II. evropský kongres psychiatrického ošetřovatelství. Budování mostů

Již II. evropský kongres psychiatrického ošetřovatelství proběhl ve dnech 15.-17. dubna v Praze. Pod záštitou ministryně zdravotnictví ČR Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, Magistrátu hl. m. Prahy a Prague Convention Bureau jej pořádala asociace Horatio, sdružující národní organizace psychiatrických sester Evropy, společně s psychiatrickou sekcí České asociace sester (ČAS). Organizátoři akci nazvali Building Bridges - Budování mostů.

V průběhu kongresu zaznělo více než 80 příspěvků z 25 zemí Evropy, Ame­riky, Asie a Austrálie. Hlavními téma­ty přednášek, workshopů a posterů by­ly Duševní zdraví a mateřství, Deprese a suicidální jednání, Akutní psychiat­rická péče a restriktivní prostředky, Psychiatrická péče z pohledu uživatelů a příbuzných a Vzdělávání v psychiat­rickém ošetřovatelství.

Duševní zdraví matek

Sestra Steven Bradford, britský speci­alista v oblasti mentálního zdraví ma­tek po porodu, v přednášce Duševní zdraví během těhotenství a v popo­rodním období nastínil pohled brit­ských zdravotníků na mentální stav žen bezprostředně po porodu. Tak­zvané baby blues projevující se plačtivostí a precitlivělostí matky (2-4 dny po porodu) nevyžadují intervence ze strany zdravotníků. Ve Velké Británii se považují za obvyklé a odezní samy. Trvají-li však déle než 14 dnů, pak už jde o klasickou poporodní depresi - žena je neustále unavená, trpí obsesemi apod. V tomto případě je léč­ba na místě. U matek může být vzácně i puerperální psychóza, závažné onemocnění projevující se zmateností a bludy. Objevuje se do měsí­ce po porodu a vyžaduje hospitali­zaci matky s dítětem a péči zdravot­nického týmu. Jaká je četnost těchto onemocnění? Baby blues se projeví až u 70 % všech matek, postnatální de­prese u 15 % a puerperální psychó­za u 0,2 % všech matek. Je tedy pouze 14, 8 % žen, které nemají po porodu žádné psychické obtíže.

Autor se věnoval i duševně ne­mocným ženám v průběhu těhoten­ství a nastínil problém medikace, kterou často lékaři přerušují z obav o plod. Tím ale zhoršují onemocnění matky se sekundárními důsledky pro plod. Ženy s bipolární poruchou jsou také více ohroženy v poporodním ob­dobí, častěji se u nich objevují popo­rodní deprese, snižuje se jejich schop­nost postarat se o dítě. Matka se dítě­ti buď vyhýbá, nebo k němu naopak chorobně přilne, bývá úzkostná. To vše se projevuje na zdraví dítěte. Psy­chiatrické nemoci jsou v Británii nejčastější příčinou úmrtí matek (sebe­vraždy). Riziko úmrtí psychiatricky nemocných matek je v zemi dvoj­násobné (každý rok takto umírá 300 matek).

Psychiatrická onemocnění často souvisejí s abúzem alkoholu a drog. Je nutné léčit už podprahové syndro­my u těhotných žen (testy, psychoso­ciální intervence). V každé porodni­ci by měl působit zkušený perinatální psychiatrický tým, který se má spojit s porodními asistentkami a dalšími odbornostmi. Autor sám v jednom ta­kovém středisku, které vzniklo v roce 2007, pracuje; středisko na webových stránkách zveřejňuje postupy k jeho založení.

Drogově závislé matky

Česká sestra Jana Wand, která před mnoha lety emigrovala do Německa, kde nyní žije a pracuje, v dobré češti­ně odpřednášela téma Budování mos­tů pro mladé, drogově závislé matky a jejich děti. Uvedla, že v Německu ži­je 40-50 tisíc dětí, u nichž jsou jeden nebo oba rodiče závislí na drogách ne­bo alkoholu. Výzkumy ukázaly, že ri­ziko budoucí závislosti těchto dětí na drogách je 6krát vyšší než u dětí zdravé populace. Autorka označila místa, kde mají tito lidé hledat pomoc: na kli­nice (Klinika pro psychiatrii a psycho­terapii v Bethel-Bielefeldu), porodni­ci, na úřadu pro děti a mládež. Autor­ka seznámila auditorium s projektem Kids-Co Projekt, který mj. řeší etické problémy, např. názory veřejnosti na to, zda mají mít narkomani děti, zda je mají vychovávat. Odpověď je v hlav­ním kritériu intervencí, kterým je blaho dětí - tedy nikoli snaha udržet je u rodičů za každou cenu.

