Čas pro oftalmologickou sekci

V příštím roce to bude 20 let od chvíle, kdy svoji činnost zahájila oftalmologická sekce České asociace sester. Ohlédneme-li se zpět, vidíme, že sestry všech oborů se již v minulosti zamýšlely nad svou prací ve prospěch nemocných, za­bývaly se novými metodami práce, uvažovaly o svém postavení ve společ­nosti a dalším vzdělávání.

Aktivizace sester po r. 1989

Rušná listopadová doba 1989 vnes­la mj. mnoho změn i do zdravotnictví. Sestrám svitla naděje: teď všechno pů­jde lépe a snadněji, jen nepromarnit čas. Dostavilo se nadšení, pocit uvolně­ní a jasný cíl - pokusit se změnit přístup lidí ke svému zdraví, a tím i postoj ve­řejnosti k práci sester. Chtěli jsme zlepšit prestiž sester ve společnosti, prohloubit a zkvalitnit vzdělávání. Začala vznikat různá sdružení sester, byla tu i fungují­cí Česká společnost sester (ČSS), spojená s tehdejší Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP). By­lo třeba tyto společnosti sjednotit a vy­tvořit novou, silnou a jednotnou profes­ní organizaci s právní subjektivitou. Ta byla skutečně v listopadu 1991 zaregis­trována pod názvem Česká asociace ses­ter (ČAS). Dne 4. února 2000 se na slučovacím sjezdu sloučila ČAS s ČSS a no­vá organizace byla zaregistrována pod společným názvem Česká asociace ses­ter. V ČAS pak vznikly podle odbornos­ti a charakteru práce jednotlivé sekce.

Vznik oftalmologické sekce a Jana Kremová

Vznikla oftalmologická sekce a na pod­zim r. 1991 byla zvolena její první předsedkyně, iniciativní Jana Kremová, vrchní sestra očního oddělení v Che­bu. Byla to dobrá volba. Začínalo se „od podlahy" a ona nastartovala správně - a navíc byla ochotna pracovat i ve svém volném čase. Začala dojíždět na ministerstvo zdravotnictví, diskutovalo se o dalším vývoji sesterských organizací.

Začínalo se společně s ortoptickými sestrami. Později se však ukázalo, že charakter práce je přece jen rozdíl­ný, což v sekci působí problémy. Vy­tvořila se proto samostatná sekce ortoptických sester a oftalmologická sek­ce, která začínala s 51 členkami z celé republiky. Počet členů pak rok od ro­ku stoupal - dnes je v sekci zaregistro­váno přes 600 členů. Ve výboru sekce pracovalo 9 členek, které zastupovaly jednotlivé kraje naší republiky. Měly přehled o zaregistrovaných členkách, rozesílaly informační listy dodávané předsedkyní, rozesílaly pozvánky na odborné semináře atd.

Sekce se rozjela po koleji vzdělávání

Semináře se konaly v různých městech republiky - tak aby bylo dostupné všem (Cheb, Hradec Králové, Opava, Tábor, Štramberk atd.). Byl o ně velký zájem, mimo jiné i proto, že bývaly později spojovány i s krásnými společenskými večery, během nichž si sestry rády vy­měňovaly zkušenosti ze své praxe a své praktické poznatky. Později se jezdilo na „zkušenou" i do zahraničí.

První oftalmologický sjezd se konal ve spolupráci s lékaři v Chebu r. 1993. Sjezd byl spojen s návštěvou nemocni­ce v německém Waldsasseneru. Tento historický sjezd byl zdokumentován ve sjezdovém bulletinu a také v regio­nálním německém časopise.

Začaly jsme překračovat hranice naší země. Tematické, odborné semi­náře se později uskutečnily např. v ra­kouském Linci, v nemocnici v Oslu apod. Uskutečnily se i společné tema­tické zájezdy s prezidiem ČAS, např. do Londýna. Naše sestry se zúčastňo­valy i domácích odborných celostát­ních seminářů, které pořádala ČAS. Zapojovaly se s chutí, sbíraly zkuše­nosti, porovnávaly.

Předsedkyni Janu Kremovou vy­střídala Mgr. Zuzana Štěrbová, která sekci vedla po dvě volební období, do r. 2000. Krátkou dobu byla v čele sekce Marta Janečková, po ní byla opět zvo­lena Mgr. Zuzana Štěrbová, která je současnou předsedkyní. Letos na pod­zim se uskuteční nové volby do výbo­ru. Problém získat pro tuto práci nové, nadějné členky zůstává.

