Zpět na detail čísla

Číslo 5 / 2010

Co život dal a vzal

Datum: 3. 5. 2010
Autor: Mgr. Václav Kajaba, Ph.D.

Mgr. Václav Kajaba, Ph.D., předseda onkologické sekce ČAS

Samotná otázka „Co život dal, co život vzal" mě trochu zaskočila. Připadal jsem si na bilancování své kariéry a ži­vota vůbec příliš mlád. Nicméně proč ne? Vždyť bilancování a krátké „zasta­vení" se nad životem rozhodně neško­dí v žádném věku.

Má cesta ke zdravotnické profesi nebyla rozhodně přímá. Po základní škole jsem na vybranou příliš neměl. Na preferované školy v pořadí jsem nebyl pro velký zájem přijat, a tak teh­dy krajská školní komise vrhla kostky osudu, a získal jsem maturitní vzdě­lání na zemědělském učilišti. Poté následovala vojenská základní služ­ba, kde jsem nastupoval se zkušenos­tí s prací strojního zámečníka a dílem osudu se dostal k útvaru civilní obra­ny. To už bylo kousek od zdravotnic­tví - strávil jsem rok u zdravotnické čety a potkal se zde shodou okolnos­tí například se současným vedoucím lékařem našeho transplantačního oddělení. Po skončení „vojny" jsem ne­váhal a zběhl ke zdravotnictví v rámci pomaturitního studia oboru všeobec­ná sestra. Získal jsem první zkušenos­ti na oddělení LDN a zamířil na inter­ní oddělení městské nemocnice. Chuť pokračovat ve vzdělávání mě zavála na univerzitu do Olomouce.

První kontakt s onkologií, resp. hematoonkologií, patřil pražskému pra­covišti VFN. Od té doby mě hematoonkologie jako obor provází až doposud. Pozici sestry na JIP Hematoonkologické kliniky v Olomouci jsem záhy zaměnil za pozici koordinátora klinických stu­dií. První chvíle přestupu od kontak­tu s pacienty v „první linii" do kancelá­ře s nejasnou náplní práce, odříznut od lidských osudů, pro mě nebyly lehké. Neustálá snaha o návrat k lidským osu­dům a hledání smyslu administrativní práce přinesla zadostiučinění za pár let. Nyní spolupracuji s nadací pro hematoonkologické pacienty, podílím se na výuce studentů medicíny a ošetřova­telství, koordinuji výzkumné a granto­vé aktivity kliniky a od roku 2009 před­sedám onkologické sekci ČAS.

Co mi profese dala? Poznal jsem de­sítky, možná stovky zajímavých, chyt­rých a férových lidí, kteří obětovali me­dicíně a ošetřovatelství kus svého živo­ta. Viděl jsem spoustu pacientů a viděl některé z nich odcházet... Díky své profesi jsem mockrát pocítil přítom­nost smrti a uvědomil si, že patří do našeho životního scénáře a nelze ji ig­norovat. Určitě je pro mě důležitý po­cit užitečnosti, moci nabídnout pomoc těm, kteří ji potřebují. Toho všeho si na sesterské profesi velmi vážím. Její vý­znam neztratil v moderním věku smysl a stále před sebou vidím spoustu výzev a říkám si, lze-li vše stihnout.

Mgr. Václav Kajaba, Ph.D., předseda onkologické sekce ČAS

 
  • tisk
  • předplatit si