Čas pro nefrologickou sekci

Vznik nefrologické sekce úzce souvi­sí se vznikem a rozvojem dialyzační léčby u nás a potřebou položit zákla­dy ošetřovatelství o pacienta s různým stupněm selhání ledvin. Rozvoj dialyzačního léčení v tehdejším Československu nastal v roce 1955, kdy byla poprvé použita umělá ledvina v Praze na II. interní klinice ve Všeobecné fakult­ní nemocnici. Lékaři již v té době vy­tvořili nefrologickou komisi při internistické sekci ČLS JEP.

Společné kořeny s lékaři

Později Česká nefrologická společ­nost ČLS JEP začala organizovat ce­lostátní konference. Z popudu významných nefrologů, především prof. MUDr. Alberta Válka, DrSc, prof. MUDr. Karla Opatrného, DrSc., sen., prof. MUDr. Josefa Erbena, DrSc., vznikla nejprve komise sester v nefrologii, která byla následně přijata do České společnosti sester. Předsed­kyně sekce byla zároveň kooptována do výboru České nefrologické společ­nosti ČLS JEP.

Sestry se začaly zúčastňovat celo­státních nefrologických konferencí. V roce 1975 byla poprvé na celostát­ní nefrologické konferenci v Českých Budějovicích zařazena samostat­ná sekce sester a techniků, kde byla prezentována sdělení sester z oblas­ti hemodialýzy, peritoneální dialýzy, transplantace. Svá sdělení přednes­li i technici. Probíhala intenzivní vý­měna zkušeností v souladu se zavede­ným dlouhodobým integrovaným dialyzačně-transplantačním progra­mem v ČSSR. V roce 1972 se ustavil přípravný výbor České společnosti sester (ČSS) a o rok později zahájila ČSS čin­nost. ČSS byla přijata jako řádný člen ČLS JEP a založila své odborné sek­ce. ČSS působila do r. 1991. Nástup­nickou organizací se stala 21. 1. 1991 ČAS. Dlouholeté členky ČSS se však zasloužily o opětovné založení ČSS a ještě v roce 1991 začala staronová profesní organizace opět fungovat. Obě profesní organizace pak téměř deset let pracovaly souběžně, měly stejný program a principy. Díky di­plomacii a celé řadě jednání, která vyvolala Mgr. Dana Jurásková, do­šlo 4. 2. 2000 ve Fakultní Thomayerově nemocnici na slučovacím sjezdu ke sloučení ČSS a ČAS.

Rozvoj oboru a jeho vliv na činnost sester

Sestry si vedle přednáškové činnos­ti potřebovaly rozšiřovat i praktické dovednosti, zejména pro obsluhu dialyzačních přístrojů. Při fakultních ne­mocnicích, které fungovaly v rám­ci krajů, vznikala i dialyzační centra, kam byli na odbornou stáž vysíláni obvykle lékař a několik sester. Vedou­cí sestry dialyzačních center byly vel­mi často členkami ČSS, pracovaly ve výboru, a tak probouzely zájem kole­gyň na odborných stážích, aby se i ony staly řádnými členkami profesní orga­nizace.

Doba porevoluční nám otevřela cestu „ven" a zároveň došlo k rozvo­ji nefrologického ošetřovatelství zejména s rozvojem a nárůstem dialyzačních center, s rozvojem dialyzační techniky, inovací zdravotnického materiálu, s novými postupy v ošet­řovatelství. V roce 1991 bylo 40 dialyzačních center, v kterých pracova­lo 500 sester, v roce 1993 70 center se 700 a v roce 1995 85 center s 1000 sest­rami. Od tohoto roku se již počty dialyzačních center a sester, které v nich pracují, neliší.

Maraton vzdělávacích akcí

Od roku 1994 jsem jakožto předsed­kyně nefrologické sekce ČAS navázala na předchozí činnost a začala organi­zovat vzdělávací akce pro sestry, např. jsme zavedli tradici pracovních dnů a sympozií na aktuální témata. Po­drobnější přehled akcí, zpracovaný od r. 1995, svědčí nejen o aktivitě nefrologických sester, ale rýsuje i směr, kte­rým se obor ubíral.

