Zpět na přehled aktualit

Novinky našich partnerů

Hippokratés: Výživa tvá budiž tvým lékem

Datum: 2. 11. 2012
Hippokratés: Výživa tvá budiž tvým lékem

Královské město Kadaň hostilo ve dnech 11. a 12. října opět po dvou letech již VIII. Kadaňské sesterské dny s hlavním tématem „Výživa nás provází celý život“. Akci zorganizovala Nemocnice Kadaň, s. r. o., jejíž ředitel MUDr. Josef Mašek ji také slavnostně zahájil. 

Přikládat dítě k prsu, nikoli prs k dítěti

Blok přednášek zahájila primářka dětského oddělení Nemocnice Kadaň MUDr. Patricie Kotalíková sdělením „Co je dobré znát o kojení“. Referát byl veden velice prakticky a byl nepochybně užitečný pro každou sestru, která v porodnici nebo na dětském oddělení podává informace o kojení. MUDr. Kotalíková např. zdůraznila, že matka vždy musí přikládat dítě k prsu, nikoli se různě naklánět a nahýbat prs k dítěti, protože pak není poloha pro kojení vhodná. Uvedla rovněž, že neexistuje „slabé“ nebo „silné“ mléko. Složení mateřského mléka se mění s věkem a potřebami dítěte, ale mění se i v průběhu jednoho kojení. Čím častěji matka kojí, tím víc mléka se tvoří. „Pro mě je orientací, pokud má dítě 5–6 a více počůraných plen – v takovém případě má mléka dost,“ řekla prim. Kotalíková.

Zdůraznila, že při manuálním kojení mají být prsty ruky, která odstříkává, ve tvaru písmene C, nikoli ve tvaru nůžek. Odstříkané mléko může být uloženo v chladničce na 24 hodin, do mrazáku na 3 měsíce. Mléko uložené v mrazáku se rozmrazuje buď při pokojové teplotě, nebo pod proudem teplé vody, aby nepřekročilo 56 °C, kdy by se jeho kvalita změnila. Mléko se nesmí dávat ani na sporák do vodní lázně, jenom pod proudem teplé vody ohřát na 37 °C.

Pokud se u matky objeví náhle vysoká horečka a bolestivost prsu, obává se vždy ona i její okolí mastitidy, ale většinou jde o retenci mléka. Je samozřejmě třeba zatvrdlinu uvolnit, ale infekce nasedají až za 3 až 4 dny. „Pouštím takovou maminku domů s paralenem a brufenem – pozor, nikdy ne s acylpirinem! Doporučuji jí před kojením prs prohřát, dítě nakojit a po nakojení dát na prs studený obklad, aby oplaskl otok mlékovodu. Podle mých zkušeností se retence většinou během 24 hodin uvolní,“ uvedla MUDr. Kotalíková.

Zdůraznila také, že není důvod začínat dítě dokrmovat, pokud třeba 2 týdny stojí na váze a je v pohodě. „V takovém případě říkám matce, ať vydrží a dále kojí, že se mléko dotvoří. Když naopak kojené dítě přibývá výrazně více, než je průměrných 100–200 g týdně, nikdy kojení neomezujeme, protože tím by se tvorba mléka snižovala,“ řekla primářka.

Úvodní sdělení přednesla primářka dětského oddělení Nemocnice Kadaň MUDr. Patricie Kotalíková.

Žádná potrava není škodlivá, jsou jen dobré a špatné stravovací návyky

Referát „Výživa ve zdraví a nemoci“ přednesla Jaroslava Pavlíčková z Kliniky gerontologické a metabolické (KGM) FN Hradec Králové. Zdůraznila důležitost pestré stravy a pravidelnosti v příjmu (5× denně). Uvedla, že denní potřeba zdravého člověka vážícího 70 kg je 63 g bílkovin (15 %), 58 g tuků (30 %) a 229 g sacharidů (55 %). Průměrný český člověk během života přijme 42 000 l vody, 6,4 t masa, 1,8 t cukru, 10,5 t škrobů.

V nemoci je výživa jedním ze základních léčebných postupů, (per os, PV, EV, sipping). „V nemoci reaguje organismus velmi úsporně, nárok na příjem energie a základních živin je vyšší, využití tukových zásob je problematické. Bílkoviny a energie jsou získávány ze svalové hmoty (ochabuje svalovina hrudníku, a srdeční svalovina, objevuje se ztížené dýchání a snížený srdeční výdej). Dochází k malnutrici, která vede ke zhoršené imunitní odpovědi organismu, což s sebou nese riziko infekčních komplikací, především infekce močových cest, zápal plic, sepse. Pokud v nemoci nedodáme organismu dostatečné množství energie a základních živin, dochází ke ztrátě vlastní svalové hmoty, ke snížení svalové síly a následkem může být imobilita,“ varovala J. Pavlíčková a dodala, že je chybou, že se někteří lékaři nezajímají o nutriční stav pacienta.

