Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2010

Použití dvojlumenové gastrické sondy v péči o novorozence

Datum: 5. 6. 2010
Autor: Mgr. Jaroslava Fendrychová

Souhrn: Článek informuje o použití dvojlumenové sondy pro kontinuální odsávání sekretů z pahýlu jícnu při jeho vroze­né atrézii do doby, než bude proveden chirurgický zákrok k zprůchodnění jícnu. Poukazuje na bezpečnost ošetřovatelské­ho postupu tím, že udává nízké hodnoty podtlaku, které je třeba volit při odsávání, a upozorňuje na snížené riziko přisá­tí této sondy ke sliznici jícnu.

Klíčová slova: dvojlumenová sonda - atrézie jícnu - novorozenec. 

(The use of the double lumen gastric tube in the care of newborn)

Summary: Article discusses the use of double lumen tube for continuous suction of secretions from the blind ending upper oesophageal pouch in congenital atresia in the pre-operative period. Points to the safety of the nursing process that gives low vacuum, which should be chosen for the extraction and points to a reduced risk of tick tube to the mucosa of the esophagus.

Keywords: double lumen tube - oesophageal atresia - newborn baby

Atrézie jícnu

Atrézie jícnu je vývojová vada gastrointestinálního traktu, se kterou se může­me na novorozeneckých JIP čas od ča­su setkat. Protože existuje několik mo­difikací této vady (obr. 1), při kterých může u dítěte dojít k zatečení obsahu žaludku do dýchacích cest, musí se­stra zaujmout hned po porodu urči­tá opatření, aby k této komplikaci ne­došlo (Carter, 1993). Jedním z opatře­ní je uložení dítěte do zvýšené polohy (téměř do sedu), aby do dýchacích cest nezatekl obsah žaludku (typ A, C a E), druhým pak zavedení sondy do horní­ho pahýlu jícnu a kontinuální odsávání spolykaných slin (typ B, C a E). V praxi se k tomuto účelu běžně používají gastrické sondy nebo cévky pro odsávání. V zahraničí, kam již několik let patří i Slovensko, používají sondu dvojlumenovou, která slouží nejenom k odsává­ní, ale i k proplachování. Tuto sondu používají také k dekompresi žaludku při hrozící nekrotické enterokolitidě (NEC) u nedonošených novorozenců (Steinerová a kol., 2008).

Účelem tohoto příspěvku je sezná­mit sestry s používáním dvojlumenové sondy podle doporučeného postupu Great Ormond Hospital for Children ve Velké Británii (Guideline, 2004).

Charakteristika sondy

Dvojlumenová gastrická sonda (obr. 2) je cca 60 cm dlouhá, distálně uzavřená (s oblým koncem), s vnitřním lumenem pro proplachování a vnějším pro odsávání (Harper, Wallis, 1998; Replogle, 1963). Na vnějším lumenu je cel­kem 10 malých bočních otvorů, kte­ré znesnadňují přisátí sondy ke stěně jícnu nebo žaludku. Sonda je vyrábě­na z bezftalátového PVC a pro novoro­zence ji lze objednat ve dvou nejmenších velikostech 6 a 8 F.

Kdy sondu zavádět

Jak již bylo uvedeno, sonda se v novo­rozeneckém věku používá v preoperační fázi atrézie jícnu pro kontinuální odsávání sekretu z horního pahýlu jíc­nu. Ve většině případů toto odsávání není delší než 24 hodin, ale někdy mů­že trvat i 6-8 týdnů (Johnson, 2005). Dítě, které má sondu zavedenou, vyža­duje kontinuální sledování ošetřova­telským personálem a také jeho rodiče by měli být seznámeni s důvodem za­vedení sondy, s pravděpodobnou délkou zavedení i s nezbytností kontinu­álního odsávání (Guideline, 2004).

Jak sondu zavádět

Preferovaným místem vstupu je po­dle uvedeného doporučení dutina nos­ní. Ústy se sonda zavádí pouze v přípa­dě, že je dítě příliš malé nebo má navíc i atrézii choan.

