Zpět na detail čísla

Číslo 7 - 8 / 2010

Neobsazená doména sester

Datum: 5. 7. 2010
Autor: Jarmila Škubová

Inkontinence moči je velmi rozšířený, stále velmi skrývaný a velmi intimní problém. Dlouho jsme se s ní v pojetí zdravotníků setkávali jako s něčím, co patří ke stáří, na co se neumírá a co je jen nepříjemnou komplikací obvykle závažnějších onemocnění. Ani sami pacienti o léčbu příliš neusilovali, neboť to nezřídka brali jako osobní selhání, něco, zač je třeba se stydět. „Velký kluk se nepočurává!“ To bylo něco, co slýchali od rodičů už v útlém dětství.

Moderní doba, poznatky medicíny, ale i psychologie, nové léčebné možnosti a pojetí ošetřovatelství i medicíny tento pohled mění. Nastupuje seriózní přístup zdravotníků k problému inkontinence jako k onemocnění, kterému lze předcházet a které lze v mnohých případech léčit.

Příloha tohoto dvojčísla má ambici stát se drobným příspěvkem na podporu všech zdravotníků, kteří k inkontinentním spolubčanům přistupují na základě ověřených standardů, v rámci multidisciplinární spolupráce, s využíváním všech dostupných možností léčby a péče. Uvědomují si důležitost diagnostiky, na kterou nasedá cílená léčba a také nezbytnost prevence.

Když jednoduše rozklíčujeme vysoké procento lidí, kteří únikem moči trpí, otevře se další cesta k pomoci. V zemích Evropské unie, úplně stejně jako u nás, je v zařízeních dlouhodobé péče až 80 procent takových pacientů. Tatáž sociální i věková skupina žijící doma je postižena asi jen z 20 procent. To o mnohém hovoří. Minimálně to aktualizuje snahu každého zdravotnictví udržet pacienty, pokud to lze, v domácím prostředí.

Inkontinence má také bezprostřední vliv na společenské uplatnění člověka, na duševní zdraví, pocity štěstí apod. Může zapříčinit vznik a zhoršení jiných onemocnění, kterými pacient již trpí, má bezprostřední vliv na stav kůže, její stávající defekty. Pomůcky mohou mít vedle svých blahodárných účinků i nežádoucí efekty (alegrie, mykózy, infekce apod.). To vše může spolupůsobit na mobilitu pacienta, nutriční příjem a jeho celkový zdravotní stav.

V poslední době se začalo více počítat a brát v úvahu, že neléčená inkontinence je dražší než léčená. Přibývá na toto téma odborných, multidisciplinárních, i mezinárodních, konferencí. Unikátní byl letos například 15. ročník Inco Fora, o němž podrobně referujeme v příloze, nebo 3. mezinárodní setkání zdravotnických odborníků Global Forum on Incontinence v Praze, kde se sešlo na 400 odborníků z celého světa, aby diskutovali o inkontinenci a problémech, které vznikají vlivem zvyšujícího se tlaku na efektivitu ve zdravotnictví a v systému sociální péče. Na jedné straně byly diskutovány otázky makroekonomického pohledu, na druhé zazněly zkušenosti jednotlivců a pečujícího personálu. Tato konference stanovila prioritní problém, kterým je efektivní plánování a financování péče o inkontinentní v souvislosti se stárnoucí populací.

Argument, že „na inkontinenci se neumírá“, bledne. Pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, nelékařské profese, které se někdy jen obtížně vymezují vůči lékařům, je komplexní péče o inkontinentního pacienta obrovskou neobsazenou doménou. Věřím, že v budoucích letech budou počty inkontinentních klesat díky těmto kvalifikovaným intervencím, ať už v terénu, v zařízeních dlouhodobé péče či celkově v populaci. V současné době, kdy se rozhoduje o systému zdravotnictví a standardy léčebné péče jsou na pořadu dne, by se na tento problém nemělo zapomínat.

Jarmila Škubová

(jarmila.skubova@ambitmedia.cz)

 
  • tisk
  • předplatit si