Nutriční péče. Kvalifikovaná nutriční péče musí být součástí komplexí léčby

Poskytovatel léčebné, preventivní a ošetřovatelské péče má povinnost zajistit pravidelnou dostupnost výživy přiměřené věku pacientů/klientů, jejich kulturním a stravovacím zvyklostem a plánované zdravotní péči. Zajištění kvalifikované léčebné výživy je přitom integrální součástí kom­plexní léčebně-preventivní a ošetřovatelské péče. Významně ovlivňuje strukturu léčebného postupu a napomáhá ke snižování nákladů na me­dikamentózní léčbu.

Rizika plynoucí z nekvalitně poskytnuté léčeb­né výživy jsou srovnatelná s nekvalifikovaně po­skytnutou léčbou. Osoby s nedostatečnou výži­vou či parciálními nutričními deficity jsou vždy léčeni déle a jejich léčba je výrazně dražší, což je opakovaně dokládáno zahraničními studie­mi (v ČR nebyly srovnatelné studie realizovány).

Všichni pacienti identifikovaní jako nutrič­ně rizikoví vyžadují individuální a cílenou nu­triční péči, tedy následné systematické řešení identifikovaných problémů a sledování účin­nosti provedených opatření prostřednictvím kvalifikovaných pracovníků. Proto jsou nutné standardy nutriční péče.

Nutriční stav seniorů

Starší populace představuje skupinu obyvatel, jejíž nutriční stav je často neuspokojivý, neboť je ovlivňován celou řadou faktorů, jako jsou fy­ziologické a sociální změny spojené se stárnu­tím, výskyt chronických chorob, užívání léků a snížená mobilita (Morley, 1995).

Podíl podvyživených mezi seniory umís­těnými v pobytových zařízeních se podle růz­ných zahraničních studií značně liší a pohybuje se mezi 15–60 % v závislosti na použitých me­todách a charakteristikách sledovaných jedin­ců (Salva a Pera, 2001).

Prevalence malnutrice

Stáří 50 %

Respirační choroby 45 %

Zánětlivá střevní onemocnění 80 %

Pacienti s maligními tumory 85 %

Příčiny: snížená chuť k jídlu, porucha trávení, malabsorpce, zvýšené ztráty, snížená proteo­syntéza, zvýšený katabolismus.

Včasné vyhledání klientů, kteří trpí podvý­živou nebo jsou rozvojem podvýživy ohroženi, umožňuje zajistit náležitou nutriční podporu, a zamezit tak dalšímu zhoršování jejich nutrič­ního stavu (Vellas, 1999).

Vliv výživy na zdravotní stav: imunita (střevní bariéra), reakce na medikaci, schop­nost sebepéče, hybnost, sklon k poškození ků­že, úbytek svalů – srdce, bránice.

Vliv zdravotního stavu na výživu: sníže­ná chuť až nechutenství, nauzea, neschopnost konzumu stravy, jednostranná strava, poruchy trávení a vstřebávání živin, průjmy, zácpa.

Zdravotní důsledky malnutrice

Oslabení imunitního systému – zvýšené riziko infekcí, vyšší riziko vzniku septického šoku.

Zpomalené hojení ran – delší hospitaliza­ce, více antibiotik, většinou finančně náklad­nějších, pravděpodobnost většího počtu chi­rurgických výkonů.

Hypoproteinémie – riziko menší dostup­nosti použitých léků (bílkoviny slouží také ja­ko transportní proteiny), otoky.

Snížená motilita střev – sklon k zácpě, zhoršení bariérové funkce střeva, zvýšené rizi­ko sepse (septického šoku).

Snížení svalové síly – zhoršené vykašlává­ní, snížení ejekční frakce myokardu – pravdě­podobné zhoršení oběhové insuficience, zhor­šená rehabilitace, upoutání na lůžko.

Sklon k trombózám – riziko trombóz se vše­mi nežádoucími důsledky.

Identifikace nutričních problémů

Cíl nutriční péče – dosáhnout per os příjmu podle možností pacienta, kompenzovat potře­by pacienta (sipping, enterální výživa).

Definice nedostatečné nutriční péče: Ne­dostatečná nutriční péče je nutriční péče, kte­rá nekryje aktuální nutriční potřebu nemoc­ného/klienta, nedoplňuje vzniklé nutriční de­ficity, neposkytuje takové živiny a doplňky, které jsou potřebné k řešení aktuální preven­tivní či léčebné potřeby, vystavuje pacienta/klienta nutričním deficitům, ohrožuje ho rizi­kem malnutrice.

Systém identifikace nutričních problémů. Základní formou je použití screeningového for­muláře cíleného na identifikaci nutričního ri­zika dané skupiny pacientů/klientů (například pro seniory, děti aj.), která je v určeném čase pravidelně opakována.

