Florence

Chyby a omyly v péči o pacienty s astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) bylo téma XI. konference pneumologické sekce ČAS, která se uskutečnila v sobotu 12. listopadu v Praze. Zúčastnily se jí převážně pneumologické sestry z celé republiky.

Dopolední blok přednášek zahájil odborný garant konference prim. MUDr. V. Kašák (Lerymed, Praha) obecným úvodem o chybách a omylech, o standardech a především o léčbě lege artis. Seznámil přítomné s právy pojištěnců v současném systému veřejného zdravotnictví, s léčbou lege artis i non lege artis, s etickými kodexy lékařů i zdravotníků nelékařů, mluvil o právní odpovědnosti lékaře, o povinnosti informovat pacienta o účelu a povaze poskytované zdravotní péče.
Na otázku Kdy poslat pacienta s obtížně léčitelným astmatem (OLA) do centra pro léčbu těžkého astmatu? odpověděl ve svém sdělení MUDr. V. Sedlák (Plicní klinika FN Hradec Králové). OLA trpí v ČR asi 5 % astmatiků a léčba těchto pacientů stojí ročně 1–1,5 miliónu eur. V ČR vzniklo Národní centrum pro těžké astma (NCTA), což je volné sdružení specialistů z fakultních a krajských nemocnic, kde se koncentrují nejtěžší pacienti s astmatem v centrech vybavených pro diagnostiku a léčbu. V ČR je 11 těchto center. NCTA vydalo doporučení pro diagnostiku a léčbu pacientů s podezřením na OLA – Management pacienta s podezřením na OLA. Základem léčebné strategie po potvrzení diagnózy OLA je dosažení kompromisní kontroly nad astmatem. Někdy se však nepodaří dosáhnout ani tohoto stavu, pak jde o astma refrakterní na léčbu.
Fenotypová léčba CHOPN – mýtus, nebo realita? byl název přednášky as. MUDr. V. Koblížka Ph.D. (Plicní klinika FN Hradec Králové). CHOPN je dnes chápána nikoliv jako uzavřená nozologická jednotka, ale jako syndrom podobně, jako je tomu u astmatu. Proto má CHOPN své různé klinické fenotypy. Fenotypizace CHOPN není samoúčelná, ale měla by vždy vyústit ve fenotypově specifickou léčbu, v užším slova smyslu ve fenotypově specifickou farmakoterapii, která povede ke stabilizaci CHOPN a zlepší kvalitu života pacientů s touto celoživotní a velmi závažnou chorobou.
Třetí otázku si položil a také na ni odpověděl primář Kašák – Kdy pacienta s exacerbací CHOPN nebo astmatu poslat k hospitalizaci? Mezi orientační kritéria, kdy pacienta s exacerbací (zhoršením) astmatu poslat k hospitalizaci, např. patří hospitalizace pro astma v předchozích 12 měsících, pokud exacerbace trvá 24 hodin a stále se zhoršuje, pokud je PEF (vrcholová výdechová rychlost) < 60 % náležité nebo osobní nejlepší hodnoty po iniciální léčbě, pokud je malá nebo žádná odezva na úvodní bronchodilatační léčbu a pokud je saturace hemoglobinu kyslíkem, měřená pulzním oxymetrem < 92 % u dětí a < 95 % u dospělých. U pacienta s exacerbací CHOPN stačí přítomnost jednoho z následujících kritérií: např. výrazné zvýšení intenzity příznaků, závažná bronchiální obstrukce již během stabilizovaného stavu, exacerbace se po zahájení léčby nelepší nebo progreduje, závažné komorbidity, seniorský věk, nedostatečné sociální zázemí.
Následovaly dvě kazuistiky. První, kterou prezentovala Eva Feketeová (Lerymed, Praha), ukazovala na chybný přístup zdravotníků k malému dítěti s astmatem. Chlapec (3,5 roku), s pozitivní rodinnou astmatickou anamnézou, nakonec k diagnóze astmatu dospěl a byla mu nasazena účinná léčba, ale jeho obtíže zbytečně trvaly více než rok přesto, že byl vyšetřován a léčen na mnoha různých zdravotnických pracovištích.
Jana Chrudimská (Dětské oddělení FN Na Bulovce, Praha) ve své kazuistice ukázala neobvyklou příčinu dušností u adolescenta s astmatem. Martin (15 let), měl od 4 let věku astma, které bylo na antiastmatické léčbě pod kontrolou. Ve 14 letech se najednou objevily potíže, zejména dušnost, po zátěži. Martin od 4 let hrál závodně hokej, po celou dobu byl bez příznaků astmatu. Ve 14 letech mu byla zintenzivněna léčba astmatu a podstoupil mnoho nových vyšetření. Přes maximální léčbu obtíže po zátěži přetrvávaly a bylo vysloveno podezření na OLA, proto mu bylo provedeno CT hrudníku, bronchoskopické vyšetření s následným histologickým vyšetřením, které odhalilo typický karcinoid. Následoval operační výkon – dolní lobektomie s radikální mediastinální lymfadenektomií. Onkologická léčba nebyla nutná a Martin je rok po operaci na původní antiastmatické léčbě, bez obtíží a opět sportuje.
Konec dopoledního odborného programu patřil opět primáři Kašákovi, který představil nový lék roflumilast (Daxas).