Před vlastním zavedením je třeba zvolit vhodnou velikost sondy (nejmenší je 6 F; obr. 3), umýt si ruce a navlé­ci jednorázové rukavice. Někdy je tře­ba dítě nejprve odsát z nosu a nazofaryngu. K tomuto účelu se volí raději balónková nebo ústní odsávačka s ši­rokou cévkou, aby se neporanila sliz­nice dutiny nosní. Dvojlumenová son­da se zavádí po předchozím zvlhčení velmi jemně a opatrně tak hluboko, do­kud není cítit pružný odpor uzavřené­ho pahýlu jícnu (při jeho atrézii) nebo dokud není bezpečně v žaludku (zkouška pH metrií nebo RTG snímkem). Poté se nepatrně povytáhne a napojí na od­sávání 25-30 mmHg, (35-42 cmH2O; 3,5-4,0 kPa). Odsávaný sekret se sledu­je v průběhu viditelné části sondy a ta­ké v odsávacím systému. Poté se sonda fixuje. K proplachu se instiluje 0,5 ml fyziologického roztoku do vnitřního lumenu sondy vyvedeného ven formou modré koncovky. Fyziologický roz­tok se zase okamžitě nasává do systé­mu, a brání tak ucpání úzkého průsvitu sondy - obr. 2 (Guideline, 2004).

Další péče o zavedenou sondu

Zavedená sonda by se měla měnit každé čtyři dny, v případě zvýšené nebo husté sekrece častěji. Také proplachování fy­ziologickým roztokem by se mělo opa­kovat alespoň po 15 minutách. Načatou ampuli roztoku je třeba po dvou hodinách likvidovat. Podtlak v odsávacím systému je nutné kontrolovat každou hodinu. Pokud se začne zvyšovat, zna­mená to, že se sonda začíná ucpávat ne­bo přilnula ke stěně jícnu.

Pokud sonda přestane odsávat, je třeba ji opět propláchnout 0,5 ml fy­ziologického roztoku, zkusit zasunout hlouběji do pahýlu jícnu a opět leh­ce povytáhnout. Pokud to nepomů­že, lze do vývodu pro proplachování aplikovat 2 ml vzduchu nebo krátce zvýšit podtlak odsávání na 7-10 kPa (50-60 mmHg; 70-84 cmH2O). Jestli­že nepomůže ani to, je třeba sondu vy­měnit.

Pokud je sonda zavedená delší do­bu, měl by se každý týden posílat vzo­rek sekretu na bakteriologické vyšet­ření. Kůži pod fixací je třeba kontro­lovat alespoň dvakrát denně a o jejím stavu vést záznam. 

Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D., katedra ARIPP, NCONZO, Brno

Literatura:

1.  CARTER B. Manual of Paediatric Intensive Care Nursing. London, Chapman and Hall, 1993.

2.  HARPER M, WALLIS ML. Survey of the current patterns of use and the nursing care of babies with a Replogle tube in situ. Great Ormond Street Hospital for Children, 1998.

3.  JOHNSON RVP. Oesophageal Atresia. Surgery 1 (5), 2005, pp. 163-167.

4.  REPLOGLE R. Esophageal Atresia: plastic sump catheter for drainage of the proximal pouch. Surgery 54, 1963, pp. 296-297.

5. Replogle Tube, Care of it. Clinical guideline Great Ormond Street Hospital for Children, NHS Trust, 2004. [online].

Dostupné na http://www.ich.ac.uk/clinical_information/clinical_guidelines/cpg_guideline_00088 [cit. 21-12-2009].

6. STEINEROVÁ M, MAGYAROVÁ G, PÁSZ-TOROVÁ D. NEC - aktívne odsávanie ako forma dekompresie GIT. Prezentováno na V. celostátní konferenci neonatologické sekce ČAS s mezinárodní
účastí, Brno, 2008.

Recenzovaly:

Mgr. Jaromíra Novotná, externí vyuču­jící na ČVUT, Fakulta biomedicínského inženýrství, lektorka Hartmann akademie, Praha

Mgr. Jiřina Tučková, útvar náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, oddělení ošetřova­telské péče, FN Motol, Praha

 
  • tisk
  • předplatit si