cesta už nevede prioritně přes zdravotnické instituce, ale přímo.
Jaká témata jsou z hlediska profesní organizace nosná pro celoživotní vzdělávání sester a jak je budete prosazovat?
Je to oblast péče o tři nejrizikovější skupiny v populaci – o děti, staré občany a o psychiatricky nemocné. Dále to jsou nové technologie a jejich implementace do zdravotnické praxe a vzdělávání odborníků. Česká asociace sester má ambice zrealizovat tříletý projekt na konkrétní témata ze jmenovaných oblastí ve všech regionech České republiky z prostředků Evropské unie.
Jaké nosné směry výzkumné činnosti bude Česká asociace sester doporučovat?
Jedním z prvních úkolů bude vznik vědecké rady při České asociace sester, protože opravdu chceme mluvit i do výzkumu. Podpora ošetřovatelského výzkumu je zakotvena v rámci Interní grantové agentury MZ ČR v odborné komisi č. 12. Vědecká rada bude orgánem, který bude kompetentní výzkum plánovat, a to v součinnosti s mezinárodními sesterskými organizacemi. Rada by měla být i orgánem, který bude komunikovat za odbornou veřejnost i na ministerstvu zdravotnictví a případně dalších institucích a bude doporučovat konkrétní oblasti ošetřovatelského výzkumu.
Co znamená pro Českou asociaci doporučení Mezinárodní rady sester podporovat intervence, které jsou založeny na lidských právech?
Je to těžké téma zejména proto, že člověk je na jedné straně individuum, na druhé straně je členem lidské společnosti. Jeho životní prostor není individuální, nedá se úplně oddělit od ostatních a on svým jednáním, chováním, svým vztahem ke zdraví své okolí ovlivňuje. Někdy se prosazování práv jednotlivce střetne se zájmy společnosti. Vezměme si třeba infekční onemocnění, kdy společensky odpovědné by bylo očkování, a na druhé straně je právo jednotlivce o sobě rozhodnout. Otázka je: má sestra intervenovat, či nikoli? Je to o právu individua, nebo víc o právu skupiny?
Další otázkou je dopad takového chování na zdroje, které máme k dispozici. Neustále budeme řešit konflikt mezi omezenými zdroji a možnostmi rozvoje technologií. Je to právo na určitou úroveň, kterou si nárokujeme, nebo je to o tom, že zdravotník bude za každou cenu hájit život jednotlivce? To jsou konflikty, které my zdravotníci řešíme dnes a denně. Snažím se nehledat odpovědi v jednotlivých případech. Nejsem schopna použít generální model. To ale neznamená, že se v rámci profesní organizace nebudeme vyjadřovat například k uplatňování práva ženy na porod doma, který v konkrétním případě může matku či dítě ohrozit, uplatňování práva matek neočkovat své děti, k péči o nevyléčitelně nemocné apod. Osobně chci otevřít v České asociaci sester na některá tato témata diskusi. Musíme se názorově sjednotit, protože nebudeme-li jednotní, budeme mást veřejnost. Budeme k těmto konkrétním problémovým tématům, podobně jako ostatní odborné společnosti, vyjadřovat své stanovisko.
V současné době prožívají sestry obavy ze snižování platů. Hodlá se Česká asociace sester, podobně jako odborové organizace, oficiálně vyjadřovat k platovým podmínkám sester?
V tuto chvíli neznáme budoucí kroky ministra zdravotnictví. Ve chvíli, kdy zveřejní svůj program, nepochybně se k němu Česká asociace sester vyjádří. Jsme pragmatická organizace čili organizace, která vždy měla na mysli nejen odbornou profesní stránku, ale i společenský pragmatismus. Budeme se snažit přistoupit k návrhu zodpovědně, nemást veřejnost a nedávat falešné argumenty. Je však důležité uvést, že řada opatření ke stabilizaci zejména sester byla realizována díky aktivitám České asociace sester. Stabilizaci zdravotníků považujeme za klíčovou.
text: Jarmila Škubová
Foto: Václav Kříž
Časopis vychází pod patronací ČAS 


Diskuse
Vložit komentář