Struktura pracovních činností všeobecných sester v řídicích pozicích

Souhrn: V příspěvku jsou publikovány výsledky časových studií, které byly provedeny pomocí metody autosnímková-ní v krajské nemocnici Jihomoravského kraje u 30 vrchních sester a 26 staničních sester. Celkem bylo získáno a analy­zováno 544 autosnímků pracovního dne. Bylo zjištěno, že staniční sestry v této nemocnici v průměru nejvíce vykoná­vají manažerské a personální činnosti. Z hlediska struktury manažerských činností pak největší podíl má u staničních sester organizace oddělení. Staniční sestry naopak velice málo plánují a vykonávají personální činnosti. Vrchní sestry v průměru vykonávají nejvíce odborné ošetřovatelské činnosti, které by jako manažerky na střední úrovni řízení ne­měly vykonávat. Jak vrchní sestry, tak staniční sestry se potýkají v průměru více než 100 minut denně s administrativ­ními záležitostmi.

Klíčová slova: zdravotnictví - vrchní sestry - staniční sestry - analýza práce - autosnímkování - manažerské funkce komparace.

Summary: Article includes results of work studies that were done by autoscreening method in the regional hospital in the South Moravian Region by 30 head nurses and 26 department nurses. There were gained and analyzed 544 autoscreenings working day shots in total. There was found that department nurses in this hospital in average mostly perform managerial and personal activities. From the scope of structure of managerial activities the highest proportions have the organizational activities of department in the case of department nurses. On the other hand deparment nurses plan and perform per­sonal activities with the smallest frequency. Head nurses perform qualified nursing activities in most cases, even though as managers on the middle level of management this should not be their main activity. Both head nurses and department nurses deal with administrative issues in average more than 100 minutes per day.

Keywords: health care - head nurses - department nurses - working analysis - autoscreening - managerial function - comparison.

Předmět výzkumu

Výzkum se zabývá strukturou pra­covních činností staničních a vrch­ních sester. Tyto manažerky na střední a základní úrovni řízení by měly vedle odborné ošetřovatelské činnosti vyko­návat také manažerské funkce a per­sonální činnosti ⁽¹⁾. Cílem výzkumu by­lo na základě metody autosnímkování identifikovat náplň ⁽²⁾ a strukturu pra­covních činností vrchních a stanič­ních sester v krajské nemocnici. Zjistit tak, kolik pracovního času věnují:

•    administrativní činnosti, kde jsou zahrnuty veškeré činnosti admi­nistrativního charakteru, jako je vyplňování žádanek, formulářů a hlášení pro zdravotní pojišťovny;

•    manažerské činnosti, které obsahu­jí veškeré personální činnosti, řeše­ní konfliktů na pracovišti a výkon sekvenčních manažerských funkcí;

•    odborné ošetřovatelské činnosti (ošetřovatelské pracovní aktivity na oddělení/klinice, jako jsou zástup za člena personálu, asistence při operacích atd.);

•    ostatním činnostem zahrnujícím činnosti osobního rázu, ztrátový čas, ale také neodborné ošetřova­telské činnosti (stlaní postelí, vy­nášení výkalů apod.) a pracím po­mocného charakteru.

Na základě rozhovoru s náměst­kyní pro ošetřovatelskou péči krajské nemocnice ⁽³⁾ v Jihomoravském kra­ji byl zvolen termín autosnímkování tak, aby zahrnoval konec i začátek ka­lendářního měsíce. Struktura pracov­ních činností vrchních a staničních sester je v tomto období odlišná. Autosnímkování se celkově zúčastnilo 30 vrchních sester, které vyplnily 288 autosnímků ⁽⁴⁾ pracovního dne a 26 sta­ničních sester, které vyplnily 256 autosnímků pracovního dne. Formuláře autosnímků, využité pro účely tohoto článku, byly navrženy na základě říze­ných hloubkových rozhovorů s vrch­ními a staničními sestrami ve čtyřech dalších nemocnicích.

Pracovní činnosti staničních a vrchních sester

V grafech 1 a 2 jsou uvedeny výsledky autosnímkování staničních a vrchních sester krajské nemocnice dle jednotli­vých kategorií pracovních činností.

Staniční sestry

Na obr. 1. lze vidět, že u staničních sester v krajské nemocnici převažu­jí manažerské a personální činnosti, které v průměru vykonávají 171 mi­nut denně. Do této kategorie patří veškeré kontrolní činnosti, účast na vizi­tách, poradách, organizace personálu a chodu oddělení, plánování a veškeré personální činnosti včetně řešení interpersonálních konfliktů. Tyto čin­nosti jsou tedy spojeny především s ří­zením všeobecných sester a pomocné­ho ošetřovatelského personálu.

