I zelenina má své dny

Víte, co má společného Platon, Isidor a mrkev? Hádejte! Ne, to že se dají všichni sníst, to není správná odpověď (je to Platon, nikoli plankton). I ti, co tipují, že jsou už všichni tři pod zemí, jsou vedle jak ta jedle (podle statistik pobíhá živých Platonů po ČR 8 a Isidorů dokonce 28). Ale všechny tři výše zmiňované subjekty spojuje jedna věc: jmeniny! Kamarádi jim třesou pravicí, respektive kořenem, vždy ve stejný den, tedy 4. dubna. Toho data totiž slaví svátek nejen Platónové, Isidorové, ale také Isidory, Ivany a v neposlední řadě MRKEV!

Mezinárodní den mrkve vznikl v roce 2012 a společně s Českou republikou jej uznávají také ve Francii, Itálii, Švédsku, Rusku, Austrálii, Velké Británii a Japonsku.  V podstatě po celém světě se tak na začátku apríla konají do oranžova zbarvené party, happeningy a mejdany na oslavu této oblíbené kořenové zeleniny. V České republice se ročně vypěstuje na 100 000 tun mrkve – to už je dobrý základ pro pořádnou party! Od roku 2014 je každoročně den mrkve pod patronátem očních klinik DuoVize a NeoVize.

Jak se slavilo v letech minulých?

„Mrkev je ohromně chutná a zdravá zelenina, která je v mnoha směrech prospěšná lidskému organizmu. Ale to, že zlepšuje náš zrak, to je velmi rozšířený a oblíbený mýtus. Aby si člověk uchoval dobré vidění, chroupat mrkev rozhodně nestačí. Opravdu musí přijít k nám do ordinace, ideálně jednou ročně na preventivné prohlídku. A právě proto, abychom uvedli na pravou míru to, jak to s tou mrkví je, převzali jsme nad Mezinárodním dnem mrkve v České republice patronát,“ uvádí marketingová managerka klinik NeoVize a DuoVize Lenka Tuzová a popisuje: „Například loni jsme Dne mrkve slavili akcí MrkvoVize, kdy se lidé na podporu dětských pacientů na očním fotili s kolečky mrkve na očích. Rok před tím jsme zase do povědomí veřejnosti uvedli nově objevený lidský druh homo carrotens a v roce 2013 jsme nechali vyrůst mrkve na stromech v Praze i Brně.“

 „Je to ideální příležitost potvrdit, nebo vyvrátit největší mýty o očích, včetně toho o mrkvi,“ vysvětluje princip celé akce primářka klinik DuoVize MUDr. Lucie Valešová.

Mrkev pro zdravé oči? Ale kdepak…

A jaký je ten hlavní mýtus? Ano, ono staré dobré „papej mrkvičku, ať máš zdravé oči a dobře vidíš“. Mrkev je sice významným zdrojem provitamínu A, který zlepšuje stav pleti a vyživuje sítnici. Ale určitě nevyřeší žádné oční problémy. „Hodně lidí se mylně domnívá, že když bude jíst hodně mrkve, brýle nebude potřebovat. S dioptrickými vadami oka však konzumace mrkve vůbec nesouvisí. Mrkev je bohatá na vitamín A (podobně jako mléko, sýr nebo vajíčka), který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu nám poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantin a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici). Také nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje Doc. Šárka Skorkovská, primářka brněnské Oční kliniky NeoVize. A dodává: „Bohužel to nefunguje tak, že když člověk zchroupe každý večer jednu nebo dvě mrkve, udrží si ostrý zrak až do stáří. O zrak se musíme starat ve spolupráci s očním lékařem a na pravidelné prohlídky chodit alespoň jednou ročně.“

V čem tedy mrkev dobrá JE?

Herbář z roku 1899 uvádí, že mrkev „se přidává do náhražky kávy cichorie, připravuje se z ní sirup užívaný proti kašli a jiným neduhům prsním. Požívati mrkev radí se ženám těhotným; účinkuje prý na pud pohlavní. Dítky, které mají škrkavky, ať na lačný žaludek jedí mrkev. Vředy rozežírající léčí se náplastí, jež záleží z tlučené nati mrkvové a medu“.

Mrkev je výborným pomocníkem v boji proti zánětům a toxinům. Jedna porce mrkvového salátu denně pomáhá tělu přirozeně nastartovat detoxikační proces. Vědecké výzkumy už v 70. letech minulého století potvrdily, že jedna středně velká mrkev denně pomáhá zmírňovat zánětlivé procesy, upravovat hladinu hormonů a činnost jater. Syrová mrkev je bohatá na obsah unikátních druhů vlákniny, která pomáhá tělu lépe se zbavovat toxinů.

Mrkev funguje také jako přírodní solárium, když z ní chcete vytěžit co nejvíce betakarotenu a lépe se opálit, tepelně ji zpracujte. Při chroupání syrové mrkve se nám do těla vstřebají pouze 3%, vařená či dušená mrkev na oleji ze sebe uvolní až 39% betakarotenu.

Trocha historie…

Historie divokých předků dnešní mrkve sahá na území dnešního Afghánistánu. První mrkev, která spatřila světlo světa, byla fialová a hořká. Zpočátku se pěstovala pro lékařské účely. V 10. století ji naši předkové používali při ulehčení porodu. Svou „kariéru“ v Evropě začala mrkev s oranžovými kořeny. Vyšlechtili ji Holanďané v 17. století a až za dalších sto let se rozšířila do celé Evropy.

Recepty jako mrkvový džem či mrkvový koláč prý vznikly během druhé světové války v Anglii, a to na základě doporučení vlády konzumovat mrkev.

Jak budete slavit letos?

A jak tedy uctít oblíbenou kořenovou zeleninu v letošním roce? Přinášíme vám pár tipů. Tradiční oslava Dne mrkve by měla zahrnovat mrkvové jednohubky, dorty a saláty. Jako nápoj doporučujeme servírovat džus nebo drinky doplněné o mrkvovou šťávu. Významnou úlohu hraje v tento den tematický dress code. Milovníci mrkve si obstarávají speciální kostýmy ve tvaru mrkve nebo oranžový frak a zelený klobouk. V případě, že předepsaný mrkvový kostým nemáte po ruce, postačí alespoň co nejvíce oranžové barvy na oblečení a doplňcích. Výsledek postujte na Facebook s hashtagem #denmrkve.

tz

 

Ilustrační foto, zdroj: NeoVize