Zpět na detail čísla

Číslo 9 / 2010

Nové výkony pro psychiatrické sestry

Datum: 5. 9. 2010
Autor: Mgr. Tomáš Petr

V roce 2009 pracovala psychiatric­ká sekce spolu s ostatními odbornými sekcemi ČAS na prosazení nových vý­konů do Seznamu zdravotních výkonů pro rok 2010. Psychiatrická sekce na­vrhla 3 nové výkony pro odbornost 914 - psychiatrická sestra. 

Šlo se o následu­jící výkony: Skupinová relaxace, Edukace psychiatrickou sestrou a Reedu­kace psychiatrickou sestrou. Všechny tyto výkony byly podpořeny a doporu­čeny ke schválení též Psychiatrickou společností ČSL JEP. Po složitých jed­náních v pracovní skupině na MZ ČR se nakonec podařilo do sazebníku vý­konů pro rok 2010 prosadit 2 nové vý­kony pro psychiatrické sestry:

35823 - Edukace psychiatrickou sestrou,

35825 - Reedukace psychiatric­kou sestrou.

Bohužel bez vědomí předkladate­le došlo k úpravě navrhovaných výko­nů, a to tak, že mohou být vykazovány pouze v ambulantní péči a denních sta­cionářích, nikoliv v lůžkových zdravot­nických zařízeních. Oba nové výkony mohou vykazovat psychiatrické sestry, které mají specializaci v ošetřovatelské péči o duševní zdraví (tzn. PSS - péče o duševní zdraví nebo VZŠ - obor psy­chiatrická sestra). V následujícím textu je stručně popsán obsah a smysl těchto nových výkonů.

Jaký má edukace duševně nemocných význam?

V psychiatrii má spolupráce pacienta při užívání předepsaných psychofarmak zásadní dopad na úspěšnost léč­by, ale též na náklady vynaložené na zdravotní péči. Je prokázáno, že ne­plánované vysazení léků pacienty ve­de ke zhoršení jejich zdravotního sta­vu a výrazně zvyšuje celkové náklady na zdravotní péči. Velká studie (Valenstein et al., 2002) prokázala, že pa­cienti, kteří spolupracovali při užívá­ní léků na méně než 80 %, měli 2,4krát vyšší pravděpodobnost hospitalizace než lépe spolupracující pacienti.

Psychiatrické hospitalizace v ČR jsou spojeny s nejvyššími náklady na jeden hospitalizační případ ze všech oborů medicíny. Náklady spojené s psychiatrickými hospitalizacemi představují v ČR zdaleka největší část celkových nákladů vynaložených na psychiatrickou zdravotní péči. V prů­běhu jednoho roku vysadí předepsaná psychofarmaka asi tři čtvrtiny pacientů, často z vlastního rozhodnutí a bez toho, aby informovali lékaře.

Ve studii CATIE vysadilo předčas­ně medikaci 74 % pacientů (1061 z 1432 účastníků, kteří užili alespoň jednu dávku) léčených pro schizofrenii. Ve studii Bultmana a Svarstada (2000) 82 % z pacientů, kterým byla předepsá­na antidepresiva, informovalo, že vyne­chávali dávky nebo léky vysadili před­časně. Částečná nonadherence je čas­tější než úplná a je také velmi riziková.

Intervence zaměřené na zlepšení spolupráce pacientů při užívání pře­depsaných léků mohou vést ke zvýše­ní úspěšnosti léčby a snížení nákladů na zdravotní péči. Mezi významné in­tervence ovlivňující spolupráci při uží­vání léků patří edukace, která má pro­kázanou účinnost při zlepšování lékové adherence, když je prováděna systema­ticky v rámci komplexní podpůrné pé­če společně s dalšími intervencemi jako behaviorální modifikace. Zařazení pra­videlné edukace zaměřené na zlepšení lékové adherence do rámce komplexní psychiatrické péče má zdravotní i eko­nomické opodstatnění. Z toho důvodu psychiatrická sekce ČAS iniciovala pro­sazení edukačních výkonů do systému veřejného zdravotního pojištění.

