Diskomfort dítěte v období erupce první dentice

Souhrn: Prořezávání prvních zubů s sebou přináší změny v chování dítěte. Tento diskomfort dítěte je však důsledkem sou­časné invaze časných virových infekcí. Tento článek popisuje období prořezávání zubů a projevy tohoto diskomfortu, uvá­dí možnosti zvládání jeho symptomů.

Klíčová slova: erupce - první dentice - vývoj zubů - diskomfort dítěte - utišující prostředky. 

Discomfort of the child during the first eruption ofteething

Summary: Teething is accompanied by changes in childrens behaviour. However, this child's discomfort is a consequence of the simultaneous invasion of early viral infections. This article describes the teething period and the manifestation of the discomfort. It introduces the possibilities how to cope with its symptoms.

Keywords: eruption - teething - grow teeth - childrens discomfort - quiet down.

Úvod

Prořezávání zubů patří u matek i pe­diatrů k jednomu z velmi sledovaných vývojových aspektů. V tomto období, kdy prořezává první dentice, jsou za­znamenávány určité změny v chování dítěte. Tento diskomfort však souvi­sí s invazí některých virových infek­cí. Míra jeho projevů je velmi indivi­duální. Následující článek má za cíl popsat nejčastější projevy tohoto diskomfortu a nabídnout způsoby zvlá­dání jeho příznaků dostupnými pro­středky a pomůckami v domácím prostředí.

Vývoj zubů

Vývoj zubů začíná dávno před proře­záním prvních zubů do dutiny ústní. Vytváří se z ektodermu a mezodermu bezprostředně po vytvoření pri­mitivní dutiny ústní, což odpovídá asi 36. dni intrauterinního života. Nej­prve se formuje primární zubní lišta, v níž jsou uloženy základy dočasného chrupu, a posléze na orální straně se­kundární lišta se základem pro trvalý chrup. Po celé prenatální období probíhá velmi intenzivní složitý vývoj zu­bů, který nekončí ještě ani po jeho pro­řezání do dutiny ústní.⁽³⁾

Prořezávání zubů

Prořezávání zubů (erupce) je průnik zubů z čelisti do dutiny ústní a jeho růstový postup až do zaujetí pracov­ní polohy.

Probíhá ve třech stadiích: preerupčním, erupčním a prefunkčním. Preerupční stadium je zahájeno formováním kořene a počátkem pohybu zubu směrem k okluzi. Současně se resorbuje i kostní val. Prefunkční stadi­um zahrnuje období od prořezání do dutiny ústní až po dosažení okluze, funkční stadium je charakterizova­né zapojením zubu do funkce. Erupce zubů je doprovázena celou řadou dalších změn tkání, vývojem kořenu zubu a parodontu, resorpcí a apozicí alveolární kosti.^{(2, 3)}

Předtím, než zub pronikne do du­tiny ústní, resorbuje kost jednak nad korunkou, a jednak v místě vyvíjejícího se kořene. Poté dochází k reduk­ci vazivové tkáně mezi resorbující se orální sliznicí nad prořezávajícím se zubem a redukujícím se sklovinným epitelem, který kryje korunku zubu do doby, než se prořeže. V poslední fá­zi dojde ke spojení těchto dvou epitelů. Tato přestavba tkání probíhá bez krvácení.⁽²⁾

Novorozenec má korunky všech dočasných zubů v různém stupni vývoje. Jsou ponořeny v čelisti. Těs­ně před prořezáním je korunka již hotova, zatímco kořen je ještě širo­ce otevřen a roste do délky. Vyrůs­tající kořen dočasného zubu se opírá o čelist a posunuje dočasný zub k povrchu.^{(2, 3)}

Rozmezí prořezávání

Prořezávání dočasných zubů je velmi variabilní, mnohem více než proře­závání definitivních zubů. Je závislé na mnoha činitelích, např. genetice, výživě či pohlaví. Zaznamenáváme ho průměrně od 6. do 30. měsíce vě­ku dítěte, přičemž za fyziologické prořezání prvního zubu je považo­ván interval od 4. do 10. měsíce. Jsou popsány i případy dětí, které se naro­dily s již prořezaným prvním zubem. Poslední zub pak prořezává ve fyzio­logickém rozmezí 20. až 36. měsíce

(obr. 1).^{(1, 4)}

Sled prořezávání

Model prořezávání je ustálen ve sle­du I (první řezák), II (druhý řezák), IV (první stolička), III (špičák), V (dru­há stolička). Ovšem i zde hraje určitou roli zejména genetický vzorec a pohla­ví - to nejčastěji v pořadí prořezávání prvních a druhých řezáků.⁽⁴⁾

Diskomfort dítěte

Mnoho rodičů v období erupce prv­ní dentice pozoruje určité sympto­my, které připisují právě prořezává­ní zubů.