1995 - Cévní přístupy u chronic­ky dialyzovaných pacientů; 1996 - sympozium nefrologických sester s mezinárodní účastí ve spolupráci se zástupcem EDTNA/ERCA; 1997 - sympozium nefrologických sester s mezinárodní účastí ve spoluprá­ci se zástupcem EDTNA/ERCA, té­ma: hemofiltrace on-line; 1998, duben - sympozium nefrologických sester, téma: jak zlepšit kvalitu živo­ta dialyzovaného pacienta; 1998, ří­jen - podzimní pracovní den nefrologických sester ve spolupráci s EDT-NA/ERCA, téma: implementace core curricula (učebních osnov) a klinic­kých standardů ošetřovatelské péče v nefrologii; 1999 - seminář pro začí­nající sestry na HDS; 2000 - psycho­sociální a etické aspekty práce nefrologické sestry; 2001 - téma: kvalita života dialyzovaného pacienta; 2002 - transplantace ledvin; 2003, duben - ve spolupráci s EDTNA/ERCA a Čes­kou nefrologickou společností, téma: International Federation of Kidney Foundation; 2003, prosinec - 1. pra­covní den ve spolupráci se sekcí diet­ních sester ČAS, CKF a IFKF, téma: význam dietoterapie a životosprávy; 2004 - téma: česká sestra a český pa­cient v EU - vzdělávání, registrace sester, uznání kvalifikace před vstu­pem do EU, práva pacientů; 2005 - téma: kam směřuje vzdělávání ses­ter nejen v nefrologii; 2006, březen - sympozium nefrologické sekce, téma: transplantační program v ČR; 2006, duben (Brno) - workshop nefrologické sekce ČAS, téma: kardiovaskulár­ní problematika u nemocných s one­mocněním ledvin; 2009, červen - pra­covní den Interního oddělení Strahov a nefrologické sekce ČAS, téma: pro­blematika hemokoagulace a antikoagulace u pacientů léčených pro selhá­ní ledvin.

Setkání vedoucích sester z dialyzačních center a nefrologických pracovišť

Od roku 1995 do roku 2009 se kaž­dým rokem uskutečnilo setkání ve­doucích sester v Rožnově pod Radhoš­těm. Témata se nejprve zaměřovala na psychosociální problematiku, poz­ději na problematiku pro střední ma­nagement a na novinky pro dialyzační praxi.

Mezinárodní spolupráce a jak nás ovlivnila

Pro sekci nesmírně významnou je spolupráce s European Dialysis and Transplant Nurses Association/European Renal Care Association (Ev­ropská asociace dialyzačních a transplantačních sester/Evropská asociace péče o nemocné s chorobami ledvin - EDTNA/ERCA). Od roku 2001 jsme se s Jitkou Pancířovou, která byla pre­zidentkou této významné evropské asociace v letech 2006-2009, pustily do přípravy dvoudenních kongresů, které se konaly zejména v Brně. Letos bude uspořádán již X. multidisciplinární nefrologický kongres.

Každoročně má sekce sester a tech­niků svůj prostor pro odborná sdělení jak v rámci nefrologických kongresů, tak v rámci tzv. Brodových dnů (Jan Brod Memorial Lecture). 10.-12. červ­na 2010 se uskuteční v Praze 33. kon­gres České nefrologické společnosti s mezinárodní účastí. 

Štěstí na osobnosti

Podíl na kvalitě a vysoké úrovni na­šich akcí mají zejména osobnosti, se kterými se nám dařilo a nadále da­ří spolupracovat. Vedle Jindřišky Pavlicové, která stála u zakládání sek­ce a byla její první předsedkyní, bych chtěla jmenovat další. Patřila mezi ně doc. PhDr. Marta Staňková, CSc., ře­ditelé doškolovacího ústavu pro sest­ry v Brně (dnes NCONZO) MUDr. Pe­tr Svačina, Mgr. Karla Pochylá, MUDr. Marie Košuličová, Mgr. Jana Mikulková a další osobnosti. Nemohu zapome­nout na Mgr. Danu Juráskovou, Ph.D., MBA, současnou ministryni zdravot­nictví, a již zmíněné zástupce z EDTNA/ERCA doc. Ing. Františka Lopota, CSc. a Jitkou Pancířovou.

