Příspěvky k léčbě rakoviny

Ráda bych představila nové výzkumné pracoviště, které vzniklo v Brně v roce 2005 při Lékařské fakultě Masarykovy univerzity - Univerzitní centrum buněčné imunoterapie (UCBI).

Cílem UCBI je především účinná, a přitom šetrná léčba rakoviny, která se opírá o aktivaci vlastního imunit­ního systému pacienta v boji s nádo­rem. Takový postup se označuje jako buněčná imunoterapie, která je jed­ním z vysoce aktuálních onkologic­kých témat.

Jsme první a zatím jediné univer­zitní pracoviště v ČR, které je držite­lem povolení k výrobě protinádorových vakcín. Masarykova univerzi­ta (MU) získala povolení v listopadu 2006 a od roku 2008 je držitelem cer­tifikátu SVP pro výrobce, což zname­ná zápis do evropské databáze výrob­ců léčivých přípravků. Výrobní čisté prostory (ČP) Laboratoře experimen­tální hematologie a buněčné imunoterapie (LEHABI ČP MU) patří Lékař­ské fakultě MU. Vedoucím laboratoře je prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.

Experimentální léčebná metoda „šitá na míru"

Výhodou těchto vakcín oproti sou­časným léčebným postupům založe­ným na cytostatické chemoterapii či radioterapii je hlavně v tom, že ma­jí minimum vedlejších účinků, a při­tom jsou takříkajíc šité na míru pro každého konkrétního pacienta. To proto, že využívají jeho vlastní buň­ky imunitního systému. Ukazuje se, že tento postup by mohl velmi účin­ně doplnit, nebo v některých přípa­dech dokonce nahradit současnou léčebnou paletu používanou u nádo­rových onemocnění. Zatím však jde o experimentální léčebnou metodu, která je testována v rámci klinických studií.

První zkušenosti a první pacienti

V září 2007 jsme zahájili klinickou studii u pacientů s pokročilým melanomem (zhoubným nádorem kůže), na které spolupracujeme s odborní­ky z Masarykova onkologického ústa­vu v Brně. Pro výrobu vakcíny se vy­užívá lymfocytů pacienta, což jsou specializované buňky jeho imunit­ního systému, které jsou schopné cí­leně likvidovat nádorové buňky. Více než tisícinásobně namnožené lymfocyty se pacientovi podávají nitrožilně. Tento léčebný postup stabilizuje onemocnění a podstatně snižuje jeho další rozvoj bez jakýchkoliv nežádou­cích účinků.

V září 2008 jsme připravili a po­dali prvnímu pacientovi vakcínu, která byla schválena Státním ústa­vem pro kontrolu léčiv v souladu s přísnými předpisy evropské agen­tury EMEA. Jde o přípravek urče­ný k podání lidem. Výroba probíhala měsíc a půl v čistých prostorách, kde se musí dodržovat speciální opatře­ní, aby byla zaručena jejich maximál­ní čistota a sterilita. V čistých prosto­rách se může pohybovat jen vyškole­ný personál ve speciálních oděvech a musí být zaručeno sterilní prostře­dí, které je nepřetržitě monitorováno tak, aby nedošlo k bakteriální konta­minaci vyráběných vakcín.

Po namnožení lymfocytů do po­žadovaného množství jsme připravi­li 3 dávky, které byly pacientovi podávány v pravidelných intervalech po 14 dnech. Pacient je po vakcinaci pravi­delně kontrolován a jsou mu odebírá­ny kontrolní krevní testy, které se po určité době vyhodnotí.

Ve druhé studii jsme se zaměřili na pacienty s různými typy leukémií, kteří jsou léčeni pomocí transplanta­ce krvetvorných kmenových buněk, u nichž se využívá silného protinádorového účinku lymfocytů zdravé­ho dárce.

Klinická studie prověřuje novou, unikátní metodu

U některých rizikových pacientů do­chází po transplantaci krvetvorných kmenových buněk k navrácení leukémie. Jejich přežití lze podstatně zlepšit podáním lymfocytů původního dárce krvetvorných kmenových buněk. Dárcovské lymfocyty vykazují zpravidla silný protileukemický účinek, avšak často vedou k nežádoucí a nezřídka smrtelné reakci, tzv. reakci štěpu pro­ti hostiteli.

V námi navržené klinické studii jsme schopni oddělit od sebe „dob­ré" protileukemické lymfocyty dár­ce a „zlé" lymfocyty dárce, způsobují­cí reakci štěpu proti hostiteli. Umíme účinně odstranit tyto „zlé" lymfocyty během krátkodobé kultivace, a přitom zachovat nebo dokonce posílit protileukemický efekt zbývajících žádou­cích lymfocytů dárce.

U 30 až 50 procent pacientů může dojít k reakci štěpu proti hostiteli, po­kud nejsou dárcovské lymfocyty ošet­řeny. Pokud je tímto způsobem ošetří­me, snížíme riziko o 10 procent.

Můžeme vyléčit mnoho pacientů, kteří by zemřeli na následky znovuvzplanutí leukémie nebo na následky těžké reakce štěpu proti hostiteli. Na této studii spolupracujeme se třemi univerzitními pracovišti v ČR - v Olo­mouci, Plzni a Praze.

Program vakcinace dendritickými buňkami u glioblastomu

V loňském roce jsme zahájili pro­gram vakcinace dendritickými buň­kami u glioblastomu. Tato připravovaná klinická studie může znamenat zásadní obrat v léčbě vysoce zhoub­ného mozkového nádoru - glioblastomu.

Dendritické buňky patří mezi antigen prezentující buňky, jejichž hlavní funkcí je aktivace pomocných a cytotoxických T lymfocytů. Jsou schopny prezentovat nádorový antigen, a indu­kovat tak imunitní odpověď organis­mu proti nádoru. Jsou tedy vhodným zdrojem pro produkci protinádorových vakcín.

Další činnost

Další činnost, která probíhá v UCBI, je zaměřena zejména na studium imunitních funkcí u pacientů s nádorovými a autoimunitními choro­bami a dále na studium septických stavů. Naše projekty jsou hrazeny z grantových prostředků získaných UCBI z tuzemských i evropských zdrojů. Grantové agentury nechtě­jí financovat klinické studie, a pro­to jsme založili nadační fond Modrá kotva, který by měl sloužit k podpo­ře aplikovaného a především klinic­kého výzkumu nových protinádorových vakcín.

Petra Vidláková, OKH - Laboratoře experimen­tální hematologie a buněčné imunoterapie FN Brno, Univerzitní centrum buněčné imunoterapie LF MU, Brno

 

• tisk
• předplatit si