Kandidátky na prezidentku ČAS na volební období 2011–2015

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA 

„Nelékaři musí mít vliv na stav a změny ve zdravotnictví!“

 

Ing. Bc. Irena Kouřilová-Pejznochová

„Očekávání sester musíme slyšet a naslouchat jim!“

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA je současnou pre­zidentkou ČAS. Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Uherském Hradišti, obor všeobecná sestra. Specializační vzdělání získala v oboru ARIP. Krátce po revoluci (v r. 1991) absolvovala na Filozofické fa­kultě obor pedagogika-ošetřovatelství, a protože už v té době pracovala ve vedoucích funkcích, vzděláva­la se v managementu. Vysokou školu ekonomickou za­vršila titulem MBA v r. 2004. Absolvovala též postgra­duální studium na LF UP v Olomouci v oboru sociál­ní lékařství.

Po škole pracovala v IKEM jako sestra na klinice kar­diologie, poté jako staniční sestra JIP na I. interní klini­ce FTN v Praze. Jako odborná učitelka působila na SZŠ v Praze 8 a v r. 1991 se stala vrchní sestrou Neurologické kliniky FTN v Praze. Současně pracovala jako odborná asistentka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (ÚTPO). V r. 1996 se stala hlavní sestrou a zástupkyní ředitele FTN, v r. 2003 vedoucí ÚTPO, v r. 2009 ředitel­kou Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), poté minis­tryní zdravotnictví ČR a od roku 2010 až dosud vykonává funkci ředitelky VFN.

Pro Českou asociaci sester pracuje Dana Jurásková od jejího počátku. Využila zkušeností, které získala ješ­tě v České společnosti sester, kde pracovala jako předsed­kyně sekce ARIP a členka předsednictva. V ČAS působila postupně jako místopředsedkyně registrační komise, tis­ková mluvčí, předsedkyně kreditní komise, vědecká se­kretářka a současně prezidentka ČAS.

V tomto období se Dana Jurásková intenzivně anga­žuje na zapojení ČAS do reformy zdravotnictví s cílem docílení většího vlivu sester a ostatních nelékařů na re­formní procesy. Navázání úzké spolupráce s minister­stvem zdravotnictví (viz 13 bodů spolupráce) je do znač­né míry výsledkem její iniciativy. Zúčastnila se klíčového jednání s ministrem 2. února (viz str. 49–50).

Dana Jurásková má dvě dorůstající děti, je vdaná a ve svém volném čase se ráda věnuje sportování a chalupě, kde jí potěšení přináší především pěstování skalniček a zušlechťování skalky úctyhodných rozměrů.

Ing. Bc. Irena Kouřilová-Pejznochová vystudovala Střed­ní zdravotnickou školu v Teplicích v oboru dětská sestra. Potom se stejně jako její protikandidátka specializovala na ARIP. Vystudovala Vysokou školu o. p. s. Ilony Mauritzové v Plzni, obor ošetřovatelství, a v loňském roce získala titul Ing. na Vysoké škole finanční a správní v oboru hospodář­ská politika a správa.

Nejprve pracovala na porodnickém oddělení Nemoc­nice Teplice jako dětská sestra, později v Masarykově ne­mocnici v Ústí nad Labem, nejprve jako dětská sestra, poz­ději na resuscitační klinice jako sestra anesteziologická. Od r. 1995 pracovala jistý čas jako trenérka a školitelka ve společnosti Hartmann-Rico, dosud pracuje jako lektorka Vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a externí auditor kvality a technický expert pro certifikaci ISO 9001:2000 ve zdravotnictví a sociálních službách. V ČAS působí Irena Kouřilová v současnosti v prezidiu a v sekci hojení ran.

V současné době, podobně jako její protikandidátka, usiluje Irena Kouřilová-Pejznochová o emancipaci pro­fese sestry ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Zúčastnila se klíčového jednání s ministrem 2. února, o kterém je referováno výše.

Co byste odpověděla sestrám na otázku: „Co z toho budu mít, když budu v ČAS?“

„To je velmi těžká otázka. V posledních týdnech až ožehavá. Mnoho kolegyň argumentuje tím, že nic z členství v ČAS nemá. Odpovědí by mohlo být to, že jsem sestra a patřím někam, do nějaké komunity. Členství v ČAS poskytuje prá­vě tu legislativní oporu profese, možnost vzdělávání a zís­kávání infomací o vývoji profese doma i v zahraničí. To je ten ideální stav. Ten však v současnosti je významně otře­sen tím, že si kolegyně pletou profesní a odborovou organi­zaci. Profesní organizace nesmí, již z podstaty svého statu­tu, vést jakékoliv nátlakové akce, ani je iniciovat. Takže na vaši otázku bych odpověděla tím, co z členství v ČAS nikdo rozhodně mít nebude – protesty, stávky a vydírání. Chceme jít cestou dialogu a kladení jasných a efektivních požadav­ků na legislativu tak, aby práce nelékaře měla smysl a byla náležitě oceněna.“

Připravila Jarmila Škubová

 

• tisk
• předplatit si