Role psychiatrické sestry v edukaci pacienta

Schválené edukační výkony (Edukace psychiatrickou sestrou a Reeduka­ce psychiatrickou sestrou) se od sebe liší frekvencí vykazování a dobou tr­vání výkonu. Úvodní edukace se u pa­cienta provádí 1krát ročně v délce tr­vání 75 minut. Měla by být zaměřena na pacienta ve stabilizovaném stavu a samozřejmě uzpůsobena jeho schop­nostem, úrovni vzdělání, mentálnímu omezení, ochotě přijímat informace, kulturním odlišnostem. Reedukace psychiatrickou sestrou pak trvá 45 mi­nut a může být provedena 4krát ročně. Jde o jakési zopakování hlavních kri­tických bodů, popř. o hledání zdrojů nespolupráce pacienta.

Výše uvedené výkony mohou být prováděny pouze na základě indika­ce lékaře. Vlastní edukace by měla za­hrnovat podání informací o předepsa­ných lécích, způsobu jejich užívání, možných nežádoucích účincích, vy­světlení postupů zmírňujících případ­né nežádoucí účinky, vysvětlení důle­žitosti užívání léků a důsledků jejich vysazení. Hlavní cíle edukace jsou tedy ná­sledující:

•    podat informace o předepsaných lécích, způsobu užívání léků, mož­ných nežádoucích účincích;

•    vysvětlit postupy zmírňující pří­padné nežádoucí účinky, vysvětlit důležitost užívání léků a důsledky jejich vysazení;

•    změnit nerealistická očekávání pa­cienta vůči léčbě, zmírnit ambivalenci, udržet a zvýšit pacientovu účast na léčbě.

Edukace by měla být vedena in­teraktivně za využívání následujících technik - používání otevřených otázek, poskytování empatického zhod­nocení, zjišťování pacientových před­stav a přesvědčení a reflektujícího naslouchání. Důležité je zahrnutí stra­tegií zaměřených na motivaci pacientů ke změně jejich maladaptivních zvyků v užívání léků, např. normalizaci pa­cientových nejistot, podporu soběstačnosti, přehled předchozích zkušeností s léčbou, poskytování relevantní zpět­né vazby, shrnutí a přehled potenciál­ních zdrojů nespolupráce.

Edukace může být zaměřena též na rodinné příslušníky, kteří se stara­jí o duševně nemocného člena rodiny a u kterých je potřeba edukace indiko­vána lékařem. Sestra při edukaci vyu­žívá didaktické pomůcky, na kterých demonstruje důležitost užívání léků, popř. poskytne srozumitelné písem­né materiály. Edukace má dle expertů největší význam u pacientů z diagnos­tického spektra F20-29 (schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s blu­dy), F30-39 (poruchy nálady), F40-49 (neurotické poruchy, poruchy vyvola­né stresem a somatoformní poruchy). Hlavní cílovou skupinou jsou pacienti se schizofrenií, a to z několika důvodů:

1.   jde o nejčastější diagnostickou sku­pinu, pro kterou jsou pacienti hos­pitalizováni na psychiatrii;

2.   jde o pacienty, jejichž průměrná doba hospitalizace je nejdelší (prů­měr 112 dní ve srovnání s průměr­nou dobou hospitalizace 65 dní u jiných skupin diagnóz);

3.   jde o nejčastější skupinu diagnóz, pro kterou jsou přiznávány plné invalidní důchody.

Z těchto i jiných důvodů se schizo­frenie považuje za nejnákladnější du­ševní onemocnění. I proto by měla být věnována větší pozornost získání pa­cienta ke spolupráci při dlouhodoběj­ším užívání psychofarmak. Efektivně vedená edukace je jedním z nástrojů, jak této spolupráce dosáhnout, a role psychiatrických sester je v tomto smě­ru nenahraditelná. Psychiatrická sekce ČAS v roce 2010 připravuje metodický návod k edukač­ním výkonům a odborné doporučení, jak by měla edukace psychiatrickou se­strou vypadat. Výsledkem bude vydání materiálů, které by sestry mohly v prů­běhu edukace využívat. (Obsah výkonů je podrobně popsán v registračních listech, které můžeme na požádání poskytnout.)

Mgr. Tomáš Petr, předseda psychiatrické sekce ČAS

 
  • tisk
  • předplatit si