COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 5 / 2011

Fluoridy v prevenci zubního kazu

Datum: 2. 5. 2011
Autor: Blanka Remešová

Fluor je důležitý biogenní prvek pro mineralizované tkáně lidského těla, tedy pro skelet a pro zuby. Je součástí základního stavebního materiálu těchto tkání – apatitu. Pokud jde o tvrdé zubní tkáně, zejména sklovinu, fluor se během jejich vývoje zabudovává do sklovinného minerálu, hydroxyapatitu a činí jej odolnějším proti rozpouštění v ústním prostředí bohatém na organické kyseliny. Po dokončení vývoje zubů a po jejich prořezání do dutiny ústní fluor obsažený ve slinách napomáhá remineralizaci drobných povrchových lézí skloviny a brání tak vzniku zubního kazu.

Důležitější je právě tato druhá forma účinku fluoru. Příjem fluoru v dostatečném množství je tedy nezbytný nejen v době, kdy se mineralizované tkáně vyvíjejí, ale v případě zubní skloviny i po celý život. Ideálním zdrojem fluoru pro organismus je pitná voda obsahující 1 mg fluoridu ve formě rozpustných solí na litr. V lokalitách s přirozeným výskytem fluoridu v pitné vodě v koncentracích kolem 1 mg/l byl také na počátku tohoto století v USA jeho ochranný účinek před zubním kazem objeven.

Přirozeným zdrojem fluoru jsou fluoridové sloučeniny přítomné v některých potravinách a nápojích. V naší potravě je to maso mořských ryb, korýšů a potom čaj a některé minerální vody. Podobně jako v mnoha jiných zemích jsou u nás přirozené potravinové zdroje fluoru suboptimální a je nutné je doplňovat různými fluoridovými přípravky.

Fluoridace pitné vody a soli

Na prvním místě je to úprava koncentrace fluoridu v pitné vodě na koncentraci 1 mg/l. Fluoridace pitné vody se nejvíce ujala v USA, kde v současné době pije takto upravovanou vodu kolem 115 miliónů obyvatel, a v některých dalších zemích. V mnoha evropských zemích včetně Československa se po druhé světové válce přistoupilo k obohacování pitné vody fluorem, ale přes nesporné pozitivní výsledky v prevenci zubního kazu se až na výjimky od tohoto preventivního opatření ustoupilo. V současné době v Evropě fluoriduje pitnou vodu Švýcarsko, Velká Británie a Irsko.

Dalším zdrojem může být kuchyňská sůl obohacená fluoridy. Používá se v řadě zemí světa tam, kde není dostatek fluoridu v pitné vodě. V České republice je do užívání schválena kuchyňská sůl obsahující 250 mg fluoridu na kilogram.

Fluoridové tablety

Pro adici fluoridu v dětském věku tam, kde je fluoru v pitné vodě nedostatek, se používají fluoridové tablety. Předepisuje je dětský nebo zubní lékař a dávkové schéma se určuje individuálně jako doplněk přirozených potravinových zdrojů fluoridu. Preventivní účinek těchto tablet je rovněž srovnatelný s fluoridovanou vodou nebo solí za předpokladu, že dítě dostane alespoň 300 denních dávek v roce. Vedle těchto tří nejrozšířenějších způsobů přívodu optimálního množství fluoridu do lidského organismu se v některých zemích v menším rozsahu fluoriduje mléko, pitná voda ve školách a školkách, cukr a žvýkací guma.

Prevenci fluoridem je třeba konzultovat

Fluoridová prevence zubního kazu má jedno úskalí. Během vývoje zubů je třeba zajistit, aby fluoridu do organismu nepřicházelo ani příliš málo, ani mnoho. Předávkování fluoridem by se pak projevilo po prořezání zubů do úst drobnými křídově bílými skvrnkami nebo proužky ve sklovině, které kosmeticky ruší. Říkáme tomu zubní fluoróza. Vývoj korunek stálých předních zubů probíhá mezi půl rokem až třetím rokem života dítěte a v tomto období je nutné přívod fluoridu do organismu pomocí uvedených zdrojů správně nastavit. Některé kojenecké a stolní vody, ze kterých se připravuje strava a nápoje pro nejmenší děti, totiž obsahují určité množství fluoridu (např. Dobrá voda 0,6 mg F-/litr), o něž je nutné příjem ostatních zdrojů fluoridu (např. tablety) snížit. Je třeba, aby se rodiče včas poradili o všech otázkách fluoridové prevence s dětským nebo zubním lékařem.

Fluoridové zubní pasty, roztoky a gely

Fluoridové sloučeniny se v prevenci zubního kazu používají také místně. Nejrozšířenějším takovýmto prostředkem jsou fluoridované zubní pasty. Preventivní účinnost samotných fluoridovaných past je poněkud nižší než účinnost uvedených způsobů alimentárního přívodu fluoridu do organismu. Je však vhodné pasty kombinovat s fluoridovanou vodou, solí nebo tabletami, a tak zvýšit účinnost fluoridové prevence. U předškolních dětí, zejména při kombinaci celkového podávání fluoridu a používání fluoridových zubních past, je nutné dbát na to, aby bylo pasty na kartáčku co nejméně. Malé děti si totiž neumějí dobře vypláchnout ústa a velké množství pasty spolykají. V domácí péči o chrup se uplatňují kromě past fluoridové roztoky nebo gely, které se po vyčistění zubů kartáčkem a pastou nanesou na kartáček a zuby se jimi znovu „vyčistí“. Doporučená frekvence těchto preventivních opatření je uvedena na příbalových letácích jednotlivých výrobků.

V dětských kolektivech se v řadě zemí světa pravidelně provádějí výplachy úst fluoridovými roztoky pod dohledem zdravotníků, zpravidla zároveň s instruktáží správného čistění zubů. U nás se v posledních letech od této velmi účinné formy fluoridové prevence prakticky ustoupilo a bylo by třeba ji znovu oživit.

Zubní lékař nebo dentální hygienistka provádějí lokální aplikace fluoridových gelů nebo laků, které, jsou-li opakovány alespoň v půlročních intervalech, účinně chrání zuby před zubním kazem. U nás hradí zdravotní pojišťovny tuto formu fluoridové prevence dětem a mladistvým do 18 let dvakrát ročně.

Fluoridová prevence zubního kazu je velice účinná, není však samospasitelná. Zvyšuje sice odolnost skloviny proti rozpouštění organickými kyselinami a urychluje proces remineralizace drobných povrchových defektů, nepostihuje však dva významné faktory vzniku zubního kazu, a to ústní mikroorganismy a cukernou složku potravy, ze které činností mikroorganismů ony obávané organické kyseliny vznikají.

Blanka Remešová, Výzkumný ústav stomatologický 1. LF UK a VFN, Praha

 
  • tisk
  • předplatit si