Jsou popisovány:

•    zvýšená slnivost (s tendencí dítěte dávat prsty do úst),

•    intenzivní „kousání" předmětů (stlačování čelistmi),

•    změny chování (podrážděnost, neklid, zlostnost, nechuť k čin­nosti),

•    větší plačtivost (i bez zjevné příčiny),

•    zvýšená citlivost (včetně sklonu se více „mazlit"),

•    problémy se spánkem (častěji se v noci budí s pláčem).

Kromě uvedených projevů bývá udávána i zvýšená teplota (výjimečně i horečka), nechutenství nebo dokonce i krátkodobé průjmovité stolice. Tyto obtíže však nemá na svědo­mí prořezávání zubů, nýbrž souběž­ně probíhající časné infekce, případně primární osidlování organismu virem herpes simplex.

Pro tuto skutečnost svědčí i popis obtíží dítěte, které nejsou trvalé (po celou dobu prořezávání zubů), ma­jí různou intenzitu a nejsou přítomny u všech dětí.

Kolem 6. měsíce, kdy očekáváme prořezání prvního zubu, se začíná též měnit a vyvíjet imunitní systém dítěte. Ubývá protilátek získaných od matky během prenatálního období a přecho­dem na smíšenou stravu i protilátek obsažených v mateřském mléce. Smí­šenou stravou se do organismu mů­že dostat více mikroorganismů než při kojení. Tato koincidence má prav­děpodobně za následek zmíněný diskomfort dítěte, připisovaný nesprávně prořezávání zubů.^{(6, 7)}

Jak zlepšit diskomfort dítěte

Přirozeně je třeba se řídit symptomy dítěte. Je možné využít některé z ní­že uvedených pomůcek či prostřed­ků, které jsou na našem trhu k dostá­ní buď ve specializovaných prodejnách pro kojence a děti, nebo v lékárnách. O podávání léků se vždy nutné se po­radit s pediatrem, který má dítě v pé­či, třeba při preventivní poradenské návštěvě. Pomůcky

Kousátka - jsou vyhledávána a při­jímána dětmi velmi pozitivně stej­ně jako hračky. Jejich koncová část je z měkčeného materiálu, který stlače­ním v dásni zmírňuje nepříjemné po­city v dutině ústní. Při jejich koupi je třeba dbát na to, aby byla atestova­ná. U neatestovaných výrobků hrozí riziko uvolňování nebezpečných lá­tek, jejichž negativní dopad nemusí být okamžitý, o to je však zrádnější. Péče o kousátka je velmi jednoduchá - před použitím se omývají nedráždivým mýdlem a teplou vodou, poté oplachují pitnou vodou. Před jejich nabízením je nutné vždy kontrolovat jejich celistvost. Používáním poško­zených kousátek hrozí nebezpečí úra­zu dítěte (tržné rány, krvácení, aspi­race; obr. 2 a 3).

Chladítka - jejich tvary jsou roz­manité, přizpůsobené většinou tak, aby se dobře vkládala do úst, ale současně aby je dítě nemohlo spolknout. Jejich obsahem je nezávadná tekuti­na s barvivem. Před použitím je tře­ba chladítko důkladně omýt a nechat v chladničce prochladit, po použi­tí opláchnout vodou a nechat v chlad­ničce ve vyhrazeném místě odděleně od ostatního obsahu (v krabičce). Ku­povat je nutné opět pouze atestované výrobky (obr. 4). Pokud při používá­ní dojde k prokousnutí chladítka, může část tekutiny uniknout. U atestova­ných výrobků při tomto úniku nehro­zí žádné nebezpečí. Dále by se však již neměla používat a měla by se vyměnit za nová.

Kartáčky (obr. 5) - nejsou určeny výhradně pro čištění zubů. Tři speci­alizované hlavice kartáčků slouží již v období prořezávání zubů ke zmír­ňování nepříjemných pocitů a sou­časně se tak vytváří i návyk pravidel­ného čištění zubů. Kartáček s kula­tou hlavicí se speciálními gumovými lamelami masíruje dáseň a zmírňu­je pocit svědění. Využívá se před ob­jevením se zubu v dutině ústní. Ob-jevíli se zub v dutině ústní, je třeba využít kartáčku s hlavicí obsahující měkké gumové štětiny, jimiž se masí­ruje čelist, a podporuje se tak prokrvení okolní tkáně. Když zub povyros­te, je třeba využít již kartáčku s vel­mi měkkými štětinami a velmi malou pracovní plochou. Štětiny kromě čiš­tění též jemně masírují okolní tkáň. Péče o kartáčky je též velmi jedno­duchá - omývání vodou by mělo být dostačující. Kartáček s měkkými ště­tinami je nutné vyměnit při ohnutí krajních štětin do stran.