Druhou nejčastější činností sta­ničních sester jsou odborné ošetřova­telské činnosti na vlastním oddělení, kam se řadí odborná ošetřovatelská činnost, odborné konzultace a jedná­ní, vlastní vzdělávání, studium, ab­solvování seminářů a kursů a zaškole­ní nových zaměstnanců. Tyto činnos­ti vykonávají staniční sestry v krajské nemocnici v průměru 127 minut den­ně. Administrativní činnosti jim v průměru zaberou 100 minut, stejně jako čas potřebný na ostatní činnos­ti. Do ostatních činností patří: kon­trola vlastních pracovních úkolů, ko­munikace s vnějším prostředím, ne­zbytný ztrátový čas, ostatní ztrátový čas, ale také neodborná ošetřovatelská činnost (stlaní postelí, vynášení výka­lů apod.) či výuka, přednášení a edukace pacientů. Do přesčasů, které staniční sestry vykonávají v průměru 5 minut denně, byly uvedeny pomocné ošetřovatelské činnosti, účast na poradě, vykonávání odborné ošetřovatelské činnosti, účast na semináři na svém pracovišti, admi­nistrativní činnosti, objednávání ma­teriálu, vlastní vzdělávání a kontrolní činnost.

Vrchní sestry

Na obr. 2 jsou zobrazeny výsledky vrchních sester krajské nemocnice, kde dle výsledků šetření v průměru převažují odborné ošetřovatelské čin­nosti (v průměru 180 minut/den). Dá­le se vrchní sestry nejvíce věnují ma­nažerským a personálním činnostem, které jim průměrně zabírají 136 mi­nut denně. To je ve srovnání s uvede­nými činnostmi staničních sester této nemocnice velice málo. Lze proto sou­dit, že vrchní sestry vykonávají od­bornou ošetřovatelskou činnost za své podřízené.

Administrativní činnosti vrch­ním sestrám zabírají v průměru 121 minut denně, což lze opět hodno­tit negativně oproti průměrným hodnotám staničních sester. Do ostatních činností, jež vrchní sestry vykonáva­jí v průměru 57 minut denně, respon­denti uvedli: příprava na audit, dopl­nění a vyzvednutí materiálu, pohyb po nemocnici, příprava semináře, práce se softwarem.

Vrchní sestry v krajské nemoc­nici pracují průměrně každý den té­měř 8 minut přesčas. Do práce přes­čas vrchní sestry zahrnuly pracov­ní poradu, administrativní činnosti, plánování, kontrolní činnosti, od­borné ošetřovatelské činnosti, vy­řizování korespondence a komuni­kace (schůzky) se zástupci vnějšího prostředí. Nejčastěji však zde byla uvedena účast na poradě a odborná ošetřovatelská činnost.

Struktura manažerských činností

Podobně jako strukturu veškerých druhů pracovních činností lze analy­zovat pouze strukturu manažerských činností, které jsou zobrazeny v gra­fech 3 a 4.

Staniční sestry

Na obr. 3 je vidět, že v krajské nemoc­nici staniční sestry z hlediska mana­žerských a personálních činností nej­více času věnují organizaci personálu a chodu svého oddělení. Do této ka­tegorie patří činnosti: zajištění per­sonálních náhrad, předávání služ­by, propouštění, příjem, rozdělení a transport pacientů, změna pokojů, organizace vyšetření pacientů a orga­nizace sanitárních dnů. Tyto činnos­ti staničním sestrám průměrně zabe­rou 56 minut denně. Na vizitách re­spondenti tráví každý den průměrně 50 minut.

Mezi důležité pracovní aktivity sta­ničních sester krajské nemocnice pat­ří veškerá kontrolní činnost, která jim zabírá v průměru 36 minut denně. Do této kategorie patří například kontro­la rozpočtu, inventáře, materiálu, dá­le pak kontrola stavu pacientů, stravy, prostředí, dekubitů, hygieny, steriliza­ce, dezinfekce, epidemiologie, kontro­la dokumentace od lékařů, sesterské dokumentace, kontrola deníků, výko­nu práce, BOZP, PO, dodržování zá­koníku práce, docházky, kontrola čer­pání plánů dovolených a plnění plánů vzdělávání apod.

Porady zabírají staničním sestrám v průměru 15 minut denně. A jak již bylo uvedeno, některé se konají po pracovní době a započítávají do přes­časů. Pouze 10 minut denně stanič­ní sestry plánují. Personální činnosti jsou spíše nepravidelného, „nárazo­vého" charakteru, a proto průměrně zaberou 2 minuty/den. Patří sem tyto činnosti: nábor, výběr nových pracov­níků, systematizace míst, redukce sta­vů, hodnocení zaměstnanců a hodno­cení adaptační praxe. Přibližně stejný čas (2 minuty denně) připadá na řeše­ní interpersonálních konfliktů, které mají podobný nepravidelný charakter. Staniční sestry v krajské nemocnici se tedy převážně zabývají organizační­mi záležitostmi svého oddělení, účastí na vizitách a kontrolní činností svých podřízených.