Spolupráce a organizace akcí by nebyly možné bez dalších členek vý­konného výboru nefrologické sekce. V průběhu let to byly sestry Vě­ra Sýkorová z Ostravy, Lída Fučíková z Jihlavy, Ilka Marečková z Prahy 4, Lenka Vítovcová z Brna, Jana Štefková z Frýdku-Místku, Anna Říhová z Prostějova, Alena Kovaříková z Plz­ně, Ludmila Nermutová ze Strahova, Marcela Švandrlíková z Plzně, Mar­cela Brůhová z Prahy 4, Věra Žažová z Jeseníku, Lenka Hoffmannová z Blanska, Eva Křemenová ze Stra­hova, Anna Kepková z Plzně. Mno­hé z nich se nejen podílely na vzdě­lávacích akcích, ale organizovaly sa­mostatné kursy pro sestry ve svých působištích a regionech. Počet členek nefrologické sekce se pohybuje sta­bilně kolem 350. Poděkování za peč­livou práci vedení agendy členek pat­ří paní Věře Kunové.

Funkční období a volby

Funkční období, po které zastávám funkci předsedkyně nefrologické sek­ce, trvá od roku 1994 do voleb v roce 2012. Letos je to tedy šestnáct let. Za­čala jsem svou činnost v době fungo­vání ČSS, kandidovala jsem ve volbách do sekce v roce 1997, následovalo slou­čení profesních organizací, a protože vznikla nová profesní organizace, za­čaly platit nové statutární normy ČAS, které umožnily „staronovým" předsedkyním sekcí a regionů kandidovat. Při slučovacích volbách jsem tedy opět kandidovala a byla jsem zvolena. Toto období mělo trvat pouze dva roky, ale prezidiem ČAS bylo povoleno funkč­ní období protáhnout na čtyři ro­ky. Řádné volby se tedy konaly v roce 2004. Podle volebních stanov v té do­bě mohli kandidáti kandidovat pou­ze ve dvou čtyřletých funkčních obdobích. Funkční období 2004-2008 tedy mělo být mé poslední (viz Florence č. 1/2007). Volební řád byl v roce 2007 revidován a aktualizován a jeho úpra­vy schváleny fórem delegátů 15. února 2007. Stávající volební řád ČAS umož­ňuje kandidovat a být volen opakova­ně. Pozitivní hodnocení nefrologické sekce mě a další kolegyně vedlo k opětovnému kandidování do výboru (Lenka Vítovcová, Ludmila Nermutová, Alena Kovaříková, Jana Štefková, Jindřiška Pavlicová). Nováčkem je Dana Hrubá ze Sokolova, která v péči o dialyzovaného pacienta pracuje ce­lých 25 let.

Dokumenty EDTNA/ERCA

Významnou hodnotu mají dokumen­ty EDTNA/ERCA, které nefrologická sekce nechala přeložit. V roce 1995 vyšly Evropské normy pro nefrolgickou ošetřovatelskou praxi, další pub­likaci s názvem Evropské učební os­novy pro specializační kurs ošetřova­telské péče v nefrologii dostaly české sestry do rukou v roce 1997, třetí byla příručka pro psychosociální práci Pro lepší porozumění, která byla přelože­na v roce 2004.

Závěr a výhledy do budoucna

Sestry pracující v oblasti ošetřovatel­ské péče o pacienty, jejichž onemoc­nění vyžaduje hemodialyzační léčbu, se musí dobře orientovat v problema­tice ošetřovatelské péče o všechny vě­kové skupiny nemocných, o nemoc­né s mnoha vedlejšími onemocnění­mi, mezi která patří kardiovaskulární onemocnění a komplikace z nich vy­plývající, s diabetem, s onkologickým onemocněním, s nemocnými, kte­ří podstupují nejrůznější chirurgické zákroky, trpí problémy kožními, včet­ně chronických ran, psychickými, na­cházejí se v různých sociálních sku­pinách od bohatých po bezdomovce. Přitom musí ovládat dialyzační tech­niku a zdravotnické prostředky, které se rychle vyvíjejí a zdokonalují. Pro­dlužuje se čas, který sestra potřebuje na zaškolení, aby zvládla nejsložitější výkony po stránce technické, a přitom neopomíjela svou prvotní, nad­časovou činnost, kterou je ošetřova­telská péče.

To vše si vyžaduje kontinuální vzdělávání, na kterém se nefrologická sekce bude nadále podílet.

Bc. Jindra Kracíková, předsedkyně nefrologické sekce ČAS 

Foto archiv redakce a J. Kracíkové

 

• tisk
• předplatit si