Dudlíky - jsou anatomicky tvaro­vané a velikostí přizpůsobené věku dí­těte. Péče o dudlík spočívá v jeho opla­chování pod tekoucí (pitnou) vodou a kontrole jeho celistvosti. Je-li již příliš měkký, raději se doporučuje jeho výměna. Co rozhodně s dud­líkem nedělat, je jeho namáčení do sladkostí typu medu, marme­lády, zmrzlin apod. Podpořila by se tím tvorba časného zubního kazu.

Další prostředky

Orální gel (Calgel) - je místní anestetikum a antiseptikum ome­zující růst choroboplodných zárodků. Aplikuje se na čistý konec prstu přibližně v délce centimetru a jemně se vmasíruje na posti­žené místo na dásni. Gel lze aplikovat opakovaně od 5. měsíce vě­ku. Před použitím je třeba pečlivě prostudovat příbalový leták. V lékárně jej lze zakoupit bez lékařského předpisu.

Antipyretika - je možné je podávat po dohodě s lékařem při horečce. Dávkování určí vždy lékař. Při zvýšené teplotě je lepší antipyretika nepodávat a nabízet raději ve větší míře chladněj­ší tekutiny.

Strava - u dětí přecházejících na smíšenou stravu je možné zlepšit diskomfort výběrem vhodných potravin. Upřednostnit chladné tekutiny - neperlivou kojeneckou vodu nebo čaje, vždy však bez doslazování. Je třeba myslet i na prevenci zubního kazu. Velmi pozitivně děti přijímají chlazené jogurty a ovocné přesní­dávky. Dobré a zdravé jsou i přírodní cereální křupky z pohanky, kukuřice nebo jáhel (bez soli a sacharidů).

Péče o obličej - je dovršením nabídky prostředků, zejména při zvýšené slnivosti. Vlhkou tvář je třeba vysušovat měkkou lát­kou nebo měkkým papírovým kapesníčkem a poté promazávat krémem odpuzujícím vlhko, určeným pro děti (do nepříznivého počasí).

Chování v náruči matky - to sice není pomůcka, zato jde o nejvíce uklidňující prostředek, který každou nepříjemnost uči­ní snesitelnější.

Závěr

Negativní projevy časných infekcí spadajících do období proře­závání zubů lze velmi dobře zvládat uvedenými prostředky. Ja­ko výhodné se ukazuje střídání širokého spektra těchto možnos­tí vzhledem k reakcím dítěte na ně. Důležitý je výběr nezávadné pomůcky a správná péče o ni. To spolu s láskou a trpělivostí po­může překonat uvedené obtíže nejútlejšího věku.

Mgr. Marcela Křiváková, Ph.D., SZŠ Jaselská, Brno

Literatura:

1. Čihák R. Anatomie 2. 1. vydání, Brno: Avicenum, 1988.

2.  Fialová SN, Nováková K. Vybrané kapitoly z pedostomatologie. 2. vydá­ní, Olomouc: UP Olomouc, 2004. ISBN 80-244-0894-5.

3.  Komínek J. et al. Dětská stomatologie. 1. vydání, Praha: Avicenum, 1988.

4.  Zrzavý J. Anatomie pro stomatology. 1. vydání, Praha: Avicenum, 1978.

5.  http://www.lekarna.cz/calgel-1x10gm-zubni-gel/dne [cit. 22.10.2009]

6.  http://www.babycenter.com/0_teething_11243.bc7showAlhtrue [cit. 20.1.2010]

7.  Ashley M. P. Iťs only teething. A report of the myths and modern approaches to teething. In: British dental journal, 2001, vol. 191, no. 1, July 14, p. 4-8.

Fota autorka

Recenzovali:

Prof. MUDr. Zdeněk Broukal, CSc., Výzkumný ústav stomatologický 1. LF UK a VFN, Praha

Mgr. Věra Vránová, Ph.D., proděkanka pro studijní, sociální a pedagogic­ké záležitosti, Fakulta zdravotních věd, UP Olomouc

 

• tisk
• předplatit si