Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 5 / 2011

Ošetřovatelský proces u klienta po rozsáhlém operačním výkonu na GIT pro karcinom rekta

Datum: 2. 5. 2011
Autor: Petra Rozsypalová, DiS.

Souhrn: Kolorektální karcinom (KR-CA) je zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku. Nádor vychází z buněk střevní sliznice, která se trvale obměňuje. Porušení regulačních mechanismů má za následek postupnou změnu fenotypu buněk, která nakonec vyústí ve vznik novotvaru. V kazuistice uvádím případ 69letého muže, který touto nemocí onemocněl a nakonec jí i podlehl.

Klíčová slova: kolon – rektum – karcinom.

(Nursing process in care of a client after major gastrointestinal tract surgery for rectal cancer)

Summary: Colorectal cancer (colon cancer, large bowel cancer) is a malignant tumour of the large intestine (colon) and rectum. The tumour grows out of the intestinal mucosa cells, which are constantly renewing. Disturbance in the regulatory mechanisms leads to gradual change in the cell phenotype, which ultimately results in formation of a neoplasm. In the case report I present the case of a 69-year-old man who suffered from this disease and eventually also succumbed to it.

Keywords: colon – rectum – cancer.

Úvod

Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších zhoubných nádorů a Česká republika je na žebříčku výskytu této nemoci na prvním místě. V nedávné době lze největší nárůst zaznamenat v zemích Asie, což jednoznačně naznačuje vliv tzv. civilizačních faktorů. V euroamerické oblasti se křivka vzestupu v posledních letech láme směrem dolů, patrně v důsledku zvýšené pozornosti, kterou společnost celé problematice věnuje. Riziko rozvoje rakoviny tlustého střeva se zvyšuje s přibývajícím věkem, nemoc je diagnostikována u lidí ve věku 50 let a starších (Klener, 2002; Onkologická péče, 2003).

Nádory tlustého střeva jsou důkladně prozkoumány a o způsobech jejich vzniku existuje jasná představa. Díky sledu navzájem provázaných mutací v určitých genech, které jsou odpovědné za růst a dělení střevních buněk, dojde k tomu, že se buňky začnou dělit nekoordinovaně. Společným znakem je jejich neomezený růst. Konečným výsledkem je nárůst buněčné masy, nádoru, který pak napadá i okolní zdravou tkáň (Bednařík, 1998).

Na rozvoji onemocnění se podílejí faktory genetické (dva a více příbuzných v první linii, kteří nádorem již onemocněli). Dědičně podmíněné: Hereditární nonpolypózní karcinom tlustého střeva – je zodpovědný za 2 % ze všech nádorů tlustého střeva a konečníku a způsobuje jej porucha v genu HPCC. U nositele této poruchy se nádor většinou dříve či později objeví. Familiární adenomatózní polypóza – vzácný dědičný stav, při kterém je stěna střeva pokryta stovkami drobných polypů. Stav je způsoben změnou v genu APC. Pokud se neléčí, většinou nejpozději do 40. roku života vede k rakovině. Vliv má i životní prostředí, skladba stravy (nadbytek živočišných tuků a nedostatek vlákniny, ovoce a zeleniny), sedavý způsob života, obezita a kouření. Růst střevních buněk ovlivňují – a mohou se podílet na vzniku karcinomu – dva střevní záněty: Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Také střevní nezhoubné výrůstky ze stěny střeva (polypy) se mohou „zvrhnout“, a tím podpořit vznik nádoru (http://www.kolorektalni-karci- nom.cz/jak-a-proc-vznika, 2010).

Symptomy kolorektálního karcinomu bývají nespecifické (únava, slabost, úbytek tělesné hmotnosti, zvýšené teploty aj.) a specifické. U specifických příznaků záleží na lokalizaci nádoru. Nádory umístěné v pravé části střeva jsou dlouhou dobu bezpříznakové. Obvykle je prokázána chudokrevnost a hmatný útvar v pravé části břicha. Nádory lokalizované v levé polovině střeva se projevují poruchami vyprazdňování, břišními kolikami, náhlou příhodou břišní aj. Mezi projevy rakoviny konečníku patří časté, někdy bolestivé, nutkání na stolici, příměs krvavého hlenu či čerstvé krve ve stolici, pocity nedostatečného vy-prázdnění, průjmy, příznaky neschopnosti udržet stolici – inkontinence (Klener, 2002).