Skupina ohrožená depresí

Prof. Martha Thome z islandské uni­verzity s kolegyní dr. Stefanií Arnadóttir přednesly příspěvek na téma Hodnocení ošetřovatelských inter­vencí v rodinách postižených kri­zí během těhotenství. Nejprve zkoumaly, jak změnit péči o novorozen­ce v nemocnicích ze strany porodních asistentek a ošetřovatelek. Problém spatřují v tom, že tato profese se pří­liš striktně drží pravidel, a méně pak působí v duchu nových poznatků. Mě­la by se více zaměřit na primární pre­venci z hlediska snížení rizika výsky­tu duševních poruch. Ošetřovatelství z tohoto hlediska rozdělily autorky na primární (rooming-in, kojení atd.), sekundární (působení ošetřovatelek v domácnostech proti násilí, drogám apod.) a terciární (např. péče o ženy s dlouhodobými psychickými problé­my, které nebyly v péči profesionálů - multidisciplinární intervence, následná péče - odeznění depresí nezname­ná automaticky zlepšení vztahu matky k dítěti).

Autorky referovaly o výzkumu vli­vu stresu u rodičů (obou) během tě­hotenství a uvedly, že stres u rodi­čů v 50 % vede k postnatální depresi. Proto doporučují v 9. týdnu po poro­du provést u těchto rodin screening na depresi. Je třeba zvýšit péči o skupinu rodičů, kde se stav po porodu nelep­ší. Touto cestou se na Islandu podařilo snížit projevy deprese a stresu. Na zá­věr autorky zdůraznily zásadu věnovat se celé rodině - nejen matce, ale také otci a ostatním členům.

Projekt Sakura - etické problémy použití omezovačích prostředků

P. Soininen (Finsko) z helsinské ne­mocnice představila projekt Sakura - Účast pacientů na rozhodování o po­užití omezovacích prostředků - etic­ký pohled - zaměřený na spolupráci s Japonskem. Studie, které se účastní 3 nemocnice v jižní části Finska (pro­bíhá od listopadu 2008 do července 2010) si dala za cíl zjistit, jak sami pa­cienti vnímají péči, jsou-li omezováni. Autorka předložila předběžné výsled­ky: pacienti se chtějí na péči účastnit více, než reálně mohou. Ukázalo se, že když rozhodne psychiatr, vzniká rizi­ko non-compliance pacienta. I u těch­to pacientů je potřeba vycházet z prin­cipu partnerství a postupovat indi­viduálně, umožnit jim, aby mohli se zdravotníky sdílet cíle léčby. Podstat­ná část dotazovaných považovala po­užití omezovacích prostředků za spí­še přínosné než nutné a doporučovala zvažovat alternativní volbu.

Sebevraždy neznají hranic

Skupina sester z kanadského Cent­ra mentálního zdraví (Mental Health Center, Penetanquishene) představi­la případovou studii s využitím ošet­řovatelských standardů - Uzavírání sebevražedné propasti. Uvedla údaj WHO, že sebevražednost je celosvěto­vě na vzestupu (v Evropě 86 tisíc do­konaných sebevražd). To vede k posí­lení úlohy sester, zvláště v komunika­ci. Sestry publikovaly směrnici, která odráží nejefektivnější praxi a obsahu­je 26 doporučení, jak postupovat, a to na případové studii vysoce rizikového pacienta. Tato směrnice je publiková­na na webových stránkách centra.

Vysoká efektivita, nízké náklady

David Ekers (Velká Británie) prezen­toval první výsledky randomizované kontrolní studie Behaviorální aktivace při depresi, poskytovaná psychiatrickými sestrami. Meto­da behaviorální terapie zlepší stav pacienta za minimálních nákladů. Autor informoval, že na tuto studii naváže studie COBRA, která by měla odpově­dět na otázku, co dělat, aby se deprese nerozvíjela.

Zajímavý výzkum prezentovala Fiona Dziopa z University Queensland (Austrálie) - Odlišné styly terapeutických vztahů v psychiatrickém ošetřovatelství jako funkce zdra­votnického zařízení. Vyšlo se z fak­tu, že na kvalitu léčby má rozhodující vliv vztah sestra - pacient. Tento vztah člení autorka na celkem 6 typů tak, jak byl popsán při výzkumu v různých za­řízeních (ryzí, rovnocenný, posilující apod.). Každý takový vztah ale musí mít své hranice. Z výzkumu vyplynu­la potřeba vzdělávání ošetřovatelské­ho personálu a osvojování si speciali­zovaných dovedností.

(Více informací na stránkách: http://www.ho-ratio-web.eu, www.psychiatrickasesk-ce.estranky.cz, www.cnna.cz, www.eu-fami.org, /www.eviprg.eu. Na http://www.ho-ratio-web.eu jsou k dispozici abstrakta všech přednášek, které byly na konfe­renci prezentovány, včetně kontaktů na autory.)

ew, jš

Foto jš

 

• tisk
• předplatit si