Telekonference jako příspěvek k inovaci

Letošní IX. ročník celostátní telekonference třech pražských nemocnic (Ústřední vojenské nemocnice, Všeobecné fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice v Motole) 21. ledna se nechal inspirovat proble­matikou vyhlášenou ICN za klíčovou pro tento rok: Směřujeme k inovaci. Jde o překonávání stereotypů ve všech oblastech ošetřovatelství.

Lednové telekonference se zúčastni­ly i letos sestry z celé republiky. Za­hájila ji hlavní sestra ÚVN Praha Mgr. Lenka Gutová, která uvedla, že cílem jednání je zamyslet se nad tím, zda je v dnešním ošetřovatelství pro­stor dále něco zlepšovat. Za sebe upozornila na celosvětový nedosta­tek pracovních sil a na rozšířený po­žadavek získat tuto pracovní sílu za méně peněz. Motto ICN chápe jako výzvu k zapojení sester do inovativních postupů v péči o pacienta i do zavádění nových technologií. Pří­tomné pozdravila také Anna Chrzová, hlavní sestra VFN, a ředitel ne­mocnice MUDr. Jan Bříza, MBA, který se telekonference pravidelně zúčastňuje. J. Bříza ocenil rostoucí schopnost sester odborně zobecnit problémy, které pacienty zatěžují, a zároveň jejich erudici budovat sys­tém péče jako týmovou práci.

Z 1. bloku odborného programu

Obsáhlou literaturu pro svou před­nášku Ošetřovatelství v 21. století a umění naslouchat zpracovala Bc. Dagmar Škochová z VFN. Umění naslouchat je podmínkou empatie, kterou autorka charakterizovala jako vědomý příklon k druhému člověku a odvahu porozumět mu citově. Aby sestra mohla být dobrým poslucha­čem pacienta, musí ho vnímat jako partnera pro diskusi a zbavit se poci­tu převahy. Naslouchat by měla sest­ra aktivně, tzn., měla by umět vnímat a reagovat na to, co pacient říká. Na závěr přednášky D. Škochová připo­mněla, že nejen pacientům, ale i spo­lupracovníkům by mělo být správně nasloucháno.

Významnou informaci v rámci své přednášky poskytla Eva Klímová, vedoucí laborantka Ústavu dědičných metabolických poruch VFN. Uvedla, že počínaje 1. 10. 2009 pra­coviště, které ročně provede přes 2200 vyšetření, rozšířilo novoroze­necký screening dědičných metabolických poruch ze tří na třináct nemocí, čímž se vyrovnalo rozvinu­tým evropským zemím. Prevence zubního kazu u dětí se posunula už od těch nejmenších až k těhotným matkám. Hovořila o tom Anna Chrzová, hlavní sestra VFN

Dobromila Faktorová ze Stomatochirurgie VFN. Matka by už během těhotenství měla vědět, jak se správ­ně stravovat, aby u svého potomka předešla zubnímu kazu. Autorka zdůraznila vliv výživy kojence na zubní kaz a nutnost vychovávat děti k čištění zoubků už od nejútlejšího věku. Matky by měly s dítětem pre­ventivně navštívit zubního lékaře poprvé už ve 12 měsících jeho věku.

Z 2. bloku odborného programu

Druhý bloku programu patřil Ústřední vojenské nemocnici Praha, která vedle sesterské péče prezentovala i práci specialistky na bazální stimulaci (Helena Dvořáková, která v loňském roce vyškolila sestry na JIP, nyní pokračuje napříč nemocnicí a staví tým pro bazální stimulaci), ergoterapeutky a záchranáře. Půso­bivá byla sdělení popisující zvládání incidentu IED v r. 2008 v Afghá­nistánu, kdy vozidlo kolony najelo na protipěchotní minu, která zranila čtyři naše vojáky a řidiče usmrtila. Postup při poskytnutí první pomoci v těchto podmínkách popsal prap. Zdeněk Lhota ze 102. průzkumné­ho praporu AČR. Dalším přednáše­jícím byl účastník zmíněného inci­dentu, npor. v zál. Robert Chudý z Vojenské akademie Vyškov. Výbu­chem byl těžce zraněn a nyní podalsvědectví o tom, jak vnímal poskyto­vání neodkladné péče armádní zdra­votnickou službou. Vedle kvalitní léčby a péče to ale byla i síla osob­nosti a vůle muže s pětiprocentní nadějí na přežití, který nejen přežil, ale který se i vyrovnal se ztrátou hor­ní i dolní končetiny. V současné době je už v původní vynikající fyzické i duševní formě a připravuje se na paraolympiádu. O něm hovořila mimo jiné v dalším příspěvku (Kre­ativita a inovace v ergoterapii) ergoterapeutka Barbora Vlasáková. Navštívili spolu firmu Otto Pock v Duderstadtu, aby se tam seznámili s myoprotézami pro HK a s mož­nostmi ergoterapeutické intervence. Díky tomu se jen několik měsíců po úrazu pacient najedl příborem a po­stupně s protézou zvládá další úko­ny.

Z 3. bloku odborného programu

Z vlastní bohaté praxe čerpala pro svoji přednášku pod názvem Chyby a omyly pacientů v hojení ran Mgr. Markéta Koutná, vedoucí Poradny pro léčbu rány. Hojení rány je silně ovlivněno chováním pacienta a jeho rodiny. Jejich největším omylem je přesvědčení, že jsou sami schopni si ránu vyléčit. Na 23 % takovýchto samoléčitelů proto přichází do porad­ny pozdě a léčba je pak náročnější a delší. Je to problém etický, právní i ekonomický. Autorka položila otázku, jak s pacienty, kteří nedodr­žují léčbu, zacházet. Jednou z mož­ností je plán péče, který vytvoří sest­ra společně s pacientem. Důležitá je edukace, zásadovost, autorita, profe­sionalita, a sestra musí být příkla­dem. Každá špatná zkušenost je pří­nosem pro další řešení. Konferenci završila témata o důleži­tosti prevence, především v oblasti stravování. Účastníci se také dozvě­děli, jaké možnosti v preventivní kardiologii nabízí III. interní klinika VFN. Dva poslední příspěvky byly věnovány duchovní službě v ÚVN a VFN, kdy byla zhodnocena jako prospěšná pacientům a usnadňující práci sestrám.

Text Jarmila Škubová

Fota jš a Václav Kříž

 

• tisk
• předplatit si