Prevence a screening: Primární prevence je zaměřena na zdravé lidi, ovlivňuje negativní faktory. Zahrnuje zejména změnu dietních návyků – redukci příjmu tuků a zvýšenou konzumaci vlákniny, ovoce, zeleniny a antioxidantů, zvýšení fyzické aktivity a péče o duševní zdraví. Sekundární prevence včasně zjišťuje již existující onemocnění v co nejranějším stadiu. Spočívá ve screeningu, který zahrnuje tři základní vyšetřovací metody – digitální vyšetření per rectum, test na okultní krvácení ve stolici a sigmoideoskopii. Terciární prevence je zaměřena na lidi, u nichž již nelze vzniku onemocnění zabránit a nemoc propukla. Screeningová strategie: test na okultní krvácení se používá pro screening rakoviny tlustého střeva. Test se provádí po domluvě s praktickým lékařem. Klient dostane v obálce tři „psaníčka“ z tuhého papíru. Na lícové straně jsou v každém psaníčku po otevření patrná dvě okénka. Součástí sady je také papírová stěrka. Test se provádí tak, že z vlastní stolice ze dvou různých míst se stěrkou odeberou dva malé vzorky (velikosti čočky) – každý pro jedno okénko v prvním psaníčku. Druhý den se provede totéž s druhým psaníčkem, třetí den se naplní poslední psaníčko a vše v původní obálce se zanese praktickému lékaři. Důležité je, že týden před testem by se měly přestat užívat některé léky a vitaminové či jiné potravinové doplňky, stejně tak omezit konzumaci červeného nebo syrového masa, ananasu, melounu, ředkviček, mrkve, tuřínu, brokolice a květáku – mohou ovlivnit výsledek. Při pozitivním nálezu (přítomnosti krve ve stolici) následuje diagnostický program – kolonoskopie, eventuálně s odstraněním polypů; flexibilní sigmoideoskopie s pracovní délkou 60 cm může zjistit 50–60 % polypů a karcinomů; kombinace flexibilní sigmoideoskopie prováděné v intervalu 5 let od 50. roku věku s každoročním vyšetřením stolice na okultní krvácení; kolonoskopie v intervalu 10 let nebo dokonce jednou za život, irigografie (rtg metoda) pro polypy menší než 1 cm, virtuální kolonografie – diagnostická a minimálně invazivní metoda (Hrubá, 2001; http://www.onko.cz/zhoubny-nador-streva-kolorektalni-karcinom; http:// www.kolorektalni-karcinom.cz/jak-a-proc-vznika).

Metody léčby kolorektálního karcinomu:

Chirurgické odstranění nádoru – spočívá v odstranění postiženého úseku střeva i některých uzlin, a to kolonoskopicky, laparoskopicky nebo laparotomicky.

Chemoterapie – léky, které mají schopnost ničit nádorové buňky, bohužel svým mechanismem účinku, tedy působením na buněčné struktury dělících se buněk, ovlivňují i zdravou tkáň, což má za následek řadu vedlejších nežádoucích účinků.

Radioterapie – při radioterapii jsou buňky nádoru ničeny pomocí cíleného ozařování.

Biologická (cílená) léčba – vázaná přímo na rakovinné buňky a omezující jejich růst a šíření (http://www.kolorektum.cz/index.php?pg=pro-verej- nost-kolorektalni-karcinom).