Vrchní sestry

Na obr. 4 jsou znázorněny výsled­ky vrchních sester krajské nemocni­ce z hlediska vykonávaných manažer­ských a personálních činností. Nejví­ce se vrchní sestry věnují kontrolním činnostem (v průměru 37 minut den­ně). Dalších průměrně 32 minut denně tráví účastí na vizitách.

Porady se svými podřízenými a s náměstkyní pro ošetřovatelskou péči zabírají vrchním sestrám 20 minut denně. Organizační záležitosti týkající se chodu celé kliniky zaberou 19 minut denně. Průměrně 13 minut denně zaberou personální činnosti a veškeré plánování. Interpersonální konflikty vrchní sestra řeší v průmě­ru pouze 4 minuty denně. Vrchní se­stra je tak nejvíce zaměřena na kont­rolní činnosti, účast na vizitách a po­radách, které buď sama řídí, nebo se jich pouze účastní.

Závěr

V příspěvku byly rozebrány pracovní činnosti vrchních a staničních sester v krajské nemocnici pomocí časových studií - metody autosnímkování.

Staniční sestry v krajské nemoc­nici nejvíce v průměru vykonáva­jí manažerské a personální činnos­ti (171 minut denně), což lze hodno­tit pozitivně. Totéž však nelze tvrdit o vrchních sestrách, které, jak bylo zjištěno, v průměru nejvíce vykoná­vají odborné ošetřovatelské činnos­ti (180 minut denně). Tyto činnosti by měly vrchní sestry omezit. Manažer­ským a personálním činnostem do­konce věnují v průměru mnohem mé­ně času (136 minut denně) než staniční sestry. Administrativní činnosti jak staničním, tak vrchním sestrám zabírají v průměru více než 100 mi­nut denně, což je opravdu mnoho, protože tyto činnos­ti lze delegovat. Respondenti si neuvědomují, kolik ča­su věnují administrativě, neboť v časových odhadech tuto činnost podcenily.

Z hlediska manažerských a personálních čin­ností staniční sestry nejvíce vykonávají organizač­ní záležitosti svého oddělení, což se dalo u manaže­rek v první linii řízení předpokládat. Velice málo sta­niční sestry plánují a vykonávají personální činnosti. Další detailní analýza by měla být zaměřena právě na tyto dva druhy manažerských činností. Vrchní sest­ry se naopak z hlediska manažerských činností nejvíce zabývají kontrolní činností (37 minut denně). Porady se konají jak v průběhu pracovní směny, tak v rámci přesčasů.

Podpora vrchních a staničních sester k vykonává­ní převážně manažerských činností přispěje k optimalizaci práce a pozitivním dopadům na ekonomiku ne­mocnice. Záměrem autora tohoto článku je ve výzku­mu pokračovat i v dalších nemocnicích nezávisle na zřizovateli, a zjistit tak, zda se jednotlivé nemocnice liší. Zpracování a vyhodnocení více autosnímků pove­de ke zpřesnění statistických výsledků a eliminaci ex­trémních, mnohdy nahodilých hodnot. Výsledky ana­lýzy struktury pracovní činnosti jsou přínosné nejen pro výzkumníka, ale také pro organizaci, která zís­ká přehled o výkonu povolání vrchních a staničních sester a rovněž zpětnou vazbu pro samotné všeobec­né sestry. Ty si mnohdy ani neuvědomují, kolik pra­covního času jim jednotlivé pracovní úkoly a aktivi­ty zaberou.

---

^{Pozn. (1)} Personálními činnostmi jsou v celém článku myšleny veškeré pracovní činnosti spojené s personálem (získávání pracovníků, výběr pracovníků, přijímání pracovníků, adaptace pracovníků, hodnocení pracovníků, rozmísťování a uvolňování pracovníků, vzdělávání, osobní rozvoj, motivace a řízení kariéry pracovníků, odměňování pracovníků, péče o pracovníky, personální poradenství).

⁽²⁾ Náplň pracovních činností je v organizacích vymezena v personálním dokumentu „popis pracovních činností". Vytváření a analýze popisů pracovních činností v nemocnicích bude věnován další článek autora.

⁽³⁾ Název nemocnice nebude na základě konzultace s vedením nemocnice v příspěvku uveden. A bude používáno pojmenování „krajská nemocnice".

⁽⁴⁾ Každý respondent měl za úkol vyplňovat 10 autosnímků (10 měřených dnů). Celkový získaný počet autosnímků však nebyl maximální z důvodu naplánovaných dovolených, vybírání náhradního volna či účasti respondentů na školicích akcích mimo jejich pracoviště.

Ing. Tomáš Kotrba, Ústav managementu, Provozně-ekonomická fakulta, Mendelova univerzita, Brno

Recenzovaly:

Anna Chrzová, hlavní sestra VFN, Praha

Mgr. Dagmar Škochová, vrchní sestra I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha

 

• tisk
• předplatit si