Vnější rizikové faktory. Základním vněj­ším rizikovým faktorem je stav výživy popula­ce a její nevhodné stravovací návyky a preferen­ce. Mnoho osob v mladém věku (zejména dívek a žen) je ohroženo nedostatečným stavem vý­živy v souvislosti s dodržováním populárních redukčních diet a pseudovědeckých názorů na zdravé stravovací režimy. Střední věková kate­gorie má často zdravotní problémy způsobené nevyváženým způsobem stravování s nevhod­ným zastoupením živin a nadbytkem energie a tuku ve stravě. Seniorská věková kategorie pak má časté problémy z nedostatku některých složek výživy.

Vnitřní rizikové faktory. Základním ri­zikovým faktorem je neznalost problematiky a neinformovanost o správném postupu při re­alizaci nutriční péče. Dalším pak jsou si tuace, kdy je nějaké řešení realizováno, ale nekvalifi­kovanými či nekompetentními pracovníky.

Základní nutriční screening

Jednoduchý – provedený tak, aby mohl být vy­šetřen všeobecnými sestrami: výška, hmotnost (BMI), hubnutí, množství jídla v poslední době, projevy nemoci a faktor stressu – na podkladě očekávaného výkonu.

Celkové skóre – rozdělí pacienty na:

•    běžné – bez nutnosti zvláštní nutriční intervence,

•    ohrožené – vyžadují vyšetření nutriční te­rapeutkou, výběrová dieta,

•    rizikové – malnutrice ohrožující život či prů­běh choroby, nutná speciální nutriční léčba.

Rizika plynoucí z nekvalitně poskytnuté léčeb­né výživy jsou srovnatelná s nekvalifikovaně poskytnutou léčbou.

Osoby s nedostatečnou výživou či parciál­ními nutričními deficity jsou vždy léčeny déle a jejich léčba je výrazně dražší. Všichni iden­tifikovaní jako nutričně rizikoví vyžadují in­dividuální a cílenou nutriční péči, tedy ná­sledné systematické řešení identifikovaných problémů a sledování účinnosti provedených opatření prostřednictvím kvalifikovaných pracovníků. Včasná identifikace nutričně problémových osob tak může zamezit další­mu zhoršování jejich nutričního i zdravotní­ho stavu.

Další oblastí odborné nutriční problemati­ky je úprava stravování ve vazbě na konzumaci léků (nejznámější je interakce Warfarinu a vi­taminu K). I tuto oblast je třeba řešit ve spolu­práci s nutričními terapeuty v rámci multidis­ciplinární spolupráce.

Důsledky malnutrice

Zdravotně­ekonomické důsledky, sekundár­ní důsledky malnutrice v praxi, následně i ekonomické dopady na zdravotnickou in­stituci: zvýšená morbidita, prodloužení do­by hospitalizace, prodloužení doby rekonva­lescence.

Ekonomické důsledky včasných opatření při malnutrici – snížení potřeby antibiotik, délky hospitalizace, mortality, nákladů na celkovou léčbu, zejména výrazné při tzv. platbě za dia­gnózu.

Zvýšení částky na optimální léčebnou vý­živu u malnutrice se zdravotnickému zařízení vyplatí.

Závěr

Správně a komplexně poskytovaná nutriční péče znamená počáteční zvýšení nákladů na výživu (úhrada preparátů) a diagnostické pří­stroje včetně kancelářských potřeb (formulá­ře). Tyto náklady však výrazně převáží snížení nákladů na medikaci, spotřebovaný zdravot­nický materiál, zkrácení doby hospitalizace a snížení nákladů s ní spojených, snížení ná­ročnosti ošetřovatelské, tedy výrazné sníže­ní celkových nákladů na pacienta, ale i sní­žení potřeby so ciálních dávek. Profit z takto prováděné nutriční péče má jak pacient, tak zdravotnické zařízení a v konečném důsled­ku stát.

Nutriční péče je nedílnou součástí kom­plexní péče o nemocného ve všech segmen­tech realizované péče, tedy i v ambulantní a primární sféře. Multidisciplinární forma její realizace dosud není obvyklá. Logickým tren­dem ve vazbě na kvalitu a komplexní zajiště­ní péče je standardizace identifikace nutriční­ho stavu klientů a návazná adekvátní nutrič­ní péče zajišťovaná ve spolupráci s nutričními terapeuty.

(Literatura u autorky) 

Tamara Starnovská, Fakultní Thomayerova nemoc­nice s poliklinikou, sekce nutrič­ních terapeutů ČAS, Praha

 

• tisk
• předplatit si