Kazuistika

69letý muž, bývalý zámečník, nyní důchodce. Žije s manželkou v malém rodinném domku na vesnici. Jeho dvě děti, starší syn i mladší dcera, žijí s rodinami cca 30 km od rodičů. Pravidelně se navštěvují. Klient není na nic alergický. Jeho matka zemřela na embolii, otec tragicky. Kouří denně od dvaceti let. Dříve dvacet a více cigaret denně, nyní deset denně. Alkohol pije, pivo denně. V říjnu roku 2009 poprvé hospitalizován v nemocnici. Kromě praktického lékaře není sledován v žádné odborné ambulanci. Trvale se s ničím neléčí. Během svého života neutrpěl vážný úraz, který by byl důvodem k operaci. Nyní je praktickým lékařem pro bolesti zad odeslán k došetření na urologii, kde je mu vyšetřením per rectum zjištěn téměř obturující tumor rekta v dosahu prstu. Podle histologického vyšetření jde o tumor makroskopicky měřící 7 cm v největším rozměru. Mikroskopicky jde o nízce až středně diferencovaný adenokarcinom intestinálního typu.

Při přijetí. Klient přichází na standardní chirurgické oddělení nemocnice Kroměříž, kde je přijat k operaci pro zhoubný novotvar konečníku – rekta, šířícího se do pararektálního a presakrálního prostoru, s prorůstáním do močového měchýře a s metastázami do lymfatických uzlin paraaortálních a parailických vlevo, do skeletu se subileózním stavem.

Operace

Po konzultaci s radioterapeutickým oddělením ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) je indikována operace podle Milese. 11. 10. 2009 v 10 hodin dopoledne chirurg zahajuje abdominoperineální amputaci rekta, která je řešením ileózního stavu. Během operace dochází, zřejmě v důsledku nedostatku krevních destiček (trombocytopenie), k většímu krvácení. Klientovi je punktována podklíčková žíla (vena subclavia) a skrze ni zaveden trojcestný centrální žilní katetr.

Peroperačně anesteziolog ordinuje hemostyptika (léky užívané k zástavě krvácení) a krevní deriváty – erytrocytový koncentrát resuspendovaný, chudý na leukocyty (EBR), v celkovém množství 1 200 ml a čerstvou mraženou plazmu (ČMP) 540 ml, dále plasmalyte 1 000 ml a gelofusine 500 ml. Klient je během operačního výkonu hemodynamicky nestabilní – krevní tlak (TK) 80/40 mm Hg, puls (P) 117/min. Oběhová nestabilita na sále řešena pomocí vazopresorů (noradrenalin v dávce 1 μg/kg/min). V závěru operace je dokončena abdominální fáze peritonealizace, uzávěr dutiny břišní a trvalá kolostomie. Do rekta zaveden Redonův drén. Chirurg zavádí i močový stent na samospád a permanentní močový katetr (PMK) č. 18, kde je již v moči přítomna krev (hematurie). Po tříhodinovém výkonu je klient přeložen z operačního sálu na oddělení anesteziologicko-resuscitační ke stabilizaci stavu.

Pooperační péče

1. ošetřovatelský den: 11. 10. 2009

Klient je přivezen z operačního sálu a přeložen na lůžko oddělení. Je zaintubovaný orotracheální kanylou (OTK) č. 8,5, ventilovaný ambuvakem. Stav vědomí: GSC: 3, tlumený (sufentanyl) a relaxovaný (tracrium). Po přijetí je klient reintubován opět OTK č. 8,5, protože během překladu došlo ke změně polohy OTK kanyly. Po reintubaci je napojen na umělou plicní ventilaci (UPV – ventilace pozitivním přetlakem, využívající dechové objemy a frekvence blízké fyziologickým hodnotám), inspirační frakce kyslíku (FiO2 = 60 %). Z dýchacích cest se odsává minimální množství bílého a řídkého sputa. Je mu zavedena dvoucestná nazojejunální sonda určená pro současné podávání enterální výživy do střeva a odsávání obsahu žaludku – na spád, do levého nosního průduchu. Punktována arterie radialis k invazivnímu měření krevního tlaku.

