Český zdravotník doma a v zahraničí

Porovnání zkušeností v moderní ošetřovatelské péči - to byl přesný název konference sekce manage­mentu ČAS, která se konala v pražském IKEM 9. listopadu 2009. Sešlo se tu na dvě stě sester, aby se nechaly inspirovat zkušenostmi kolegů s ošetřovatelskou péčí v jiných zemích.

V  úvodu vystoupily hlavní sestry pořádajících nemocnic, Anna Chrzová (VFN) a Mgr. Jaroslava Mrkvičková (IKEM). Poté hovořila členka prezidia ČAS Bc. Karolina Moravcová.

0 účasti české delegace na výročním zasedání ICN a CNR v Durbanu v Jihoafrické republice ve dnech 27. 6. až 3. 7. 2009. (Podrobnou zprávu ze zasedání viz Florence č. 9/2009, str. 7-9).

Kanadské sestry jsou spokojené

Bc. Monika Eibichtová, která 13 let působila jako sestra v Kanadě, hovořila o systému vzdělávání sester v této zemi, prestiži profese, odměňování a pracovních podmínkách. Uvedla, že v Kanadě se pro ošetřovatelství, podobně jako v Evropě, rozhodují lidé v 18 letech. Pro vstup do profese je tam nutný bakalářský stupeň vzdělání. Studium na univerzi­tě je čtyřleté a relativně drahé.

V  Kanadě má sestra velké kompetence, kupříkladu předepi­suje některé léky (antibiotika). Široké pravomoci má v dia­gnostice. V řídce obydlených krajích Kanady provozují sestry vlastní samostatnou klinickou praxi. Sestry mají v Kanadě nadprůměrný plat - mezi 70 a 90 tis. korunami měsíčně. Sestry jsou spokojené, což je vidět i z toho, že ustaly stávky, které jsou v této zemi mezi zdravotníky běžné.

Ve Spojených arabských emirátech

Veronika Pažůrová a Veronika Štefanová pracovaly na pří­jmové ambulanci a porodních sálech porodnické kliniky ne­mocnice v SAE s průměrným počtem 40 porodů denně. V  přednášce zmínily odlišnosti typické české rodičky a ro­dičky v této zemi. Byly velké, přinášely problémy, ale také spoustu nových zkušeností. Časté byly kupříkladu multipary (tamní ženy rodí deset i více dětí). U nás se ani jedna s po­dobným případem nesetkala. Existuje jazyková bariéra (ženy mluví často jen arabsky), negramotnost. (Obě autorky se ve­dle angličtiny učily i arabsky). Výjimkou není ženská obřízka, častý je diabetes mellitus a řada neléčených chronických one­mocnění, jež vedou ke komplikacím při porodu. Zdravotník musí respektovat i náboženské a společenské zvyklosti (mod­litby apod.). Standardy byly jednotné v celé nemocnici a je­jich plnění charakterizovalo na naše poměry přísné lpění na předepsaných postupech. Informace po telefonu byly tabu, podrobně vypracovaný byl systém postihů. V nemocnici pracoval personál z celého světa - mezi ostatními si české sestry vedly skvěle.

Ve Spojených arabských emirátech pracovala další přednáše­jící - dětská sestra Radka Šamonilová. Potvrdila zkušenosti kolegyň a zmínila povinné přestávky, které časem - když se naučila jinak si plánovat čas - ocenila. Na svém zahraničním pracovišti měla větší kompetence než doma - sestra tam na­příklad intubuje, počítá tekutiny, které dítě přijímá, periferní žilní kanylace je výhradně kompetencí sestry. Kladně hodno­tila přístup lékařů k sestrám. Arabští lékaři jsou příjemní, kultivovaní a dobří odborníci.

Stáž na klinice Mayo v Minnesotě

Bc. Jana Hrušková strávila deset dní na koronární jednotce světově proslulé kliniky Mayo v Minnesotě. Autorka, která pracuje ve VFN na II. interní klinice, tak měla příležitost (alespoň povrchně) srovnat naše podmínky s touto světovou špičkou. Během svého krátkého pobytu nabyla dojmu, že technické vybavení je srovnatelné s naším. Nadstandardní je však personální obsazení pracoviště. Na koronární jednotce měl každý pacient „svou sestru". Vedle ní tu působily sestry specialistky: např. odběrová sestra, edukační, dialyzační, re­suscitační. K dispozici je i administrativní pracovnice, která se mj. zúčastňuje i vizit a vše zapisuje. Sestra podle potřeby povolává sestry specialistky, které jsou k dosažení po celých 24 hodin denně. Dokumentace se na jednotlivých formulá­řích zaznamenává elektronicky i písemně. V nemocnici fun­guje dokonalý systém řízení.

Bazální stimulace u nás a v Rakousku

Helena Dvořáková z ÚVN Praha je konzultantkou v bazální stimulaci. Vzdělávací kurs absolvovala ve Vídni, kde též po určitou dobu jako sestra pro bazální stimulaci pracovala. Tím jí byla dána možnost srovnání. V Rakousku je podle jejího názoru vzdělávání v konceptu bazální stimulace propracova­nější než u nás. Výše hodnotí fungování zdravotnických týmů v Rakousku, v nichž je sestra pro bazální stimulaci plnohod­notným členem. V českých podmínkách je málo takto vyško­lených sester, a přitom tam, kde působí, narážejí na nepocho­pení. To se projevuje v tom, že není nutná návaznost jejich práce na práci ostatních sester, lékařů a celého týmu. Podle autorky by bazální stimulace měla být standardem péče, ni­koli nadstandardem.

Kreditní systém u nás a ve světě

V průběhu konference byli přítomní seznámeni s mnohými dalšími zkušenostmi ze zahraničí. Zvlášť kontrastní z hledis­ka úrovně péče a medicíny bylo kupříkladu svědectví o půso­bení českého lékaře (MUDr. Marek Šramko) v nepředstavi­telně primitivních podmínkách súdánského zdravotnictví a následující zpráva Vladislavy Skůpové z kliniky kardiologie IKEM o skvělých výsledcích perkutánní implantace aortální chlopně u pacientů vysokých věkových skupin. Více z domácího prostředí, avšak velmi aktuální pro všechny odbornosti zdravotnických nelékařských profesí, bylo vy­stoupení Mgr. Niny Můllerové z MZ ČR. Přednášející se krátce zmínila o historii registrace u nás, o jejím účelu a hlav­ním cíli (ochrana veřejnosti) a předpisech, kterými je řízena. Připomněla, že registrace slouží jako potvrzení adekvátní úrovně dovedností a znalostí registrované osoby. Problémem spojeným s migrací a uznáváním hodnocení ce­loživotního vzdělávání je rozličná funkce registrů v zemích EU. Můllerová informovala o snaze otevřít na mezinárodní úrovni diskusi k tomuto tématu, která by vedla v konečném výsledku ke sjednocení podmínek pro registraci v zemích EU. S tímto cílem vznikl dotazník, kterým bylo osloveno 28 států. Příkladem otázek např. bylo, zda v dané zemi exis­tuje registr zdravotníků nelékařů, jaká data v něm lze nalézt, jaký je systém registrace.

Na tuto otázku kupříkladu odpovědělo 15 států, že jejich systém je jednorázový, 11 z dotázaných má podobně jako my pravidelné obnovování registrace. Dotazníkem získaná data posloužila jako inspirace pro určité změny, které byly navrženy v procesu novelizace vyhlášky č. 321/2008 Sb., jíž se stanovuje kreditní systém.

jš

Fota V. Kříž

 

• tisk
• předplatit si