Zpět na detail čísla

Číslo 2 / 2011

Inkontinence. Opakující se infekce močového traktu nestačí léčit – je třeba se zabývat i jejich příčinami

Datum: 7. 2. 2011
Autor: Nursing Times, 2009, 105, č. 29, s. 16

Sestry ve své každodenní praxi řeší stále nové a náročné situace. Kazuistiky  poskytují možnost podělit se o zkušenosti a nabídnout možná řešení.

Rozdíl mezi standardní a vynikající praxí čas­to záleží na jednom slově – „proč“. Když by­la 85letá Angela Bridges (jméno pacientky by­lo změněno), která měla v anamnéze časté in­fekce močového traktu, hospitalizována s další močovou infekcí, znamenalo položení otázky „proč“ velkou změnu v kvalitě jejího života.

Anamnéza pacientky

Paní Bridges přišla na pohotovost a stěžova­la si, že se necítí dobře. Byla febrilní, měla in­fekci močového traktu a bylo rozhodnuto, že je třeba ji hospitalizovat. Byla jí předepsána antibiotika. Při vstupním vyšetření se zjisti­lo, že paní Bridges nosí inkontinenční vložky. Vysvětlila, že už je několik let inkontinentní a že inkontinenční pomůcky dostala od ob­vodní sestry. Při dalším vyšetření byla zjiš­těna citlivost v suprapubické oblasti, ukapá­vala jí moč a měla opruzeniny v tříslech. Stě­žovala si na bolest břicha v oblasti příčného tračníku. Rektální vyšetření odhalilo rek­tum naplněné stolicí. Stav pacientky vyvo­lal řadu otázek. Proč má zácpu? Proč jí uni­ká moč? Proč se u ní rozvinula infekce močo­vého traktu?

Příčiny zácpy

Zácpa může vzniknout v důsledku špatné stravy, nedostatečného příjmu tekutin, špat­ných vyprazdňovacích návyků a užívaných léků. Paní Bridges užívala oxybutynin kvů­li inkontinenci, protože se mělo za to, že je způsobena hyperreflexií detruzoru. Oxybu­tynin patří do skupiny anticholinergik (anti­muskarinik), která tlumí kontrakce močové­ho měchýře a zvyšují jeho kapacitu. Používají se k terapii hyperreflexie detruzoru (hyperak­tivního měchýře), urgence a urgentní inkonti­nence. Nejčastěji ordinovanými léky jsou oxy­butynin a tolterodin.

Zácpa je jedním z vedlejších účinků anti­cholinergik. U paní Bridges byla způsobena kombinací stravy s nedostatečným obsahem vlákniny a vedlejších účinků oxybutyninu.

Únik moči a infekce

Vyšetření břicha odhalilo, že paní Bridges má hmatný močový měchýř. Na pokojovém zácho­dě vymočila jenom pár kapek a moč jí dále uni­kala. Ultrazvukové vyšetření měchýře odhalilo reziduální objem moči 458 ml.

Vyprazdňování močového měchýře je s vě­kem méně efektivní, proto u starších lidí po vymočení často zůstává v měchýři močové re­ziduum. Avšak reziduum větší než 150 ml ne­ní normální. Ke zvýšenému objemu močové­ho rezidua přispívaly u paní Bridges dvě věci. Jednak zácpa, která může bránit řádnému vy­prazdňování měchýře, jednak užívaný oxybu­tynin, který bránil úplnému vyprázdnění mě­chýře.

Ve stagnující moči dochází k množení bak­terií, což u paní Bridges bylo příčinou opakují­cích se infekcí močového traktu.

Terapie

Pacientka souhlasila s provedením nálevu na vyčištění střeva. Dále dostala rady, aby zvýšila příjem vlákniny v potravě. Také jí bylo doporu­čeno, aby si každé ráno udělala čas na defekaci a aby si vypěstovala vhodné vyprazdňovací ná­vyky. Měla dostatečný příjem tekutin, protože pila spoustu čaje. Bylo přerušeno užívání oxy­butyninu.

Přes změny měla paní Bridges stále pro­blémy s vyprazdňováním močového měchýře a další UZ   vyšetření odhalilo reziduální objem moči 758 ml. Měchýř byl vyprazdňován pomo­cí intermitentní katetrizace, takže se pacient­ka cítila mnohem lépe. Reziduální objem mo­či byl denně kontrolován a nyní byl asi 100 až 120 ml.

Výsledky

Paní Bridges se začala cítit lépe. Funkce jejího močového měchýře se zlepšila a byla schopna používat pokojový záchod – pokaždé vymo­čila asi 300 ml moči. Také jí byla nabídnuta rehabilitace na zlepšení mobility, což přispě­lo i ke zlepšení funkce střev i močového mě­chýře.

I když měla paní Bridges i nadále občasné epizody inkontinence, moč jí již stále neukapá­vala. Opruzeniny v tříslech byly ošetřeny an­tifungicidním krémem s 1% hydrokortisonem a začaly se hojit.

Pacientka byla z nemocnice propuštěna bez bolestí, se zlepšenou mobilitou a s epizodami inkontinence maximálně jednou nebo dvakrát za týden. Riziko dalších infekcí se u ní značně snížilo.

Závěr

Paní Bridges byla na vyšetření zhruba před 15 lety a od té doby užívala léky kvůli hy­perreflexii detruzoru. I když začala trpět inkontinencí, nebylo u ní provedeno celko­vé zhodnocení jejího stavu a nebyla uprave­na léčba.

Pohled pod povrch a položení otázky „proč“ umožňuje sestrám zlepšovat praxi a zdokona­lovat péči o pacienty.

(Z impaktovaného casopisu: Nazarko L: Trea-ting recurrent urinary tract infections is not enough – their cause should be investigated. Nursing Times, 2009, 105, č. 29, s. 16. Pře­klad: Mgr. Libuše Dobrovodská, dobrovod­ska.l@centrum.cz)

 

 
  • tisk
  • předplatit si