Nursing Times, 2009, 105, č. 36, 37

Přinášíme výběr z obsahu časopisu Nursing Times, 2009, 105, č. 36 a 37.

Nursing Times, 2009, 105, č. 36

DAVISON N, WILLIAMS K. Compassion in nursing 1: defining, identifying and measuring this essential quality (Soucitná péče 1: definování, identifikace a měření této základní kvality ošetřovatelské péče): 16—18.

Soucitná péče je nezbytným aspektem dobré ošetřovatelské péče a také tím, co lidé od poskytovatelů zdravotní péče očekávají. Míra soucitu, který sestry vůči pacientovi projevují, je v britském zdravotnictví považována za jeden z indikátorů kvality práce zdravotnického týmu. Soucitná péče je považována za nejcennější hodnotu ošetřovatelství, základní prvek ošetřo­vatelské péče a jednu ze silných stránek této profese. Umožňuje být k pacien­tovi blíž a vidět v něm něco víc než jen lékařskou diagnózu a rutinní zákroky, vnímat jeho potřeby a podle toho jed­nat. Profesionální péče obsahuje dva aspekty: instrumentální péči zahrnují­cí potřebné dovednosti a znalosti, a ex­presivní péči zahrnující emocionální aspekty. Právě expresivní péče mění ošetřovatelské úkony na péči. V dnešní době je nezbytnou součástí práce sestry také práce s počítačem a administrativní práce, avšak tyto čin­nosti sestru od soucitné péče odvádějí. Sestry samy vidí, že klinická praxe se mění a bude se nadále měnit, a musí si uvědomit, že vyspělé klinické doved­nosti a soucitná péče se navzájem ne­vylučují. Moderní technika nemusí znamenat snížení úrovně péče, i když je jasné, že i nadále bude práce sester ovlivňována stále intenzivnějším využíváním techniky, stále větším počtem vážněji nemocných pacientů, snižová­ním počtu sester a zvyšováním nároků na jejich administrativní a manažerské schopnosti. 

PERRY C, HALL C. Antibiotic resistance: how it arises, the current position and strategies for the future (Rezistence vůči antibiotikům: jak vzniká, současný stav a budoucí mož­né strategie řešení tohoto problému): 20—23.

Po 70 letech terapie antibiotiky je hroz­ba neléčitelných infekcí opět realitou, protože rezistence vůči antibiotikům stoupá jak u grampozitivních (např. Staphylococcus aureus rezistentní vůči meticilinu, problém transferu rezistence vůči vankomycinu z enterokoků na S. aureus), tak u gramnegativních bakterií (např. vznik rezistence Escherichia coli vůči cefalosporinům). Bakterie rezis­tentní vůči antibiotikům způsobují jak komunitní infekce, tak infekce souvise­jící se zdravotní péčí, a jejich terapie představuje problém. I když jsou vyvíje­na stále účinnější antibiotika, velmi po­vážlivě zaostává vývoj nových ATB pro­ti gramnegativním bakteriím. Proto je nutné důsledně dodržovat preventivní opatření a omezovat výskyt infekcí. V tom by sestry měly hrát klíčovou roli.

PELLOWE C. Reducing the risk of infection with indwelling urethral catheters (Snižování rizika infekce sou­visející se zavedeným močovým katetrem): 29—32.

V článku je uvedeno 10 klíčových bodů pro omezení výskytu infekcí močového traktu, souvisejících s krátkodobě zave­deným močovým katetrem (do 30 dnů). Především je nutné dobře zvážit ne­zbytnost použití permanentního katetru. Pokud je to opravdu nezbytné, je třeba zvolit typ, který je pro pacienta nejvhodnější. Zavádění katetru musí provádět kvalifikovaný odborník při použití aseptické techniky. Délku katetrizace je třeba omezit na nejnutnější dobu, proto se musí denně kontrolovat nutnost dalšího setrvání katetru na místě. Je třeba udržovat uzavřený sys­tém. Je rovněž nutné předcházet stag­naci moči nebo dokonce jejímu vytékání ze sběrného vaku zpátky do močového měchýře a nabádat pacienty k pečlivé osobní hygieně. Vyhýbejte se provádění irigace měchýře, pokud to není nezbyt­né. Před manipulací s katetrem si umyj­te ruce a vezměte si rukavice. Zajistěte, aby byli všichni pracovníci poučeni o prevenci infekcí souvisejících s močo­vým katetrem.

Nursing Times, 2009, 105, č. 37

PERRY L. Practice question: Is BMI an accurate measure of nutritional status in older people? (Otázka z pra­xe: Je BMI spolehlivým ukazatelem nutričního stavu u starších lidí?): 12.

Výpočet BMI vyžaduje měření dvou ve­ličin: hmotnosti a výšky. Měření hmot­nosti vyžaduje vhodnou váhu. U sta­rých lidí může být zapotřebí použití vážící židle nebo sedačky s váhou. Paci­enta je nutné správně polohovat a vážit ho pokaždé ve stejnou denní dobu a přibližně ve stejném oblečení. Pokud není možné změřit výšku pacienta vsto­je, je nutné použít alternativní metody, z nichž je nejsnadnější změření délky ulny. Zjištěné údaje se použijí k výpo­čtu výšky těla nebo jsou vloženy přímo do tabulky pro výpočet BMI. WHO považuje BMI za validní indikátor nut­ričního stavu, avšak klasifikace se týká většinou mladších lidí. Optimální hod­noty BMI pro staré lidi jsou předmětem debaty. Zatímco hodnoty svědčící o níz­ké váze jsou u starých lidí spojeny s vyš­ší mortalitou podobně jako u mladších lidí, zhoubné účinky vyšších hodnot BMI, které lze pozorovat u mladších lidí, nemusí pro staré lidi platit.

DAVISON N, WILLIAMS K. Compassion in nursing 2: factors that influence compassionate care in clinical practice (Soucitná péče 2: faktory ovlivňující poskytování soucitné péče v klinické praxi): 18—19.

Pacienti čekají od sester soucitnou péči. Soucit je individuální a přirozená reak­ce na utrpení druhého člověka. Problé­my, které brání poskytování soucitné péče v každodenní klinické praxi, lze rozdělit na profesní, kulturní a osobní. Mezi profesní patří nedostatek času a zkušeností, upřednostňování administrativních úkonů, péče spíše o medi­cínské potřeby pacienta, obavy sester z emocionální náročnosti příliš osobní­ho přístupu k pacientům. Ošetřovatelství mohou ovlivňovat kul­turní změny; dnes se již na ošetřovatel­ství nepohlíží jako na „povolání", ale spíš jako na profesi, což může souviset s rozvojem vědecké základny zdravotní péče. Tato změna se může odrážet také v ter­minologii používané v ošetřovatelství, kde je pojem „soucit" často nahrazován pojmy jako „pečování" a „empatie". Pe­dagogičtí pracovníci jsou odpovědní za to, aby studující sestry dostaly příleži­tost rozvíjet své schopnosti soucitné péče v klinické praxi. Mnohdy se učitelé soustřeďují na rozvoj technických do­vedností budoucích sester a zanedbávají u nich rozvoj základních schopností soucitné péče.

Mgr. Libuše Dobrovodská

 

• tisk
• předplatit si