Ženy, které měnily zdravotnictví 4. – Sylva Macharová (1893–1968)

Na sklonku 19. století se narodila další sestra s velkým „S“, která ovlivnila české ošetřovatelství a pře­devším ošetřovatelské školství – Sylva Macharová. Jestli vám při přečtení jejího jména vytane na mysli vzpomínka na středoškolskou učebnici literatury, nemýlíte se – jde o dceru básníka Josefa Svatopluka Machara. Narodila se 23. června 1893.

Dívka z významné rodiny

Již při studiu lycea v Hradci Králové se Sylva Macharová rozhodla, že bude ošetřovatelkou. Odešla studovat do ošetřovatelské školy ve Vídni, odkud se v roce 1915 vrátila do Prahy jako jedna z prvních diplomovaných sester. Pocházela z významné rodiny – po vzniku Československé republiky se její otec stal kancléřem prezidenta Masaryka. Sylva pracovala nejprve v podolském sanatoriu, ale brzy nato byla přijata na chirurgickou kliniku prof. Kukuly. Jako instrumentářka na sále asistovala nejvýznamnějším pražským chirurgům své doby: prof. Otakaru Kukulovi, Arnoldu Jiráskovi a Rudolfu Jedličkovi. Sylva Macharová byla žena velmi vzdělaná. Hovořila výborně německy a anglicky a byla v té době jednou z mála českých diplomovaných sester. Již v roce 1920, tedy v pouhých 27 letech, se stala první českou nositelkou nejvyššího sesterského vyznamenání, které uděluje Mezinárodní červený kříž – medaile Florence Nightingale. Její vrstevnice – kolegyně i žákyně – často vzpomínaly na její zručnost a energičnost a také například na to, jak vzorně pečovala o svůj sesterský stejnokroj, který neustále nosila. Touto péčí nepochybně vyjadřovala důstojnost povolání, které milovala.

Ředitelkou ošetřovatelské školy

Díky Alici Masarykové byla v roce 1923 jako třicetiletá jmenována ministerstvem zdravotnictví ředitelkou České ošetřovatelské školy. Školu převzala po třech amerických sestrách, které v roce 1920 povolala do Prahy Alice Masaryková (podrobněji viz Florence č. 7–8/2009). Současně však byla i ředitelkou německé ošetřovatelské školy, která měla s českou společné vedení. O její existenci v letech 1916–1945 bohužel nemáme téměř žádné zprávy. Pod vedením Sylvy Macharové se ošetřovatelská škola zdárně rozvíjela a její odborná úroveň, na niž „slečna ředitelka“ velmi dbala, rostla. Školu výrazně rozšířila a na několika klinikách Všeobecné nemocnice v Praze také vybudovala nové školní stanice. Na těchto stanicích vedly žákyně vždy diplomované sestry.

Není na světě člověk ten...

„Není však na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem,“ praví staré přísloví, a tak se mnohé z chování „slečny ředitelky“ některým žákyním nelíbilo. Ráda se prý například chlubila, že žákyně školy pocházejí z vysoce postavených rodin politiků, vzdělanců, lékařů. To však nebyla zcela pravda, školu navštěvovaly i dívky z nuznějších poměrů. Žákyně se prý také domnívaly, že Sylva, která studovala ve Vídni, příliš inklinuje k němčině, není příliš dobrou „vlastenkou“, a že dokonce při společném stolování na internátě dává přednost německým žákyním. Přes tyto výhrady však většina žákyň hodnotila svoji ředitelku jako velkou osobnost, která pro školu mnoho udělala a snažila se ze svých svěřenkyň vychovat nejen zručné, laskavé ošetřovatelky, ale také kultivované bytosti, které budou ošetřovatelské profesi dělat čest. Studium na ošetřovatelské škole znamenalo totiž nejen učení, ale v internátním životě také společné návštěvy koncertů, divadel, výletů. Sylva podporovala vzájemnou pomoc a solidaritu svých svěřenkyň a kladla velký důraz na rozvoj osobnosti každé z nich.

Manželkou, matkou, dcerou

V roce 1931 se provdala – a nevíme, zda tušila, že milované povolání opouští tzv. v nejlepším věku na dlouhých 15 let... Se svým manželem, veterinářem dr. Alfonsem Nováčkem, se odstěhovala do Moravských Budějovic a zde vychovávala své dva syny. O sedm let později se sice vrátila do Prahy, aby se starala o nemocného otce J. S. Machara (zemřel v roce 1942), ale k sesterskému povolání se vrátila až v roce 1946 – ve třiapadesáti letech. Pracovala na neurochirurgii ve střešovické Vojenské nemocnici, ale v roce 1949 z ní byla nucena z politických důvodů odejít. Až do odchodu do důchodu v roce 1957 pak pracovala na klinice profesora Jiráska jako vedoucí rehabilitačního oddělení. Zemřela na následky těžké onkologické nemoci 19. ledna 1968.

PhDr. Helena Chvátalová

Chcete vědět víc?

V. Kafková, Z historie českého ošetřovatelství, IDV PZ Brno 1991 M. Staňková, Galerie historických osobností, České ošetřovatelství 7, IDV PZ Brno 2001

Poděkování: Děkujeme Ateliéru Langhans za poskytnutí fotografie zdarma

 

• tisk
• předplatit si