Potravinové doplňky a další (nejen) nutriční péče

Nursing Times, 2010, 106, č. 39

KIRSHBAUM MN. Does protein and energy supplementation benefit older people at risk of malnutrition? (Prospívají proteinové a energetické potravinové doplňky starším lidem ohroženým malnutricí?): 22.

Systematická přehledová studie z Cochranovy databáze se zaměřila na důkazy týkající se přínosu perorálních nutričních doplňků pro starší lidi ve zdravotnických zařízeních a v domácím prostředí (komunitě), u nichž malnutrice znamená významný problém. Těmto pacientům jsou často předepisovány proteinové a energetické nutriční doplňky, avšak nejsou k dispozici spolehlivé důkazy, o které by se tato praxe mohla opřít.

Přehledová studie prozkoumala 62 randomizovaných a kvazi randomizovaných kontrolovaných studií zabývajících se účinností proteinových a energetických perorálních doplňků. Těchto studií se zúčastnilo 10 187 lidí, jejichž průměrný věk byl 65 let. Do hodnocení nebyly zařazeny studie zabývající se skupinami pacientů, kteří se zotavovali z onkologického onemocnění, ani studie zabývající se pacienty v kritické péči. Účastníci studií byli hospitalizováni jak v zařízeních akutní, tak dlouhodobé péče, nebo žili doma.

Výsledky podávání doplňků byly hodnoceny pomocí následujících parametrů: mortalita, morbidita (např. dekubity, hluboká žilní trombóza), funkční stav (např. vzdálenost, kterou pacient ujde, počet pádů), změna hmotnosti, obvod paže. Další měřitelné parametry: compliance pacienta s intervencí, délka hospitalizace, frekvence návštěv v zařízeních primární péče, nežádoucí účinky intervencí, kvalita života. Intervence zahrnovaly podávání perorálních dietních doplňků, které tvořily komerční přípravky pro sipping a obohacené mléčné nápoje, nebo přímé obohacování stravy přídavkem kalorií a proteinů. Kontrolní skupiny byly požádány, aby zachovávaly stávající dietní režim, nebo dostávaly doplňky zředěné, s nižším obsahem kalorií. Celková délka intervencí se pohybovala od 10 dní do 18 měsíců. Ve většině případů byla doba sledování příliš krátká na to, aby bylo možné zjistit nějaký vliv na kvalitu života, funkční stav pacientů nebo mortalitu.

Shrnutí hlavních důkazů: Metaanalýza zjistila malý, ale konzistentní přínos proteinových a energetických perorálních doplňků. Analýza podskupin ukázala téměř statisticky významné snížení mortality ve skupinách pacientů trpících podvýživou, kteří denně dostávali minimálně 400 kcal navíc. Na základě metaanalýzy 24 studií byl v intervenčních skupinách významně nižší počet komplikací, jako infekce, hluboká žilní trombóza či dekubity, ve srovnání s kontrolními skupinami. Analýza podskupin podle skupin diagnóz zjistila méně komplikací u pacientů s frakturou kyčle a u pacientů po CMP. V 18 studiích byly zaznamenány nežádoucí účinky, jako nauzea a průjem, nebyly však statisticky významné.

LUETTEL D, BISCHLER A. Safety when giving insulin in hospital (Bezpečné podávání inzulinu v nemocnici): 12–13.

Autorky upozorňují na některé zásady, které je třeba dodržovat, aby u pacienta v důsledku chybného dávkování nedošlo k hyperglykémii nebo naopak hypoglykémii. K odměřování jednotlivých dávek inzulinu se nesmějí používat intravenózní stříkačky, ale speciální inzulinové stříkačky nebo komerční inzulinová pera. Intravenózní stříkačky mají stupnici v mililitrech, zatímco inzulinové v jednotkách. Dalším důležitým požadavkem je nutnost pravidelné kontroly a kalibrace přístrojů na monitorování glykémie.

Nursing times, 2010, 106, č. 42

TABINER A, LEWIS L. Developing a magnetic sign system to ensure patients receive appropriate nutritional care (Zavedení systému magnetických značek zajišťujících všem hospitalizovaným pacientům poskytování vhodné nutriční péče): 18–20.

Je známo, že mnoha pacientům v nemocnicích není poskytována náležitá nutriční péče. Malnutrice vede ke vzniku různých komplikací, snižuje imunitu, zhoršuje hojení ran a vede k redukci svalové hmoty, což může být příčinou pádů a úrazů pacientů. Dobrá nutriční péče je základem zotavování pacientů. V jednom britském nemocničním trustu byl zaveden systém obrázkových magnetických tabulek, který umožňuje všem pracovníkům, pacientům a jejich příbuzným snadno identifikovat nutriční potřeby pacientů. Pro zavedení této inovace existují mj. následující důvody: snížení rizika malnutrice pacientů kvůli zbytečnému omezování příjmu potravy bez medicínských důvodů; snížení rizika, že pacienti dostanou jídlo před naplánovaným zákrokem, před nímž je nutné lačnění – rušení naplánovaných zákroků vede ke zbytečnému plýtvání prostředky; identifikace pacientů, kteří při jídle potřebují pomoc; zajištění plného uspokojování nutričních potřeb pacienta; informování o veškerých omezeních týkajících se příjmu jídla a tekutin.

Autorky článku popisují vývoj systému magnetických tabulek, které se umisťují u lůžka každého pacienta a které obrazovými symboly i slovně srozumitelně identifikují nutriční potřeby a požadavky každého pacienta. Systém byl vyzkoušen na dvou odděleních, a protože se osvědčil, byl zaveden v celém nemocničním trustu. Tabulky velikosti A6 se magnety připevňují na kovový noční stolek u každého lůžka, aby byly na očích pacientů, personálu i návštěv. Bylo vytvořeno celkem 17 tabulek, které zachycují všechny aspekty bezpečné nutriční péče a navíc pokrývají všechny specifické dietní požadavky a medicínské požadavky týkající se jídla (např. nic per os, omezení příjmu tekutin, nutnost pomoci při jídle), případně podávání léků, například inzulinu, před jídlem. Potřeby pacienta jsou zjištěny při příjmu a sestra, která je mu přidělena, se stará o to, aby na jeho nočním stolku byly po celou dobu jeho hospitalizace odpovídající tabulky. Zachycení nutričního stavu a nutričních požadavků pacienta obvykle vyžaduje použití dvou až tří tabulek současně.

Mgr. Libuše Dobrovodská, (dobrovodska.l@centrum.cz)

 

• tisk
• předplatit si