Odpolední blok zahájili dvěma přednáškami dva vzácní hosté ze Slovenska – odborné sestry Mgr. Z.Varjasiová a Bc. V. Sziártová (Klinika pneumológie a ftizeológie UN Bratislava-Ružinov, viz foto). První jmenovaná přítomné seznámila s úlohou sestry v managementu o pacienty s CHOPN v ambulantní péči, zdůraznila potřebu edukace těchto pacientů zejména ve správné inhalační technice a přednášku doplnila výsledky průzkumu, jehož cílem bylo zjistit nedostatky v ošetřovatelském managementu.
Téma přednášky druhé kolegyně ze Slovenska bylo stejné, jen se týkalo pacientů s CHOPN v nemocniční péči a možných omylů a chyb v ošetřovatelské péči o ně.
Pokračovala vrchní sestra Bc. E. Prchalová (Plicní klinika FN Hradec Králové), která si připravila statistiku nežádoucích, respektive mimořádných událostí (MU) v ošetřovatelské i lékařské péči FN Hradec Králové od roku 2006. O možných pochybeních a jejich příčinách při poskytování péče pacientům s astmatem a CHOPN informovaly odborné sestry J. Grundová a Bc. J. Kollarová (Plicní klinika FN Hradec Králové). Možná pochybení známe, ale proč chybujeme? Mezi příčiny pochybení patří stres, únava, vlastní nemoc, syndrom vyhoření i vliv prostředí a kolektivu, ve kterém pracujeme.
Otázku do názvu přednášky si položila i vrchní sestra Mgr. J. Zelenková (Pneumologická klinika FN Motol): Ošetřovatelská péče bez pochybení – mýtus, nebo realita? Že správná odpověď je „realita“, ukázala přednášející na krátkých konkrétních kazuistikách popisujících pochybení sester.
Odpolední blok přednášek zakončila svým sdělením o chybách a omylech při provádění spirometrického vyšetření M. Macháčková (Lerymed, Praha). Věnovala se krok po kroku spirometrickému a vyšetření a upozornila na úskalí a možnosti pochybení během vyšetření.
Po obou odborných blocích následovala bohatá diskuse – jistě proto, že téma možných omylů a chyb je velmi aktuální, a i když se snažíme ošetřovat naše pacienty s maximální péčí, někdy se to stát může, chybovat je lidské, avšak z chyb je nutno se poučit a zamezit jejich opakování.

Eva Feketeová, předsedkyně pneumologické sekce

Předsednictvo konference – zleva prim. MUDr. Viktor Kašák, Mgr. Jana Zelenková a Jana Chrudimská (foto nahoře)
Fota archiv pneumologické sekce