O parenterální výživě (PV) a hlavně domácí parenterální výživě (DPV) informovala Bc. Petra Kholová (KGM, interní JIP). Uvedla, že PV, kdy jsou živiny aplikovány do žilního systému, je nejméně přirozený způsob výživy, ale také nejrizikovější a nejdražší. Přistupuje se k ní vždy, když je kontraindikovaná nebo nemožná výživa enterální, tedy v případech neprůchodnosti či nefunkčnosti GIT. PV je buď podávána z jednotlivých lahví, nebo se využívá systému all-in-one (univerzální směs, firemně vyráběné přípravky, režimový systém, individuální rozpis).

„Pokud je třeba PV dodávat dlouhodobě a klinický stav pacienta je stabilizovaný, takže není nutná hospitalizace, přistupujeme k domácí parenterální výživě, kdy si PV aplikuje sám pacient, nebo – pokud toho není schopný – proškolený člen rodiny nebo sestra z domácí péče. Předpokladem DPV tedy je dobrý klinický stav pacienta, dobré rodinné zázemí a dostupnost domácí péče. Žilní katetry pro DVP používáme Broviac od firmy Bard,“ uvedla Bc. Kholová. Zdůraznila, že nejčastější komplikací při DVP je katetrová sepse a že při jakýchkoli potížích musí pacient vždy kontaktovat nutriční sestru. „Pacient je přijat na lůžkové oddělení, provede se odběr hemokultur a je zaveden periferní cévní katetr. Centrální katetr se ale vždy snažíme zachránit,“ řekla Petra Kholová. Upozornila také, že pacient by měl mít doma vyhrazenou místnost pro uložení pomůcek a manipulaci s katetrem a výživou (obvykle to bývá ložnice). Zdůraznila, že je nutné jednou týdně dezinfikovat úložné skříňky na pomůcky DPV a chladničku, přísně dodržovat asepsi při manipulaci s katetrem a zvýšenou osobní hygienu a znát důležitá telefonní čísla.

Jak se stravují zdravotníci

Vrchní nutriční terapeutka pražské Thomayerovy nemocnice Tamara Starnovská informovala o výsledcích průzkumu stravování zdravotních sester. Ukázalo se, že v zaměstnání se stravuje 61 % sester, 55 % respondentek se zajímá o to, co jí. Při denní směně se stihne najíst pouze jednou 18 % sester, jednou až dvakrát 40 %, při noční směně nejí vůbec 28 % sester, jednou 34 %. Ze sester, které v práci nejedí, na otázku „proč?“ jich 82 % odpovědělo, že nestíhají.

„BMI v korelaci s věkem u středních zdravotnických pracovníků mírně roste, ale v průměru nepřekračuje hranici nadváhy. Svoji hmotnost jako problematickou nevnímá 55 % respondentů, u 62 % je BMI v normě. Až 60 % SZP někdy v životě cíleně snižovalo svoji hmotnost, 16 % respondentů je obézních, ale nevnímají svoji hmotnost jako problematickou, a 23 % jich snižuje svoji hmotnost, přestože BMI mají pod 20,“ uvedla Tamara Starnovská. A dodala, že poslední dvě „kategorie“ pracovníků nemusejí správně zhodnotit nutriční stav pacienta.

Mgr. Soňa Loudová a Bc. Helena Weisová Šnajdaufová z Katedry zdravotnických studií Západočeské univerzity Plzeň se zabývaly stravovacími podmínkami zdravotníků v Plzeňském kraji. Kvantitativní průzkum byl proveden pomocí dotazníku – rozdáno bylo celkem 150 dotazníků, správně vyplněno a zařazeno bylo 114 dotazníků.

Z odpovědí vyplynulo, že 77 % respondentů se domnívá, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům stravování; 79 % respondentů má zajištěno stravování ve všech směnách přímo v zaměstnání a 88 % z těch, kteří mají stravování zajištěno, jsou v zaměstnání spokojeni.

Pokud dotázaní nevyužívají možnost stravování v zaměstnání, uvádějí jako důvod z 32 % časovou tíseň, ve 41 % nízkou úroveň stravy a 27 % udává jiné důvody. Z průzkumu také vyplynulo, že podmínky stravování zdravotníků jsou ve většině zdravotnických zařízení Plzeňského kraje vhodně nastaveny a zaměstnavatelé se snaží zabezpečit stravování pro své zaměstnance, i když to není podle zákona povinností.

Účastníky VIII. Kadaňských sesterských dnů zaujaly také kazuistiky a videa z oblasti resuscitace (MUDr. Jan Pajerek, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem) a sdělení z oblasti právnické (JUDr. Petr Šustek, Ph.D., výklad zákona o zdravotních službách č. 372/2011 Sb.), ale také např. sdělení studentek Střední zdravotnické školy v Chomutově o peer programu se sugestivním názvem „Štíhlá, ale mrtvá“, kterým prošlo cca 200 žáků základních škol Chomutovska.

PhDr. Helena Chvátalová

Akci slavnostně zahájil ředitel Nemocnice Kadaň, s.r.o., MUDr. Josef Mašek.

Foto: Helena Chvátalová

 

 
  • tisk
  • předplatit si