Aktuality
VZP navrhuje, aby se na nové léčbě pacientů podíleli výrobci léků
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) navrhuje, aby se na léčbě pacientů nehrazené z veřejného zdravotního pojištění podílely farmaceutické firmy. Většinou jsou k ní třeba drahé moderní léky. Podle náměstka ředitele Petra Hoňka by pojišťovna mohla platit až v případě, že se prokáže účinnost nových léků. S několika firmami si pojišťovna tento postup už dohodla. Nyní zdravotní pojišťovny tuto péči platí na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. VZP na ni loni dala přes miliardu korun.
Zdravotní pojišťovny dostaly loni přes 21.500 žádostí o proplacení nehrazené léčby. Schválily asi 90 procent z nich. Podle Hoňka to u VZP v ostatních případech zákon neumožňoval. "Lékaři žádají pojišťovny, aby jejich pacientům uhradily léčbu, která podle zákona hradit nelze," vysvětlil.
Které léky a procedury budou hrazené, rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na základě žádosti výrobce a posouzení jejich účinků. Některé firmy ale SÚKL ani nepožádají, přesto lékaři o proplacení jejich léků žádají.
Pokud úhrada přiznaná není, mohou lidé ve výjimečných případech požádat prostřednictvím lékaře pojišťovnu o výjimečné uhrazení podle paragrafu 16 v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Uvádí, že zdravotní pojišťovna hradí nehrazené služby "ve výjimečných případech, je-li poskytnutí jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce".
Za pět let podle Hoňka žádostí přibylo o 180 procent, náklady stouply z 347 milionů korun v roce 2013 na loňskou více než miliardu. Situace je podle Hoňka dál neudržitelná, situaci musí vyřešit změna zákona.
Náměstek citoval studii z odborného časopisu British Medical Journal, která hodnotila 48 léčebných přípravků, které vstoupily na trh před třemi až osmi lety. U 49 procent diagnóz se neprokázalo, že inovativní léky prodlužovaly život nebo zvyšovaly jeho kvalitu.
Pojišťovna proto navrhuje princip sdílení rizik mezi farmaceutickými firmami, které uvádějí nové léky na trh, a pojišťovnami. Pokud by se neprokázala účinnost léčby, pojišťovna by ji výrobci neproplatila. Podle Hoňka výrobce často uvádí, dokdy byl se měl očekávaný účinek léku dostavit, případně by šlo účinek posuzovat podle průměrné doby dožití pacienta s danou nemocí.
Naprostou většinu žádostí na paragraf 16 tvoří podle pojišťoven takzvaná biologická léčba, kterou se léčí jen ve specializovaných centrech. Tyto moderní léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny. U jednoho pacienta stojí až miliony ročně, náklady loni byly přes deset miliard korun.
Případy, kdy pojišťovny léčbu zamítnou, protože pacient nesplní všechna kritéria pro její proplácení, jsou často medializované. Jen letos jich bylo několik a týkaly se různých zdravotních pojišťoven. V některých případech se pacienti proplacení péče poté domohli, další se začínají se svými pojišťovnami soudit.
ČTK
Ilustrační foto – zdroj: pujcko.cz
Další aktuality v této rubrice
- Tisíce pacientů přišly k praktikům zjistit, zda jim řídnou kosti – zlomeniny kvůli osteoporóze vážně ohrožují život
- Od července mají dostat všechny sestry přidáno, pomůže dotace
- Kouření stojí svět podle WHO ročně přes 25 bilionů korun
- Kvůli hluku z tramvají se sejdou zástupci ministerstva a Prahy
- Stipendia hradeckého kraj má zatím 20 mediků, kraj chce ještě 20
- Propojení generací – SeneCura SeniorCentrum Štěrboholy spolupracuje s měcholupskou školkou již pět let
- Online poradna Znám své léky pomáhá pacientům ověřit si důsledky vzájemného působení léků
- První ulice Alice Masarykové v České republice
- Nová metoda léčby kolena pomocí vnitřní ortézy zkrátí návrat ke sportu na polovinu
- Infuzní terapie vitaminem C proti rakovině