Věkem podmíněná makulární degenerace

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je jednou z častých příčin slepoty u lidí ve vyšším věku. Ve světovém žebříčku je na třetím místě (první zaujímá katarakta – šedý zákal, druhé glaukom – zelený zákal). Jde o onemocnění postihující žlutou skvrnu (macula lutea), tedy místo nejostřejšího a ba­revného vidění. Rozlišujeme dvě základní formy VPMD: suchou (atrofickou) a vlhkou (exsudativní).

Obecné příznaky VPMD

Suchá (atrofická) forma: vyskytuje se častěji (asi u 85–90 %); dochází při ní k postupnému zhoršování vidění, při pokročilé fázi může dojít k celkovému výpadku zorného pole – rozmazanému vidění, zhoršenému vidění za tmy a soumraku, ke zhoršení možnosti čtení nebo zaostření na jeden objekt. Vlhká (exsudativní) forma: vyskytuje se asi u 10–15 % osob postižených VPMD, často se vyvíjí ze suché formy. Její průběh je velmi rychlý – při neléčení může dojít během pár měsíců až ke slepotě. Hlavním projevem je zprohýbané vidění linie nebo obličeje.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory ovlivňující vznik VPMD patří: věk (lidé nad 65let, častěji ženy), kouření, dědičnost, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, obezita, nadměrné vystavování slunečnímu záření (např. práce v přírodě, na volném slunci), bílá barva pleti, světlá barva duhovky.

Diagnostika a sesterská edukace

Diagnóza VPMD se stanovuje na základě podrobné anamnézy a samovyšetření pomocí Amslerovy mřížky. Toto vyšetření provádí s nemocným častěji lékař, ale většinou i sestra musí umět pacientovi vysvětlit, jak ho správně provést, protože jde o jeden z důležitých prvků k odhalení VPMD. Pokud nemocný nosí brýle, je vhodné, aby si je nasadil. Je třeba, aby se pacient díval na mřížku z 30–50stupňovým odstupem, poté si zakryl jedno oko a sledoval výrazný černý bod uprostřed mřížky. Je nutné aby se soustředil a věnoval pozornost tomu, zda čáry na mřížce nejsou přerušeny, rozmazány nebo zvlněny. Totéž zopakuje i na druhém oku.

Pro stanovení přesné diagnózy je samozřejmě třeba další oční vyšetření. Mezi ně řadíme základní oční vyšetření (štěrbinová lampa) a tzv. fluorescenční angiografie – kontrastní vyšetření očních cév, které zobrazí abnormální cévní projevy na sítnici.

Léčba a prevence

Léčba je velice obtížná, VPMD je prakticky nevyléčitelná. Může se pouze zastavit, a to v takové fázi, v jaké pacient přijde ke svému očnímu lékaři. Vlhká forma se nejčastěji léčí laserovou fotokoagulací, na suchou formu léčba bohužel neexistuje. Velký význam však má podávání velkých dávek antioxidantů, které vychytávají volné radikály. Někteří pacienti k nám na oční kliniku dochází na infúzní terapii, která jim pomáhá k ostřejšímu vidění. Po aplikaci několika infúzí se shodují na tom, že jejích vidění je o něco málo ostřejší a lepší. To ovšem neznamená, že infúze vyléčí VPMD.

Edukace

Pacient pro sebe může udělat mnohem víc a naše práce je i v tom, sdělit mu všechna dostupná preventivní opatření. Zahrnujeme do nich omezení kouření, snížení hladiny cholesterolu, redukci nadváhy, zvýšený přísun antioxidantů, hlavně vitaminů A, C a E, beta-karotenu, selenu a zinku. Velmi důležitá je rovněž ochrana před slunečním zářením za pomoci tmavých slunečních brýlí a samozřejmě pravidelné oční prohlídky.

Při jakékoliv změně vidění je třeba co nejdříve vyhledat očního lékaře, protože jen s včasně diagnostikovanou věkem podmíněnou makulární degenerací lze úspěšně bojovat.

Tereza Kolaříková, Klinika nemocí očních a optometrie FN u Svaté Anny v Brně

Tereza Kolárová, Klinika nemocí očních a optometrie FN u Svaté Anny v Brně

Literatura u autorek

 

 

• tisk
• předplatit si