Zpět na detail čísla

Číslo 5 / 2011

Psychická onemocnění jsou léčitelná

Datum: 2. 5. 2011
Autor: Heilberufe, 2009, 6, č. 6, s. 28

Co je Recovery koncept v psychiatrii.

Přívrženci Recovery konceptu vycházejí z toho, že psychická onemocnění jsou léčitelná. Touto koncepcí se už nějaký čas zabývá i psychiatrická odborná veřejnost v Německu a následuje tak celosvětový vývoj problematiky.

„Zase už nějaký anglický název. Potřebujeme to skutečně?“ Problém, který s anglismy má němčina (ale i čeština) často. Ve slovníku (německém) najdeme k anglickému slovu recovery následující překlady: zotavení, zlepšení (náprava), ozdravení, uzdravení, záchrana (spása, záchrana v případě nehody) a také obnova. Pojem recovery v psychiatrii stojí za změnou způsobu vnímání pacienta. Postižení přijímají v konceptu recovery významnou, aktivní úlohu. Recovery chce dosáhnout vývoje pacienta z omezené pacientské role k sebeurčení a smysluplnému životu.

Pacienti jako experti na sebe

Lidé, kteří žijí s těžkým psychickým onemocněním, si jsou vědomi většinou toho, že zdroje k překonání jejich nemoci a k naplněnému životu s nemocí musí hledat u sebe. Léčebný systém, který jim má pomoci, může přebírat jen podpůrné funkce, expert však je pacient sám.

Tato změna pravidel má dalekosáhlé následky především u schizofrenie. Až dosud platila tato nemoc za nevyléčitelnou, s postupným zhoršováním stavu a s všeobecně platným názorem, že je nevyhnutelné a pro pacienta to nejlepší řešení léčebna, specializovaný domov nebo jiná forma péče. Tento mýtus nevyléčitelnosti se udržel dodnes, i když už nemá žádný vědecký důvod. Ale jak vlastně mohla tato představa vzniknout?

Základ k tomuto zjednodušenému úhlu pohledu nejspíše položili uznávaní psychiatři minulého století, kteří působili ve velkých psychiatrických ústavech a tam mohli bezprostředně pozorovat ty pacienty, kteří měli zvlášť těžký průběh nemoci a pro které už neměla společnost v běžném životě místo. Že je tato těžká forma onemocnění zjištěna jen u malého podílu z celkového počtu pacientů, zůstalo však dlouhý čas neznámé. A tak do dneška znamená diagnóza schizofrenie pro postižené pacienty a jejich rodinné příslušníky ve většině případů zdrcující šok. Následkem jsou často pocity beznaděje, samota, pocity hanby a zničené životy. Tato nepodložená skepse vycházející z chybné představy nevyléčitelnosti nemoci podrývá v člověku síly, které pracují pro uzdravení.

Recovery koncept sleduje cíl dosáhnout, aby postižení lidé prožívali smysluplný život a nemuseli být trápeni těmi symptomy nemoci, které nejsou nezbytné. V této souvislosti se také vedle medikamentózní terapie objevuje významná role nemedikamentózních léčebných možností. Recovery koncept vychází z toho, že nikomu není možné určit přesnou prognózu dalšího průběhu nemoci a uzdravení, a to je ještě vždy možné dokonce i u těžkých případů. Použití Recovery konceptu znamená zkoumat průběh onemocnění a vyjasnit, co člověku může pomoci překonat nemoc tak, aby podle možností stoupala kvalita jeho života.

My sami jsme čitelnou osobností

Pro pečovatele, lhostejno, zda pracují v domácí péči nebo ve stacionáři psychiatrického zařízení, předpokládá Recovery koncept změny ve způsobu kontaktu s psychiatrickými pacienty. Je úlohou péče, aby pacient nerezignoval a neztrácel naději na uzdravení. Právě když postižení i jejich okolí přestávají doufat v možnost zlepšení, má velký význam, jestliže pečující znovu dodávají víru v uzdravení. Současně má svou cenu věnovat velkou pozornost subjektivním zážitkům a pocitům pacientů. V každodenní péči to znamená, že se nezajímáme například jen o to, jaké vedlejší účinky nemocný následkem braní určitých léků pociťuje, ale také o to, které lépe a které hůře snáší.

Požadavkem je tak kooperativní spolupráce mezi profesionály a postiženými, s cílem najít zase cestu zpět do běžného života podle toho, jak to odpovědnost postiženého za sebe a schopnost se sám o sebe postarat dovoluje. Naším nejdůležitějším úkolem jako pečujících je živit naději na zlepšení a uzdravení a posilovat obnovu psychických sil pacienta. Pro dosažení těchto cílů existují techniky, které nám mohou pomáhat. Důležité je především jedno: že my sami jsme čitelnou osobností. Podle možností pak prostřednictvím komunikace hledáme její vymezení. V naší roli se neopevňujeme. K tomu musíme reflektovat naše vlastní psychické zvláštnosti, a tím uznávat podobnost mezi námi a postiženým. Uvnitř týmu nesmí být psychické krize tabu. V kontaktu s postiženým je nutné opravdově soucítit, dovolit mu přistoupit k nám. K tomu patří, že se nestaráme jen o symptomy pacienta, ale také o jeho život.

Zkušenosti nemocných jsou prospěšné I na strukturální úrovni mohou být do naší denní práce zabudovány elementy, které dovolí účinnější působení Recovery konceptu. K tomu patří například zavedení dohody o způsobu léčení, při které mohou pacienti, již ve fázi uzdravování, stanovit, jak by chtěli být léčeni. Jedna z dalších možností je zapojit do ošetřování osoby, které mají s psychózami vlastní zkušenosti. V anglicky mluvících zemích mají už s tímto konceptem více zkušeností, v Německu jsou spíše tak říkajíc ve fázi shrnování poznatků z prvních kroků. Vychází se přitom z toho, že lidé, kteří prožili psychickou krizi, jsou moudřejší o množství nedocenitelných zkušeností, a tak mohou přispívat k rozšíření porozumění psychickým onemocněním, zrovna jako zdraví podporujících faktorů. Tak například v rámci jednoho takového projektu v Brémách přednáší člověk, který už byl sám léčen na klinice na základě psychotické epizody. Líčí studentům medicíny a ošetřovatelství, jaké měl bludné představy a prožitky v areálu kliniky a co pro něho znamenaly určité objekty či předměty na území kliniky v té které fázi jeho nemoci. To je ovšem jen jeden z příkladů, jak se může podařit získávat porozumění profesionálů pro subjektivní stránky onemocnění, a tak posílit úlohu vnímání života i světa postižených.

(Michael Schulz, Klinika pro psychiatrii a psychoterapii, Bielefeld. Das Recovery-Konzept. Heilberufe č. 6/2009, roč. 6, str. 28. Překlad jš)

 
  • tisk
  • předplatit si