Zpět na přehled aktualit

Aktuality

Co je to psoriáza a jaká onemocnění ji doprovázejí?

Datum: 19. 7. 2019
Co je to psoriáza a jaká onemocnění ji doprovázejí?

Psoriázu (lupénku) lékaři diagnostikovali už ve starověku, pravděpodobně jako první ji popsal už Hippokrates ve 4. století př. n. l. Toto onemocnění postihuje především kůži, avšak zhruba u 10–20 % pacientů se může objevit kromě kožního také kloubní postižení. Onemocnění kloubů, které je do jisté míry podobné revmatoidní artritidě, se nazývá „psoriatická artritida“. 

 

Na kůži se psoriáza projevuje jako ložiska hnědočervené kůže se stříbřitými olupujícími se šupinami na povrchu. Nejčastěji se vyskytují na loktech a kolenou, méně často ve vlasech. Tam se ze kštice šíří dále na čelo, krk a do oblasti kolem uší. Dále se ložiska velmi často objevují na místech, která podléhají snadnému mechanickému opotřebení, jako jsou například podpaždí, hýždě nebo rozkrok. Výjimkou nejsou ani psoriatické nehty, které se mění až v jakési zahnuté drápy. Psoriáza nehtů více postihuje muže, a to asi o 10 % častěji, a pravděpodobnost jejího výskytu se zvyšuje s hmotností pacienta.

Psoriáza může propuknout v kterémkoli věku, ale nejčastěji se první příznaky objeví v pubertě nebo později okolo 40.–50. roku věku. Muži i ženy onemocní lupénkou přibližně stejně často. Celosvětově psoriázou trpí asi 2–3 % populace. Pravděpodobnost rozvoje onemocnění se geograficky zvyšuje se vzdáleností od rovníku.

Příčina psoriázy není dosud známá, ví se pouze tolik, že patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je podmíněna geneticky. Její plnou manifestaci může způsobovat například kouření, alkohol nebo stres. Navenek se projevuje jako zánětlivé onemocnění kůže (epidermis i dermis) vedoucí k abnormálnímu zrychlenému dělení a vyzrávání kožních buněk. Lupénku spouštějí a udržují T-lymfocyty v kůži, ale spouštějící antigen zatím známý není.

Podkladem kožních, případně kloubních změn je chronický zánět probíhající v postižených tkáních. Důležité je zdůraznit, že psoriáza není infekční onemocnění, a proto není možné se psoriázou nakazit kontaktem s nemocným člověkem. Nemocniční personál by se proto měl k pacientovi chovat s úctou a empatií, aby se necítil nemocí stigmatizovaný. Nemocní se velmi často stydí za některá ložiska na citlivých místech jako je genitál nebo hýždě, a s lékařem či sestrou o tom mají problém mluvit. Proto je zapotřebí nastavit vhodnou komunikaci tak, aby se pacient cítil dobře a prolomily se bariéry.

 

Pacient s psoriázou a sestra

MUDr. Filip Rob, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole, Praha, upozorňuje, že pacienti s psoriázou mají velmi často i některou z komorbidit, což otevírá prostor pro sestru. Jelikož je návštěva v ordinaci povětšinou časově omezená, může sestra využít i pacientův čas v čekárně a například s ním vyplnit dotazníky o průběhu jeho léčby, třeba dotazník kvality života DLQI (Dermatology Life Quality Index) nebo dotazník míry úzkosti a deprese HADS (Hospital Anxiety and Depression Scale). Dále je důležité monitorovat hmotnost pa­cientů a jejich BMI, protože velká část z nich má sklony k obezitě, s čímž souvisí i měření tlaku (hypertenze) a pulzu. Volný čas při těchto úkonech je možné vyplnit dotazy na nežádoucí účinky léčby, na což lékař nemusí vždy mít dostatek času. Sestra by měla také zkontrolovat, zda pacient absolvoval všechny požadované odběry. Podle MUDr. Roba se sestře takto může podařit lépe poznat pacienta, lépe pochopit jeho zdravotní stav a navázat s ním užší kontakt.

Nejčastější komorbidity psoriázy

Již bylo zmíněno, že s psoriázou se pojí i další onemocnění – jejich riziko je u psoriatiků oproti běžné populaci zvýšené. Pacienti s lupénkou mají velmi často tendenci být obézní, s čímž se pojí zvýšená pravděpodobnost propuknutí kardiovaskulárních chorob, jako je ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Pacientům hrozí také diabetes mellitus a metabolický syndrom. Ten zahrnuje řadu rizikových faktorů nebo chorob, které se často vyskytují společně a které vedou k předčasným zdravotním komplikacím. Je známý také jako syndrom X, Reavenův syndrom, syndrom inzulinové rezistence či smrtící kvarteto. Za patofyziologický podklad metabolického syndromu je považována právě inzulinová rezistence. Syndrom ve svém důsledku vede k rozvoji diabetu 2. typu a komplikacím oběhového systému. Jeho nebezpečí tkví především v tom, že se člověk necítí nemocný, žádný faktor ho neomezuje v běžném životě, a tím pádem nemá potřebu ani vůli dodržovat režimová opatření a pravidelně užívat léky.

Pacienti s psoriázou také ve srovnání s běžnou populací trpí častěji depresemi, podle posledních průzkumů až 24 % z nich. Podle prof. MUDr. Jiřího Horáčka, Ph.D., z Národního ústavu pro duševní zdraví, Klecany, je pro depresivní pacienty přínosný pohyb, a to minimálně jednu hodinu denně. Nezáleží na tom, zda jde o aerobní nebo anaerobní cvičení, podle výzkumu a zkušeností prof. Horáčka se pacienti po několika týdnech cvičení cítí subjektivně lépe. 

U pacientů s lupénkou je rovněž až čtyřikrát častější revmatoidní artritida, až dvakrát častější jsou idio­patické střevní záněty a nealkoholová steatóza jater. 

Psoriatická artritida

Velmi vážnou komplikací spojenou s lupénkou bývá psoriatická artritida, tedy artropatie muskuloskeletálního systému, kterou onemocní zpravidla až 40 % psoriatických pacientů. Onemocnění se projevuje jako chronický zánět a otok kloubů, který je dobře rozpoznatelný zobrazovacími metodami, jako je rentgen, CT nebo ultrazvuk. MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologického ústavu v Praze zdůrazňuje, že ke včasnému rozpoznání nemoci nebo identifikaci jejího možného propuknutí slouží tzv. prediktory nemoci, po kterých by mělo být aktivně pátráno v anamnéze pacienta. Jedná se zejména o psoriázu nehtů, psoriázu vlasaté části hlavy a psoriázu intergluteální či perianální oblasti nebo o těžkou formu pso­riázy obecně. Pacient s rozvinutou formou psoriatické artritidy má problémy s pohybem a jeho ohebnost je omezená vinou patologických změn na chrupavce a kloubu. Podobně jako u Bechtěrevovy choroby je proto doporučováno hýbat se a pravidelně cvičit. 

 
  • tisk
  • předplatit si