Oblečení a obuv zdravotníků nelékařů. Jak by měl vypadat (a jak vypadá) pracovní oděv v nemocnicích

Mezi povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří poskytnout zaměstnancům ochranné pracovní pomůcky a pracovní oděvy a obuv v prostředí, kde to charakter pracovní činnosti vyžaduje (viz zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 104 – Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje). Odstavec 2 tohoto paragrafu říká doslova: V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytuje zaměstnavatel jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

Takovým pracovištěm jsou i zdravotnická zařízení. Florence se proto rozhodla zjistit situaci v několika vybraných českých a moravských nemocnicích. Podle jakých kritérií tam vybírají „uniformy“ a jak jsou s nimi spokojeny? Přinášíme odpovědi náměstkyň pro ošetřovatelskou péči na dvě otázky redakce:

1. Jak by podle vás mělo vypadat (jaká kritéria by mělo splňovat) nejvhodnější oblečení a obuv zdravotníka - nelékaře?

2. Jak je z tohoto pohledu vybavena vaše nemocnice?

Mgr. Erna Mičudová, FN Brno:

1. "Mělo by jít o příjemný materiál, savý, měkký, nemačkavý, stálobarevný, volného střihu, ale nikoli „pytel“. Před lety proběhla velká diskuse, zda kalhoty a halena, nebo šaty, u nás vyhrály kalhoty a haleny, typ operační prádlo. Co se týká obuvi, jde o velký problém. Požadavkem pro bezpečnost práce je pevná špička a pevná pata, což je přesně to, co nechce zdravotnický personál akceptovat. Nicméně pokud budu vycházet z toho, co si zdravotníci kupují, jde o lehkou ortopedickou obuv pantoflového typu. 

2. Po letech zmatků, kdy se upustilo od standardní uniformy (modré šaty a bílá zástěra) a kdy si neustále někdo něco vymýšlel (střih, typ, barva aj.), se v současné době ve FN Brno oblečení již konečně sjednocuje. Byla zvolena varianta bílé kalhoty a různobarevné haleny podle pracovního zařazení (sanitář – žlutá, sestra – modrá, lékař – bílá). Halena má střih stejný, jako známe u operačního prádla. Co se týká materiálu, zůstali jsme u osvědčené bavlny.

Mgr. Dita Svobodová, VFN Praha:

1. Oblečení nelékařského zdravotnického pracovníka by mělo splňovat všechny parametry, aby se v něm zaměstnanec cítil při své práci co nejlépe.

Použitá látka by měla být:

• nejlépe bavlněná (popř. jen s menším množstvím příměsi), aby zabránila nadměrnému pocení a byla savá,

• neprůhledná,

• odolná vysokým teplotám při praní, z hygienických důvodů,

• předem vysrážená, aby nedocházelo při každém praní ke zkracování oblečení,

• stálobarevná, aby nedocházelo k vyblednutí barvy po několika sepráních,

• knoflíky by měly být odolné při praní a žehlení, aby nedocházelo k jejich poškození.

Druhy oblečení se musí přizpůsobit druhu vykonávané práce a profese.

Oblečení je vhodné dle funkčního zařazení barevně odlišit podle kategorií nelékařů. Před nákupem většího objemu oblečení vyžadujeme zapůjčení vzorků k vyzkoušení, zda vyhovují materiálem a střihem. Při výběru profesního oblečení je příhodná spolupráce s prádelnou a konzultace složení materiálu, aby vyhovovalo technologii praní.

Zdravotnická obuv musí především vyhovovat z hlediska bezpečnostních předpisů. Nejvhodnější se jeví obuv kožená, s protiskluzovou podrážkou, lehká, pohodlná a měkká v nášlapných částech. Při výběru a nákupu je současně nutné přihlédnout k ekonomickým možnostem nemocnice.

2. Ve Všeobecné fakultní nemocnici je pro každou profesi stanoveno pravidlo, na jehož vypracování se podíleli zástupci všech nelékařských profesí – a byly vybrány druhy oblečení pro každou profesi. Těmito pravidly se řídí vydávání profesního oblečení ze skladu prádla VFN.

Mgr. Lenka Gutová, MBA, ÚVN Praha:

1. Po našich zkušenostech z minulých let preferujeme kvalitní pracovní oděvy vyrobené ze 100procentní bavlny. Oděvy by se měly vyznačovat dlouhou životností, odolností vůči oděru, snadnou údržbou, příjemným vzhledem a důrazem na pohodlné nošení. Obuv celokožená s tvarovanou stélkou a variabilním páskem přes patu, které lze eventuálně nosit i jako pantofle.