Fyziologické funkce: klinicky obraz těžkého hypovolemického šoku. Krevní tlak neměřitelný z důvodu velké krevní ztráty. Ihned nasazeny vysoké dávky noradrenalinu (2 μg/kg/ /min). Další hodnoty: P: 127/min, tělesná teplota (TT) subnormální – pod 35,5 °C; vyhřívání, hotline, saturace O2: 100 %.

Laboratorně po přijetí na naše oddělení: leukocyty (Leu, WBC) 16,3 G/l (norma 4,0–10,0·109/l ); erytrocyty (RBC) 2,73 T/l (norma muži 4,0–5,8·1012/l); hemoglobin (Hgb) 86 g/l (norma muži 135–175 g/l); hematokrit (Hct, HT) 0,248 l/l (norma muži 0,40–0,50 l/l); trombocyty (Trc, PLT) 70 G/l (norma 150–400·109/l); protrombinový čas (Quickův test) 1,75 INR (norma 0,8–1,2 INR); fibrinogen 1,6 g/l (norma 1,8–4,2 g/l); natrium (Na+) 131 mmol/l (norma 136–144 mmol/l); kalium (K+) 3,4 mmol/l (norma 3,6–5,1 mmol/l); chloridy (Cl-) 114 mmol/l (norma 101–111 mmol/l); kreatinkináza (CK) 3,36 μkat/l (norma muži 0,08–2,85 μkat/l); myokardiální CK (CK-MB) 4,74 μkat/l (norma do 0,4 μkat/l); glukóza 12,1 mmol/l (norma 4,1–5,59 mmol/l). (http://www.ledia.cz/?75)

Negativní hodnoty laboratorních výsledků a celkový stav klienta byly ihned kompenzovány. Dle ordinace lékaře došlo k intravenózní aplikaci roztoků koloidů (haes 10% 500 ml) a krystaloidů (plasma-lyte 1 000 ml, Ringerův roztok 1 000 ml), parenterální výživy (nutriflex speciál 750 ml + 1 amp. multibionta, tracutil a 20 ml NaP), krevních derivátů, antibiotik (zinacef 1,2 g, efloran 0,5 g), vitaminů (celaskon, kanavit)), minerálů (kalium chloratum), analgetik, opioidů (sufentanyl), benzodiazepinů (midazolam), hemostatik (dicynone), inzulinu (humulin-R) aj.

Z krevních derivátů bylo na oddělení podáno 1 870 ml EBR a 2 110 ml ČMP. Bilance tekutin (BT) tento den byla + 6 062 ml.

2. ošetřovatelský den: 12. 10. 2009

Hodnocení stavu klienta za 24 hodin. Stav vědomí: GSC: 6 (otevření očí na oslovení, bez fixace; žádná slovní odpověď; decerebrační reakce na bolest. Tlumený kontinuálně i bolusově – sufentanyl (250 μg/50ml FR1/1 v dávce 10 μg/hod.), midazolam (80 mg/20 ml FR1/1 v dávce 8 mg/hod.). Pohyblivost: žádná, klient byl mírně polohován – dle hodnot fyziologických funkcí. Dýchání: UPV, odsáváno minimální množství bílého a řídkého sputa. Močení: PMK a močový stent, podpora diuretiky. V moči makroskopická hematurie. Tělesná teplota: afebrilní až subfebrilní 36–38 °C. Sliznice dutiny ústní bíle povleklá z důvodu obtížné toalety dutiny ústní. Kůže: sakrální oblast – 1. stupeň dekubitu. Arteriální linka silně prosakovala krví, což vedlo k častým převazům. Enterální výživa vlevo – na samospád, bez žaludečního obsahu.Z krevních derivátů bylo na oddělení podáno 1 270 ml EBR a 770 ml ČMP. BT + 7 203 ml. V průběhu dne bylo provedeno sonografické vyšetření břicha, podle kterého se v dutině břišní nacházelo 800 ml tekutiny, která vedla k relaparotomii pro pooperační krvácení.

