Zpět na detail čísla

Číslo 9 / 2010

Jak psát odborné články pro Florence. Editorial

Datum: 5. 9. 2010
Autor: Jarmila Škubová

Milé čtenářky a čtenáři! Dovolte mi, abych vám lehčí formou napsala několik rad, jak psát odborné články spe­ciálně pro náš časopis. Budu doufat, že vás to zaujme, že třeba sednete..., ale nebudu předbíhat.

1. Zbavit se ostychu

Především se musí sestra odhodlat k činu a ztratit ostych před psaným slovem. Musí si uvědomit, že ne každý je spisovatelem od přírody a že něko­mu „to lépe mluví", a jinému lépe pí­še. Jsou známi vynikající lékaři, kte­ří v přednáškovém sále drží poslucha­če dvě hodiny bez dechu na sedadlech, ale jejich věty v psané podobě se podo­bají tajenkám. S gramatikou je to po­dobné. Sestra, perspektivní autorka, si musí uvědomit, že na druhé straně komunikačního pole sedí obvykle redaktorka, která je na vše zvyklá, erudovaně článek uvede do „tiskuschopné" podoby a autorce jej poté pošle k autorizaci.

2. Chtít něco říct

Když za mnou jako redaktorkou přijde sestra a řekne mi, že by chtěla něco na­psat, protože potřebuje kreditní body, pak se vždy slušně omluvím a článek odmítnu, aniž bych ho viděla. Aby byl článek dobrý, musí autorka mít moti­vaci. Sestra něco ví, něco senzačního, a chce to sdělit více lidem. Nedělá to ani pro peníze (z honorářů ještě nikdo nezbohatl - já sama říkám autorkám, že jim pošlu na kadeřníka), ani aby se předvedla kolegům lékařům, kolegy­ním, ani pro kreditní body. To je stej­né, jako když si zázračný léčitel bere peníze - výsledek pravidelně nestojí za nic. Tedy platí - jsem něčím napl­něna a musí to ven! Možná to někomu pomůže, možná se někdo nechá inspi­rovat, možná se někdo ozve.

3. Zvolit formu

Stojí za to před tím, než se namočí pe­ro do kalamáře (a vlastně než se při­stoupí k čemukoli), zamyslet se, jaká forma by byla pro vyjádření obsahu nejlepší. Je to kazuistika? Je to recen­zovaný článek? Je to poznámka? Zprá­va? A pak jít do toho.

4. Mít soucit s redaktorem

Mnoho stylistických, gramatických i odborných chyb už jsem vychytala. Nejvíc práce mi dal žargon. Co jsem se například v raných dobách napřemýšlela, co je to betadinka. Ani web to ne­znal.

5. A teď něco náročnějšího - poky­ny pro autory

Správné periodikum má v každém čís­le časopisu a na webových stránkách pokyny pro autory. Stojí za to si je pře­číst. Faktem je, že každý má trochu ji­né požadavky. Například, kdo je zvyk­lý publikovat v jednom časopise, ne­musí s tím být úspěšný ve druhém.

A nyní vám připomenu pokyny pro autory odborného časopisu Florence.

Pokyny autorům

Příspěvky v češtině nebo slovenštině posílejte v elektronické formě (texto­vý editor MS Word) e-mailem na ad­resu: jarmila.skubova@ambitmedia.cz nebo eva.wicazova@ambitmedia.cz (případně na CD na adresu redakce: Ambit Media, a.s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5).

K textu připojte prohlášení, že pří­spěvek nebyl publikován nebo nabíd­nut ke zveřejnění v jiném časopise.

Redakce si vyhrazuje právo na krá­cení či úpravy textů, o nichž bude au­tory informovat.

U původních (vědeckých) prací po­žadujeme uvedení dvou recenzentů.

Články, kazuistiky

•    Ideální rozsah článku je v rozme­zí 80-150 řádků, v případě kazuistiky nebo výzkumné práce 80-200 řádků.

•    U textu musí být uvedeno celé jmé­no autora/autorů, přesný název pracoviště, elektronické, poštovní i telefonické spojení.

•    K příspěvku je třeba přiložit krátké životopisné údaje, zejména profes­ní, a barevnou portrétní fotografii.

•    V textu nepoužívejte zkratky! Ke zvýraznění používejte pouze tučné písmo či kurzívu.

•    Užijete-li v textu odkazy na použi­tou literaturu, uveďte v závorce autora a rok vydání (Staňková, 2002), u více než tří autorů doplňte „et al." (Staňková et al., 2002).

•   Struktura většího článku, vědec­kých prací nebo kazuistiky:

-     název práce a jeho anglický pře­klad;

-     titul, jméno a příjmení autora, celý název a místo jeho pracoviště;

-     souhrn (do 12 řádků) a jeho anglic­ký překlad;

-     klíčová slova (nejvýše 5) a jejich anglický překlad;

-     text článku, strukturovaný do celků oddělených mezititulky; u kazuistiky popis případu, dis­kuse, závěr; u původní/výzkum­né práce: úvod do problematiky, cíle výzkumu, použité metody, charakteristika výzkumného sou­boru, výsledky, diskuse k výsled­kům, závěr.

•   Seznam použité literatury Časopis: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté do­plnit et al.). Název práce v jazyce originálu. Název časopisu, rok vy­dání, ročník, stránkový rozsah. Kniha: Příjmení a iniciály jmen všech autorů (nejvýše tří, poté do­plnit et al.). Název knihy. Místo vy­dání: nakladatelství, rok vydání. Internetový  zdroj:   Kompletní internetový odkaz na dokument (včetně data návštěvy na této ad­rese).

Obrazová dokumentace

•    Fotografie včetně portrétů autorů, grafy, schémata, tabulky a jinou obrazovou dokumentaci přijímáme v elektronické formě - fota ve formátu JPG nebo TIF a v rozliše­ní 300 dpi, grafy ve formátu PDF. U většího rozsahu či počtu obráz­ků doporučujeme jejich zaslání na CD. Nevkládejte obrázky do Wordu ani PowerPointu.

•    Ke každému obrázku (grafu, ta­bulce) je třeba připojit číslo a přes­ný popisek. Na konec textu pak při­pojte očíslovaný seznam všech ob­razových příloh včetně popisků. U fotografií připojte také celé jmé­no jejich autora, anebo uveďte, od­kud fotopříloha pochází (z archi­vu autora, zdravotnického zaříze­ní apod.).

Těšíme se na vaše příspěvky!

Jarmila Škubová

 
  • tisk
  • předplatit si