Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2009

Nursing Times, 2009, 105, č. 16

Datum: 5. 12. 2009

Přinášíme výběr z obsahu časopisu Nursing Times, 2009, 105, č. 16.

OWEN, L. Improving compliance with the C. difficile root cause analysis tool to reduce incidence (Zdokonalené využívání nástroje pro analýzu základních příčin ke snížení incidence infekcí vyvolaných C. difficile): 14–16.

Článek popisuje projekt na zlepšení efektivní aplikace analýzy základních příčin ke snížení výskytu infekcí vyvolávaných bakterií Clostridium difficile. Britská Agentura pro ochranu zdraví (HPA) vyžaduje hlášení všech pacientů, kteří onemocněli infekcí MRSA. To vyžaduje vyplnění nástroje pro analýzu základních příčin, což umožňuje identifikaci všech nedostatků v péči nebo problémů v praxi, které mohly přispět ke vzniku infekce, a rovněž formulování a realizaci akčního plánu.

C. difficile je nejvýznamnější příčinou infekčního nozokomiálního průjmu ve Velké Británii. Aby mohlo být dosaženo snížení počtu infekcí, je nutné minimalizovat výskyt rizikových faktorů. K tomu byl vytvořen originální nástroj pro analýzu základních příčin vycházející z nástroje používaného pro analýzu základních příčin infekce MRSA. Po zavedení do praxe se ukázalo, že personál neprojevil dostatečnou důslednost při vyplňování a odevzdávání těchto hlášení. Z toho vyplynulo, že je nutné se zaměstnancům věnovat a vysvětlit jim výhody doporučeného postupu. Bylo nutné přesvědčit pracovníky o užitečnosti principů analýzy základních příčin, která může napomoci ke zdokonalování praxe a snižování počtu infekcí. Po výukové intervenci došlo ke zvýšení počtu vyplněných dotazníků pro analýzu základních příčin i kvality informací obsažených v hlášení. Je nutné ještě zjistit, jak dlouho tato zlepšená compliance potrvá a zda následné systémové změny povedou ke snížení výskytu infekcí vyvolaných bakterií C. difficile.

Practice question: Should lidocaine gel or lubricating gel be used during catheter insertion? (Otázka z praxe: Měl by se při zavádění močového katetru používat lidokainový nebo lubrikační gel?): 17.

Uretrální katetrizace je běžným zákrokem. Jak ženy, tak muži tento zákrok pociťují jako bolestivý, muži pochopitelně víc než ženy. U mužů se rutinně používá uretrální lubrikace anestetickým gelem, ale až donedávna nebyl anestetický gel u žen používán, protože se věřilo, že anestézie ani lubrikace není u žen zapotřebí. Ženská uretra je však kvůli svému tvaru náchylná během katetrizace k traumatizaci. V současné době panuje shoda v tom, že gel by se měl rutinně používat jak při katetrizaci muže, tak ženy, avšak není jasné, zda má jít o lubrikační gel, nebo anestetický gel. Metaanalýza výsledků výzkumu nezjistila žádné statisticky významné rozdíly ve skóre bolesti při použití gelu s lidokainem a obyčejného lubrikačního gelu.

LEWIS, J. Exploring the accuracy and practicality of a new two-step algorithm for C. difficile testing (Výsledky studie zabývající se využitím nové, výrazně citlivější a ekonomicky efektivnější dvoustupňové metody testování C. difficile): 18–19.

Počet onemocnění hospitalizovaných pacientů, vyvolaných bakterií Clostridium difficile, v posledních letech dramaticky vzrostl. Opožděné stanovení diagnózy zvyšuje nebezpečí šíření infekce. Onemocnění vyvolávají pouze ty kmeny C. difficile, které produkují toxiny A anebo B. Je proto důležité, aby laboratorní testy dokázaly rychle identifikovat přítomnost těchto organismů ve vzorcích stolice. Vzhledem k tomu, že žádná z dosud používaných metod diagnostiky onemocnění vyvolaného C. difficile nepřináší dostatečně spolehlivé výsledky, navrhl tým z Londýnské univerzitní nemocnice dvoustupňový algoritmus testování. Nejprve je proveden rychlý screeningový test na přítomnost antigenu proti C. difficile (GDH – glutamát dehydrogenázy). Tento test má vynikající negativní prediktivní hodnotu (99,5 %). Protože tento test nerozlišuje mezi toxigenními a netoxigenními kmeny, jsou pozitivní vzorky dále testovány pomocí rychlého testu na přítomnost toxinů A a B. U vzorků pozitivních na tyto toxiny je dále provedena kultivace umožňující určení citlivosti na antibiotika, ribotypizaci aj. Dále je nutné určit, zda jde o pacienta trpícího onemocněním vyvolaným bakterií C. difficile, nebo o bacilonosiče – bylo zjištěno, že pacienti trpící závažnou infekcí C. difficile mají ve stolici zvýšenou hladinu laktoferrinu. Výsledky testu na laktoferrin jsou k dispozici do 10 minut.

I když dvoustupňové testování vyžaduje o něco málo vyšší náklady než provádění pouze samostatného testu zjišťujícího přítomnost toxinů A a B, poskytuje přesnější výsledky a umožňuje ušetřit náklady na opakované testování, je možné snížit spotřebu antibiotik, snížit počet nákladných vyšetření (kolonoskopie, CT), příp. operací.

CLARK, M. Guidelines for seating in pressure ulcer prevention and management (Směrnice přinášející rady pro prevenci dekubitů u pacientů odkázaných na dlouhé sezení): 40–41.

I když v Británii existují směrnice týkající se většiny aspektů prevence a terapie dekubitů, málo se hovoří o tom, jak zvládat tyto problémy u pacientů, kteří dlouhou dobu sedí. Článek popisuje postup konzultací, používaný členy panelu odborníků při přípravě směrnic pro prevenci dekubitů u sedících pacientů, a specifikuje klíčová doporučení. Tyto pacienty lze rozdělit na dvě skupiny: na pacienty, kteří jsou chronicky ohroženi dekubity, což jsou pacienti dlouhodobě (často celoživotně) odkázaní na invalidní vozík, a na pacienty, u nichž je ohrožení vznikem dekubitů obvykle krátkodobé a je spojeno s akutním onemocněním, úrazem, operací apod. Zhodnocení rizika dekubitů by měl provádět zkušený pracovník, který rovněž navrhne potřebná opatření, např. použití speciálních antidekubitních polštářů. Pacienti by měli být informováni o významu těchto opatření. Součástí této edukace musí být i poučení o tom, které faktory mohou u pacienta náhle zvýšit riziko vzniku dekubitů: zvracení, močová infekce, dehydratace, chřipka, zvýšená spotřeba alkoholu, deprese, změna každodenní rutiny (dlouhá cesta, dovolená) a životní nebo rodinné změny. S pacienty, u nichž už ke vzniku dekubitu došlo, je třeba stanovit jejich priority – i když se zdá, že jediným východiskem je omezení pobytu na vozíku, nemusí to pro každého pacienta znamenat ideální řešení (může to znamenat nepřijatelnou změnu jeho životního stylu nebo omezení jeho schopnosti pracovat).

Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)

 
  • tisk
  • předplatit si