3. ošetřovatelský den: 13. 10. 2009

Ráno v 8.30 hod. byl klient pro známky krvácení do dutiny břišní (odsáto 2,5 l hemoragického výpotku, čerstvé krvácení není) a špatného vedení drénu doporučen k operační revizi s tamponádou malé pánve. Za 4 hodiny po výkonu odteklo z břišního spádového drénu (nově zavedeného na operačním sále) 400 ml krve. Ve 12.15 hod. klient podstupuje druhou relaparotomii pro břišní krvácení (nyní bez výpotku, krvácí difúzně, provedena tamponáda malé pánve). Během operačního výkonu bylo podáno 640 ml EBR a 550 ml ČMP. Na oddělení byly během dne krevní ztráty hrazeny deriváty (v celkovém množství 3 170 ml EBR a 2 970 ml ČMP). Hodnocení stavu klienta za 24 hodin. Stav vědomí: GCS: 5 (otevření očí na bolest; žádná slovní odpověď; decerebrační reakce na bolest). Pohyblivost žádná, klient nebyl polohován z důvodu operačních revizí a nestabilního krevního oběhu. Dýchání: UPV, odsáváno minimální množství žlutého a vazkého sputa. Močení: stav nezměněn. Tělesná teplota: afebrilní až subfebrilní 36–38 °C. Sliznice dutiny ústní bíle povleklá (obtížná toaleta dutiny ústní, klient nespolupracuje – na výzvu neotevře dutinu ústní), drobná koagula a otlak v ústním koutku, proto byla OTK přepolohována. Kůže: sakrální oblast – 1. stupeň dekubitu; na skrotu se vytvořil velký hematom, otok, poškozená celistvost. Sonda bez žaludečního obsahu. BT + 10 875 ml. 

4.–12. ošetřovatelský den: 14. 10.–22. 10. 2009 Během následujících 9 dnů hospitalizace klient stále krvácel do dutiny břišní. Podstoupil ještě tři operační revize, které nakonec vyústily v podvaz obou kyčelních tepen (arteriae pelvis). Následkem místní nedokrevnosti tkáně (ischémie) vznikaly na dolních končetinách (DKK) puchýře a nekrózy. Nejen to, ale i dlouhodobá imobilita vedla k tvorbě dekubitů na temeni hlavy, v dutině ústní i nosní, na pravém lokti, zádech, v křížové oblasti i na skrotu. Klientovi byly podávány masivní přetlakové náhrady EBR, ČMP a trombocytární krevní přípravky (TRBC), v celkovém množství (EBR: 11 390 ml, ČMP: 10 690 ml, TRBC: 1 290 ml)! I přesto však laboratorně převládaly: trombocytopenie, elevace jaterního a nefrologického souboru, rozvrat iontů a koagulačních faktorů svědčících pro diseminovanou intravaskulární koagulopatii (DIC – porucha hemokoagulace s masivní spotřebou plazmatických srážlivých faktorů a trombocytů, s obstrukcí mikrocirkulace, trombocytovými agregáty a fibrinovými sraženinami). Krevní oběh pacienta byl podporován vysokými dávkami vazopresorů, a přesto přetrvávala hypotenze. Měl nepravidelný srdeční rytmus, střídaly se u něj sinusová tachykardie, fibrilace síní a komorové extrasystoly. Stav se postupně komplikoval ledvinným selháním, oligurie (méně než 500 ml moči vytvořené za 24 hodin) přecházela v anurii (zástava močení a tvorba moči). Byla mu punktována jugulární žíla (vena jugularis) a skrze ni zaveden dialyzační katetr. Klient byl 2krát napojen na kontinuální venovenózní hemodiafiltraci (CVVHDF). 8. den ORL lékaři provedli již nutnou operační tracheotomii. Při špatných hodnotách krevního obrazu a hemokoagulace (Hgb 68 g/l; Hct 0,207; Trc 24; aPTT 28,0; Quickův test 1,39; fibrinogen 5,45) docházelo ke krvácení ze všech invazivních vstupů a nově i z operační rány na krku, která byla řešena reoperací. Za 2 hodiny po výkonu nastává komplikace – pravý bronchus je ucpán koaguly z operační rány → urgentní bronchoskopie, odsátí koagul.

