Zpět na detail čísla

Číslo 10 / 2009

Čeští laboranti na cestách

Datum: 5. 10. 2009
Autor: Jana Farkačová; Bc. Anna Skalická

Ve dnech 27. června až 11. července uskutečnila sekce zdravotních laborantů ČAS studijní pobyt ve Velké Británii a Irsku.

Nemocnice v Portadownu

Místní nemocnice v Portadownu, městě poblíž Belfastu v Severním Irsku, je státní a svou velikostí srovnatelná s krajskou nemocnicí u nás. Po srdečném přivítání jsme byli rozděleni do dvou skupin. Jedna šla na prohlídku histologických laboratoří a druhá na prohlídku společného oddělení laboratoří biochemické, hematologické a transfúzní služby a laboratoře mikrobiologické.

Nebráníme se srovnání

Nemocnice je již několik let akreditována, a tak můžeme naši práci srovnávat. Při počtu přijatých vzorků biologického materiálu a biochemických vyšetření kolem 5 miliónů za rok můžeme toto zdravotnické zařízení přirovnat spíše k typu našich fakultních nemocnic. Provoz je zde plně automatizovaný, takže je zde přece jen menší počet zaměstnanců oproti našim zvyklostem.

Zajímavé pro nás bylo také srovnání skladby personálu, neboť tady je profese zdravotního laboranta (v Irsku technika) z 80 % maskulinizovaná. Žen je zde opravdu málo a pracují převážně jako administrativní síly. Zajímavé bylo i to, jak odlišné jsou hygienické normy třeba i ve vztahu k personálnímu oblečení. Téměř všichni zaměstnanci měli na sobě civilní oblečení a pouze někteří z nich přes ně měli lékařský plášť.

Další zastavení

Belfast si i přes četné válečné střety a velké požáry stále uchovává pěkný vzhled. Přes Larne pokračujeme k jedné z nejneobvyklejších turistických atrakcí Irska, provazovému mostu Carrick-a-rede Rope bridge, po kterém je možné dostat se na ostrůvek ptačí rezervace.

Další den začíná opravdové irské počasí, což je chvílemi drobný déšť a chvílemi přímo liják. Přesto vyjíždíme k prohlídce skalních formací vulkanického původu Gigants Causeway, zvaných Obrův chodník, který je považován za osmý div světa. Odtud jedeme do Bushmills na prohlídku palírny irské whiskey. Pak již nasedáme do autobusu a odjíždíme navštívit druhé největší město Severního Irska – Londonderry. Nazítří projíždíme západním pobřežím Irska, krajem Conemara. Je to drsná a osamělá hornatá krajina s velkým množstvím jezer a močálů, kde se náhle před námi jako vzácná perla otevírá opatství Kylemore Abbey. V liduprázdné krajině na břehu jezera působí tato stavba až neskutečně romanticky. Ani se nám z té „pohádky“ nechce, čeká nás ale další cesta rozsáhlou krasovou plošinou Burren, což je v překladu z gaelštiny „skalnatá země“. V jižní části Burrenu ustupuje vápenec černé břidlici a pískovci a burácející vlny Atlantského oceánu zde nahlodávají Moherské útesy – Cliffs of Moher. Počasí je stále irské a ke všemu se přidává velmi silný vítr. Ani to nás ovšem neodradí od procházky alespoň po části této fascinující výspy západního pobřeží. V současné době existuje návrh, aby v roce 2013 byly Moherské útesy vyhlášeny za další z divů světa.

Příští den pokračuje naše putování přes města Limerick a Waterford na poloostrov Hook. Na špici výběžku nad mořem stojí Hook Head – nejstarší maják v Evropě, činný již od roku 1172, kdy byl postaven. Naše cesta pak pokračuje k poslední zastávce našeho irského putování, do Irish National Heritage Park, skanzenu s rekonstrukcemi historických staveb od doby kamenné před 9000 lety přes dobu bronzovou, keltskou a Vikingy až po normanské období.

Ještě večer odjíždíme do přístavu v Rosslae, odkud vyplouváme na zpáteční cestu do Walesu. Posledním pohledem se loučíme se stále „zeleným ostrovem“ – tento název si Irsko právem zaslouží. V sobotu, poslední den cesty, projíždíme jižní Anglií okolo Londýna do Doveru a přes Francii, Belgii a Německo se vydáváme k domovu. Najely jsme několik tisíc kilometrů, nádherných zážitků bylo ještě mnohem více, a tak se opět těšíme na další „cestu za poznáním“.

Jana Farkačová, Anna Skalická, sekce zdravotních laborantů ČAS

 
  • tisk
  • předplatit si