2. Vybavení oblečením (pracovními oděvy) v naší nemocnici odpovídá výše uvedenému zadání. Nakupujeme pouze kalhoty, trička, flísové mikiny a vesty pro všechny kategorie zaměstnanců.

Bc. Martina Šochmanová, IKEM:

1. Domnívám se, že oblečení pro nelékařské zdravotnické pracovníky, ale i pro veškerý zdravotnický personál musí být především pohodlné z přírodních materiálů. Obuv musí být nejen pohodlná, ale zároveň splňovat požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Také bych upřednostnila rozlišení jednotlivých profesí právě pomocí oblečení. Současný trend v mnoha zdravotnických zařízeních, kdy pacient jen těžko rozeznává lékaře od sanitáře nebo sestry, mi nepřipadá optimální.

2. V našem zdravotnickém zařízení máme pro sestry bílé oblečení s barevně se odlišujícím proužkem. Barva proužku je shodná s barvou identifikačního náramku pacienta a odlišuje se podle jednotlivých odborných center. Sestry mohou volit z šatů nebo halen v kombinaci s kalhotami. Sanitáři mají předepsané bílé kalhoty a žluté košile.

Mgr. Jana Zvěřinová, FN u sv. Anny v Brně:

1. Vzhledem k různým kategoriím nelékařských zdravotnických pracovníků a různým prostředím, ve kterých tito lidé pracují, to bude jen velmi obecné konstatování. Pracovní oděv musí samozřejmě splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Ochranný pracovní oděv by měl být pro pracovníky pohodlný, takže by měl respektovat ergonomické požadavky jejich vlastní práce. Neměl by nepříznivě ovlivňovat hygienu nebo zdraví uživatele a naopak by měl chránit před riziky – jinými slovy, měl by být schopen odolávat vlivům okolí za předpokládaných podmínek používání. S tím souvisí i značná odolnost při praní. Tyto požadavky kladou velké nároky na kvalitu materiálů a zpracování. Obuv by měla být certifikována jako pracovní obuv, čímž jsou splněny požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, především odolnost proti uklouznutí za sucha i za mokra, prodyšnost apod.

2. Na základě vyhodnocení pracovních činností je pro všechny nelékařské zdravotnické pracovníky ve FN u svaté Anny v Brně doporučen jak ochranný pracovní oděv, tak v určitých případech i pracovní obuv. Oděv se skládá z haleny, kalhot a pláště, v letních měsících si pracovníci mohou vybrat sukni či krátké kalhoty. K výbavě pracovníků pohybujících se převážně mimo budovy (např. centrálních sanitářů) patří v zimním období reflexní zateplené bundy a pracovní bezpečnostní obuv.

Bc. Mária Dobešová, Fakultní nemocnice Ostrava:

1. Oděvy musí být vyrobeny z kvalitních materiálů zaručujících pevnost, stálobarevnost, nemačkavost, odolnost proti oděru a při nošení musí poskytovat komfort. Výhoda je možnost barevného rozlišení podle typu profese či jednotlivých oddělení. Obuv: protiskluzová, antibakteriální, na vybraných pracovištích antistatická.

2. Ochranný oděv ve FN Ostrava na standardních pracovištích

• Všeobecné sestry: bílý plášť, bílé kalhoty, haleny a šaty s barevnou paspulí (bílá – vrchní sestra, fialová – staniční sestra, modrá – všeobecná sestra)

• Zdravotnický asistent: bílé kalhoty, haleny a šaty se zelenou vsuvkou

• Ošetřovatelka: bílý plášť, bílé kalhoty, modré haleny a šaty

• Všeobecný sanitář: bílý plášť, bílé kalhoty a žlutobílé haleny

Ochranný oděv ve FN Ostrava na intenzivních pracovištích

Nelékařští zdravotničtí pracovníci mají k dispozici antistatickou obuv, bílý plášť, kalhoty a haleny, které jsou barevně rozlišeny podle oddělení:

• Centrální operační sály: modrá

• Centrální příjem: cihlově červená

• ARK: fialová

• Porodní sály: lososová

• Kardiochirurgie: bílá

• Chirurgie: tyrkysová

• Ostatní JIP: zelená

Oblečení a obuv je vizitka každého nelékařského zdravotnického pracovníka, ale kromě ochranného významu by měly plnit i funkci reprezentativní, uspokojovat módní trendy a zachovat pohodlí.