12. ošetřovatelský den se klientův už tak špatný zdravotní stav nadále prohloubil. Nastaly další poruchy srdečního rytmu – supraventrikulární tachyarytmie, která byla řešena farmakologicky a kardioverzí (synchronním výbojem 150 J), bohužel bez efektu. I přes navyšující se dávky noradrenalinu krevní tlak klesal. V konečné fázi až na neměřitelné hodnoty → infaustní stav. Poté nastala bradykardie a srdeční zástava. Došlo k zahájení kompletní KPCR, která byla po 30 minutách ukončena a klient v 19.30 hod. umírá na komplikace spojené s hemoragickým šokem.

Ošetřovatelské diagnózy NANDA

(navržené Severoamerickou asociací pro ošetřovatelskou diagnostiku – North American Nursing Diagnosis Association, NANDA):

Akutní bolest z důvodu operačního zákroku

Ošetřovatelský cíl: bolest je zmírněna nebo odstraněna.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u klienta nedocházelo ke zlepšení zdravotního stavu, denně podstupoval operační výkony. Bolest byla stále akutní a později nebylo možné ji přesně lokalizovat. Nebylo možné hodnotit, zda klient reaguje na bolest, nebo na dotyk.

Dekubity z důvodu dlouhodobé imobility

Ošetřovatelský cíl: klient má neporušenou, dostatečně prokrvenou kůži; klient nepociťuje bolest, bolest je na hranici únosnosti.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u klienta nedošlo ke změně k lepšímu.

Porušená kožní integrita z důvodu operačního zákroku – operační rány, drény, kolostomie

Ošetřovatelský cíl: operační rána je suchá, klidná – bez sekrece; klient nemá příznaky infekce v operační ráně.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: stav klienta se zhoršoval, téměř denně podstupoval operační zákroky. Vlivem patologických procesů v organismu docházelo k masivnímu krvácení ze všech invazivních vstupů – rány se nehojily.

Krvácivé projevy z invazivních vstupů z důvodu základního onemocnění

Ošetřovatelský cíl: klient má dostatečně prokrvenou, vyživenou a hydratovanou kůži – bez krvácivých projevů; okolí invazivních vstupů je klidné – bez sekrece.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u klienta nedocházelo ke zlepšení jeho zdravotního stavu. Krvácel ze všech invazivních vstupů následkem onemocnění (trombocytopenie, kolagulopatie).

Hypotermie z důvodu základního onemocnění

Ošetřovatelský cíl: klient má tělesnou teplotu ve fyziologickém rozmezí, nevyskytují se žádné komplikace obou stavů.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: během hospitalizace nedošlo ke kompenzaci tělesné teploty.

Otlak koutku v dutině ústní z důvodu zavedené orotracheální kanyly

Ošetřovatelský cíl: klient má neporušenou, dostatečně prokrvenou kůži a sliznici dutiny ústní.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u klienta došlo ke zhojení ústního koutku, bez komplikací.

Deficit při příjmu potravy z důvodu základního onemocnění

Ošetřovatelský cíl: u klienta je zajištěn energetický přísun potravy v odpovídající míře.

Zhodnocení ošetřovatelské péče: u klienta nedošlo ke zlepšení deficitu příjmu potravy, protože to nedovolil jeho zdravotní stav.

(Doegens, 1996)

Diskuse

Kolorektální karcinom – nejčastější mužský nádor u nás, je hlavním tématem výše uvedené kazuistiky. Je v ní velmi stručně popsána nemoc, její výskyt u nás i ve světě, rizikové faktory vedoucí k tomuto onemocnění, prevence a screening a nakonec i léčba.

