Antikoncepce v životních etapách ženy

Internetový portál www.sestra.in a www.ucebna.net, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK a Nestátní zdravotnické zařízení GONA, spol. s r. o., uspořádaly 18. září 2009 v Praze VI. konferenci Sestra.IN®, věnovanou tématu Základy gynekologie pro každou sestru. Účast i zájem přítomných byly obrovské, a proto Florence požádala některé přednášející, aby na jejích stránkách s obsahem svých sdělení seznámili i ty, kdo se akce zúčastnit nemohli.

Bariérové metody

Na počátku sexuálního života velmi mladé ženy nejčastěji využívají některé z prostých „bariérových“ metod. Jejich výhodou je nízká cena a dostupnost i bez účasti lékaře. Nejprostší, vždy dostupnou a naprosto nenákladnou metodu přerušené soulože však znehodnocuje nízká spolehlivost udaná těhotenským číslem asi 20 (to znamená 20 těhotenství u 100 uživatelek během jednoho roku). Druhou metodou, která má svůj význam zejména u mladých párů, je kondom. Krom nesporných a nezanedbatelných nevýhod (možné estetické námitky a jisté omezení spontánnosti sexuálního chování) má v této věkové skupině jednu zásadní výhodu: omezení přenosu pohlavně sdělných infekcí.

Tabletová hormonální kontracepce

Jednoznačně nejužívanější antikoncepční metodou současnosti je však kombinovaná tabletová hormonální antikoncepce (HAK), kterou ve vyspělých zemích užívá kolem 50 % žen ve fertilním věku a která je také jednou z metod nejspolehlivějších. Její použití limitují pouze dva možné závažné nežádoucí účinky, které jsou ale naštěstí mimořádně vzácné: žilní trombózy a arteriální komplikace (např. cévní mozkové příhody). Antikoncepční tablety se vyrábějí v mnoha modifikacích, které se liší dávkou a použitým hormonem. Ačkoliv jejich výrobci jim připisují nejrůznější skvělé vlastnosti odlišující je od ostatních produktů, rozdíly jsou ve skutečnosti jen nepatrné a ve výskytu závažných nežádoucích účinků se jednotlivé přípravky neliší. Musíme tedy konstatovat, že neexistuje hormonální antikoncepce špatná a dobrá, šetrná a nešetrná, a nejlepší je ta, která vyhovuje určité uživatelce subjektivně. Je tedy logické, že pokud jde o výběr antikoncepce pro skupiny na obou koncích věkového spektra potenciálních uživatelek, nejsou žádné speciálně vhodné přípravky pro mladé dívky, stejně jako neexistují přípravky zvláště vhodné pro ženy například po čtyřicítce. Dříve sice existovaly jisté rozpaky v souvislosti s podáváním hormonální antikoncepce velmi mladým ženám – hormony se podezíraly z trvalého narušení ovariálního cyklu nebo z předčasného uzavření růstových štěrbin, ale nic z toho studie nepotvrdily. Existuje jeden jediný nežádoucí účinek antikoncepčních tablet, spojený s teenagerským věkem: činí zbytečným používání kondomu, a tak umožňují snadnější přenos pohlavních nákaz. V současné době nám nejde ani tolik o klasické pohlavní nemoci (syfilis apod.), ale o HPV (lidský papilomavirus), o kterém dnes víme, že je příčinou zhoubných nádorů děložního čípku, a právě v této věkové skupině se šíří nejdynamičtěji. Pokud by však bylo zavedeno celoplošné očkování proti HPV, ztratil by tento problém význam. Stejně tak panovaly dříve obavy ze zdravotních následků u uživatelek ve vyšším věku. Podle současných názorů ale žádné horní věkové ohraničení pro užívání kombinovaných hormonálních antikoncepčních tablet není. Jednou výjimku představují ženy kouřící více než 15 cigaret denně – ty by po 35. roce věku tablety užívat neměly vůbec.

Nitroděložní antikoncepce

Poslední velkou významnou skupinou metod zábrany početí je antikoncepce nitroděložní, jednak ve formě klasických nefarmakologických nitroděložních tělísek, jednak nitroděložních hormonálních antikoncepčních systémů. Obecně lze říci, že tyto metody jsou vhodné spíše pro ženy, které již porodily. Nejen proto, že ženám nerodivším se tato zařízení úzkým děložním hrdlem obtížně zavádějí, ale především proto, že klasická nitroděložní tělíska jsou zatížena jistým rizikem závažného zánětlivého postižení vnitřních rodidel, které může mít fatální dopad na další plodnost. Hormonální nitroděložní antikoncepční systémy zase jsou poměrně drahé a investice je rentabilní až při delší době zavedení (zhruba 5 let). I to lze očekávat spíše u žen, které již své rozmnožovací plány naplnily.

MUDr. Alexandr Barták gynekologicko-porodnická praxe, Praha 9

 

• tisk
• předplatit si