Bc. Andrea Mašínová, MBA, Fakultní nemocnice v Plzni:

1. Oblečení a obuv musí splňovat kritérium zejména v oblasti bezpečnosti, funkčnosti, estetiky a podstatné je i kritérium pro zdravotnické zařízení nesmírně důležité – ekonomické. Osobní ochranné pomůcky musí odpovídat platným normám a na první pohled musí kategorizovat zařazení lékaře či nelékaře, to je zejména pro pacienty nesmírně zásadní požadavek. Vzhledem k fyzické náročnosti profese nelékaře je důležité volit oděv i obuv dostatečně pevné, funkční, pohodlné a praktické. Sortiment na trhu je dostatečný, je možnost vybírat z široké nabídky produktů.

2. FN Plzeň realizovala v uplynulých třech letech radikální změnu ošacení veškerých zdravotnických pracovníků přechodem na zcela nový typ ochranných oděvů. Celoplošně jsou používány moderní oděvy barevně zařazující a odlišující jednotlivé kategorie nelékařů. Např. všeobecné sestry jsou oblečeny v zeleném oděvu, sanitáři v modrém, ošetřovatelé ve žlutém, dětské sestry v lososovém odstínu oděvu aj. Lékaři pak mají moderní vzor čistě bílého oděvu, všichni zdravotníci volí z kombinací halena – šaty – kalhoty – sukně. Společné pro všechny lékaře i nelékaře je barevné logo nemocnice na viditelné části oděvu. Ochranná obuv je moderní, celokožená, splňující atest i požadavky kladené na zdravotní obuv.

Mgr. Irena Trpišovská, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha:

1. Oblečení by mělo být pohodlné, hygienické, bezpečnostní, estetické a z pohledu organizace ještě ekonomické. Naplnění těchto všech kritérií ale myslím v současných podmínkách nelze uskutečnit. Pokud už bychom si vybrali to, co je opravdu kvalitní, je to za současných podmínek drahé anebo údržba (tj. praní a žehlení) vyžaduje techniku, kterou smluvní prádelny nemají. Základem by měla být kvalitní obuv. V oblečení by mělo být rozlišení podle pracovního zařazení tak, aby pacienti na první pohled viděli, zda oslovují sestru, lékaře, laborantku, sanitářku či sanitáře. Střih a materiál musí vyhovovat, aby neomezoval v pohybu a aby zdravotník vypadal i po 12hodinové službě upraveně. Oblečení by nemělo po opakovaném praní měnit rozměry.

2. V naší nemocnici zatím není používané oblečení ideální, chtěla bych, aby se změnilo. Ale změna vyžaduje nemalé finanční náklady, které v současnosti na tuto změnu nemáme. Zdravotnický personál si může vybrat, zda chce šaty, či kalhoty s halenou (košilí, tričkem). Obuv jsme oproti předcházejícím letům začali nakupovat kvalitnější. Když jsem nastupovala po zdravotnické škole do nemocnice, nosily jsme modré šaty s bílou zástěrou a čepcem. Po listopadové revoluci jsme uvítaly změnu, že budeme mít pouze šaty. Zpětně ale musím přiznat, že sestry v modrých šatech s bílým límečkem a nažehlenou zástěrou ve mně stále vzbuzují pocit čistoty a upravenosti.

Mgr. Jana Nováková, MBA, Fakultní nemocnice v Motole, Praha:

1. Uniforma byla vždy vizitkou zdravotnického pracovníka, reprezentovala jej, plnila i ochrannou funkci – a tento statut by jí měl zůstat i pro budoucnost. Zdravotnický pracovník by měl mít možnost se oblékat účelně, pohodlně a elegantně. Ideální a nejvhodnější oblečení pro zdravotníky by mělo splňovat některá z důležitých kritérií. Volba vhodného materiálu a účelnost je na předním místě. Tkanina by měla být prodyšná, stálobarevná, nesrážlivá, antialergická a minimálně mačkavá. Uniforma by měla být střihově slušivá a účelná, např. krátký rukáv u šatů a halen a hluboké kapsy. Vhodná by byla volba kombinací jednotlivých částí oděvů, např. šaty, kalhoty a haleny, sukně a haleny. Zdravotnická obuv by měla být bezpečná, prodyšná, s pružnou, anatomicky tvarovanou měkkou stélkou.

2. Zamyslím-li se nad oblečením pro zdravotnické pracovníky ve fakultní nemocnici, mohu říci, že část kritérií splňujeme, ale máme co zlepšovat. Přehodnotit je třeba volbu materiálu a do nabídky zařadit více pastelových barev a střihově modernější uniformy. Před několika lety se dělal průzkum zdravotníků ohledně uniforem a jedna z otázek se týkala barevnosti. Ukázalo se, že sestry inklinovaly k tradiční modré barvě. Myslím, že dnešní pohled je ale jiný. Zdravotnická obuv na našich pracovištích splňuje, někdy i předčí požadovaná kritéria.

 

• tisk
• předplatit si