Pokrok, pokrok, pokrok

Tak jako v jiných oborech se i v oftalmologii léčebné postupy zdokonalují. Přitom léčba očních onemocnění smě­řuje z větší části do ambulantní péče. „Zlaté chirurgické ručičky" dávno ne­stačí. Je potřeba zázemí diagnostic­kých přístrojů, operačních nástrojů, léků. Díky tomu všemu ubývá nemocničních lůžek, zkracuje se délka ne­mocnosti. Nabízejí se nadstandardní služby, hotelové pokoje a další.

K těmto zkušenostem směřovala i témata našich seminářů, konferencí, sjezdů. Mluvilo se například o zavá­dění nových diagnostických technik, o laserové terapii, vývoji implantace nitrooční čočky, kdy se incize v oku zkrátila na 2 mm, zlepšila se i kvalita implantovaných čoček. Tématem byla i fotorefraktní keratektomie se zamě­řením na ambulantní katarakta, léč­ba glaukomu - hluboká sklerektomie nebo i práce sester v rohovkové bance. Přednášky zahrnují vždy i oblast pre­vence a spolupráci s nemocnými.

Pokrok se nedá zastavit, to vě­dí i sestry v oftalmologické sekci. Za­vzpomínejme - dne 12. 5. 2001 byla za­hájena registrace sester, nejprve dobro­volná, později uzákoněná. Celoživotní vzdělávání se stalo povinným, což s se­bou přináší další tlak na práci sester a jejich čas. Sestry získávají počty kre­ditních bodů účastí na odborných se­minářích, ústavních a republikových. V současné době je stále obtížnější zís­kat potřebný počet bodů. Tento systém povinné registrace je při dnešním ne­dostatku sester velmi problematický.

Cesta ke zkvalitňování vzdělává­ní sester a jejich informovanost mu­sí být dostupnější. Přichází další etapa ve vzdělávání: akreditace e-learningové vzdělávání, vzdělávání přes internet - pro sestry vhodnější cesta. Oftalmo­logická sekce má již své webové strán­ky a začíná se rovněž zapojovat do této formy vzdělávání. Je zatím v začátcích, ale výzkum pokračuje. Sestry se to­ho nebojí, ale vyvstává otázka, kde vzít čas a sílu v dnešní chaotické době, kdy vlastně dnes nevíme, co nám přine­se zítřek. Negativních jevů je v současné době víc než dost. Zachovat si vstříc­ný postoj k nemocnému, rozdávat klid a úsměv je kolikrát nadlidský výkon

Dík patří všem, některým zvlášť

Ve výboru kromě revizní komise pracu­je i komise disciplinární. Máme členku ve skupině soudních znalců ČAS. Není to samozřejmě jen práce výboru sekce, ale všech sester, které se zapojují svými vědomostmi a připomínkami. Za dobu existence sekce se uskutečnilo skoro 40 odborných seminářů a konferencí, tři celostátní sjezdy.

Zvláštní poděkování patří „skal­ním vytrvalcům", sestrám Ivaně Hla­díkové, Janě Hrabákové, Haně Douchové, Marii Hofríkové, Ireně Chmela­řové, Iloně Křížové, Mileně Lazarové, Žofii Schniderwindové, Dagmar Su­ché a Aleně Zapletalové. 

Poděkování pacienta, který po těžkém úraze očí opět viděl

Sestřičky! Umím si představit..., s po­krokem vědy a techniky jednou že na­stane stav, kdy nemocného vyšetří lékař-robot, léčení předepíše lékař-robot, operaci provede lékař-robot a lékař-robot taky vyplní úmrtní nebo propouštěcí list. Tohle si umím předsta­vit. Taky si umím představit meze, jež věda a technika nikdy překročit nemo­hou, aniž by riskovaly ztrátu lidskosti. Vždycky to bude sestřička, která se na mě usměje, urovná polštář, spočítá tab­lety anebo proběhne kolem jen tak, aby bylo, nač se dívat i očím pozastřeným závojem úzkosti. Jinak by totiž nikdo nenašel odvahu zastonat.

Marta Janečková, zakládající členka nefrologické sekce ČAS, dříve též předsedkyně

 

• tisk
• předplatit si