Lékaři 1. LF UK oceněni za zlepšení diagnostiky cirhózy jater

Vědci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) byli díky využití proteinu osteopontinu oceněni za zpřesnění prognózy a novou možnost šetrného testování pacientů se závažným onemocněním cirhózou jater.

Lékaři IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze na dlouhodobém sledování velkého množství pacientů s cirhózou ukazují, že osteopontin mimo jiné dobře předvídá dobu přežití této vážné nemoci. Do budoucna by mohlo testování na přítomnost tohoto proteinu v krvi nahradit invazivní vyšetření, která pacienty se závažným onemocněním jater zatěžují. 

„Naše vědecká skupina lékařů se zabývá problematikou jaterní cirhózy roky, systematicky jsme se jí začali věnovat v devadesátých letech. Řada našich výsledků je dána dlouhodobým sledováním pacientů, a tento úspěch je vyústěním dlouhodobé práce zkoumání prognózy a osudu nemocných s jaterní cirhózou,“ říká vedoucí výzkumu prof. MUDr. Radan Brůha, CSc. 
Ve vědeckých kruzích, v časopise World Journal of Gastroenterology, informovali odborníci 1. LF UK o tomto výsledku již v roce 2016, v letošním roce za tento výzkum získal vedoucí výzkumného granu, prof. Brůha, ocenění v prestižní mezinárodní soutěži Dr. Bares Award.

Osteopontin je signální molekula, která pomáhá stabilizovat kostní tkán, v níž byla také poprvé popsána. Molekula se ale uplatňuje v řadě dalších procesů v organismu. Signalizuje například informaci o zánětlivých parametrech, o projevech a stupni porušení tkáně. A právě tuto její schopnost lékaři využili pro sledování pacientů s cirhózou, což je i ve světovém měřítku nový přístup. „Čím je jaterní tkáň poškozenější a obsahuje větší množství vaziva, tím více reaguje i produkcí ostepontinu. Jeho přítomnost lze vyšetřit snadným testem a výrazně souvisí s prognózou. Čím vyšší je hodnota osteopontinu, tím je prognóza cirhotického onemocnění horší,“ vysvětluje profesor Brůha, jehož výzkum je ve světovém měřítku ceněn i pro nezvykle velkou, a tudíž dobře vypovídající, skupinu čítající 150 sledovaných pacientů.

„Skvělé výsledky dlouhodobé vědecké činnosti týmu našich internistů pomáhají nalézat cestu k šetrnější péči a k většímu komfortu při vyšetření pacientů se závažnými diagnózami. A ukazují, že cesta od základního výzkumu ke klinické praxi vyžaduje kromě invence a prostředků také vytrvalost,“ podtrhuje děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. 

Onemocnění cirhózou má dlouhodobý vývoj. Zpočátku nemusí mít pacient žádné potíže a kromě podrobného vyšetření nelze onemocnění zjistit. Při pokračujícím chorobném procesu se již ale kromě jiného zvyšuje krevní přetlak kolem jater. Tím vzniká tzv. portální hypertenze, s níž už souvisí mnoho komplikací, na které tito pacienti většinou také umírají. Závažnými jsou např. krvácení z jícnových varixů, vznik ascitu –  tekutiny, která se hromadí v břišní dutině –, vznik encefalopatie, ovlivnění mozkové činnosti nebo porucha krevní srážlivosti. 

Na IV. interní klinice 1. LF UK se lékaři snaží tyto komplikace co nejdříve odhalit, případně jim předcházet. Právě vyšetření přítomnosti vysoké koncentrace osteopontinu může ukázat, že se riziková situace blíží. Navíc může toto testování nahradit různá invazivní vyšetření, např. měření tlaku kolem jater, které probíhá klasickou katetrizací (invazivní sondování cévního řečiště), nebo gastroskopické vyšetření, kdy lékaři s využitím endoskopie pátrají po jícnových varixech. „Při nízké hladině ostepontinu můžeme s velkou pravděpodobností tvrdit, že onemocnění není tak pokročilé, aby vyžadovalo invazivní a pacienta často zatěžující vyšetření. Ostepontin funguje i jako marker cirhózy samotné. Pokročilost cirhózy s hodnotou ostepontinu souvisí ale spíše druhotně. Tedy že tkáň reaguje uvolněním tohoto proteinu, a čím více se uvolňuje, tím je cirhóza závažnější a pokročilejší. Stanovení hladiny osteopontinu se ukazuje jako významné i při sledování vzniku primární rakoviny jater, která je jednoznačnou komplikací cirhózy,“ dodává prof. Brůha.      

Vyšetření hladiny osteopontinu v krvi dosud není standardní, výkonově hrazené zdravotní pojišťovnou, a prozatím je stále financováno pouze z prostředků výzkumných projektů. Jde ale o velmi jednoduchou laboratorní metodu, která by do budoucna mohla nahradit invazivní vyšetření a přinést přesnější informaci o prognóze pacienta. Vědci již nyní dokážou prostřednictvím vyšetření rozřadit nemocné na ty, kteří jsou stabilní či bez komplikací cirhózy, a ty, u kterých se může časně projevit některá z komplikací cirhózy a zkrátit tak život nemocného. 

---

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů. 

Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.

1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých 
a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.