Aktuální případ 69letého muže nás provází pobytem v nemocničním zařízení, počínaje první návštěvou praktického lékaře, který klienta poslal k došetření ke specialistovi (urolog). Ten prostým vyšetřením per rectum (indagatio per rectum – levné, rychlé a efektivní vyšetření prstem přes konečník) nahmatal tumor, ve velice pokročilém stadiu onemocnění, makroskopicky měřící 7cm (http:// www.wikiskripta.eu/index.php/Vy- %C5%A1et%C5%99en%C3%AD_per_ rectum).

Kolorektální karcinom patří mezi velice těžká onemocnění, a to především rizikovými faktory, které lze názorně kultivovat v naší kazuistice. Klient byl silný kuřák, přiznával 1 pivo denně a jeho strava se skládala převážně z látek podporujících nádorové bujení. I když se nikdy s ničím neléčil a nebyl sledován v žádné odborné ambulanci, tak důvodem vzniku karcinomu byl jeho věk a polyp, který progredoval v rakovinu. Klient jistě nevyužil bezplatného testu na okultní krvácení ve stolici, což je bezbolestné vyšetření sloužící k časnému odhalení nemoci. I přes veškeré úsilí chirurgů – klient byl opakovaně operován – a resuscitačního týmu se nepodařilo zvládnout vzniklé komplikace: trombocytopenii, koagulopatii a refrakterní šok. 

Závěr

Prognóza nemocných s kolorektálním karcinomem závisí na klinickém stadiu – na pokročilosti onemocnění v době prvního záchytu. Již zmíněnou kazuistikou bych chtěla varovat a zároveň upozornit, že rakovina tlustého střeva je zákeřná a ve většině případů končí smrtí. Je ale důležité mít na paměti, že jde o velmi rozšířené onemocnění, které je léčitelné. Proto je třeba apelovat na veřejnost, že test okultního krvácení (TOKS) je bezplatné vyšetření. Provádějí jej praktičtí lékaři i gynekologové lidem ve věku 50–54 let jedenkrát ročně; tento test by se měl provádět každý rok. Od 55 let výše je poskytován bezplatně jedenkrát za 2 roky. U našeho klienta byla pokročilost onemocnění maximální. Jeho tělo bylo napadeno rakovinou, která se nekontrolovatelně šířila do ostatních zdravých tkání i orgánů. Bohužel 12. den hospitalizace, i přes veškerou intenzivní péči, vedla spolu s ostatními komplikacemi k jeho smrti.

Petra Rozsypalová, DiS., Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Kroměřížská nemocnice a. s., Kroměříz

Literatura:

1. Bednařík O, Čapák I. aj. Několik rad pro onkologicky nemocné. Brno: Nadace Dagmar a Václava Havlových vize 97, 1998.

2. Klener P. Klinická onkologie. Galén, 2002, ISBN 80-7262-151-3.

3. Hrubá M, Floretová L, Vorlíčková H. Role sestry v prevenci a včasné diagnostice nádorových onemocnění. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2001.

4. Doegens ME, Moorhouse MF. Kapesní průvodce zdravotní sestry. Praha: Grada, 1996.

5. Onkologická péče. Bristol-Myers Squibb, 2003, roč. 7, číslo 1.

6. http://www.kolorektalni-karcinom. cz/jak-a-proc-vznika [on-line] [cit. 9.12.2010].

7. http://www.ledia.cz/?75/ [on-line] [cit.10.12.2010].

8. http://www.onko.cz/zhoubny-na- dor-streva-kolorektalni-karcinom/ [on-line] [cit. 13.12.2010].

9. http://www.kolorektalni-karcinom. cz/kolorektalni-karcinom [on-line] [cit.13.12.2010].

10. http://www.kolorektum.cz/index.hp?pg=pro-verejnost--kolorektalni-karcinom [on-line] [cit.13.12.2010].

11. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD_ per_rectum [on-line] [30.12.2010].

Recenzovali:

MUDr. Michal Votýpka, Anesteziologicko-resuscitační klinika FN u sv. Anny v Brně

Mgr. Jaroslav Pekara, Klinika anesteziologie a resuscitace, Oddělení urgentního příjmu, FN Královské Vinohrady, Praha

 
  • tisk
  • předplatit si