Bezpečí zdravotníků na konferenci prezidia ČAS

V Brně se 5. května konala 3. jarní konference prezidia ČAS na téma Bezpečí zdravotníků.

Konferenci zahájila prezidentka ČAS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. Informovala o novém projektu vzdělávání zdravotníků nelékařů, který ČAS zahájila ve spolupráci s firmou B. Braun a Aesculap Akademie a který je financovaný z prostředků ESF. Na toto sdělení navázal odborný garant z Aesculap Akademie RNDr. Martin Kalina, Ph.D., který projekt konkretizoval na podmínky 12 krajů. V rámci společného projektu přislíbil proškolení až 18 600 nelékařů do ledna 2013.

Další příspěvky se týkaly problematiky elektronických hlášení a sledování mimořádných událostí, jako jsou např. pády pacientů a agresivní chování nemocných a jejich doprovodů (Dita Svobodová), rizik alergií na latex (Anna Skalická), poranění ostrými předměty během péče o nemocné (Dana Zieglerová), nakažení HIV (Ludmila Bendlová), potenciálních rizik práce s cytostatiky (Šárka Kozáková) a péče o bezpečnou infúzní linku (Veronika Zachová).

Sdělení na téma práce záchranáře v případě kontaktu s agresivním pacientem přednesl Jaroslav Pekara, který zmínil nejen riziko plynoucí z agresivního chování pacienta, ale také vypjaté momenty vzniklé z neadekvátního chování personálu navzájem.

Dagmar Škochová prezentovala výsledky dotazníkového šetření v České republice na téma rizika nemocniční praxe (v plném znění viz Florence 3/2011, str. 21). V příspěvcích zazněly také informace, jak se starat o zdravou psychiku a jakým způsobem je hodnoceno bezpečí personálu v případě akreditace nemocnice. Bezpečí a rizika léčebné radiologie nejen pro pacienta, ale také pro personál připomněl Vladimír Kovář.

Konference dospěla k závěru, že právě proto, že riziko práce sester (kontakt s agresivním pacientem, ohrožení při nesprávném používání pomůcek, při kontaktu s biologickým materiálem apod.) je vysoké, je třeba neustále hledat způsoby, jak vytvořit bezpečné prostředí a eliminovat možná rizika poranění nebo nakažení. Jak několikrát zaznělo, je důležité, aby o své bezpečí pečovaly jak samy sestry (používáním ochranných pomůcek, správnou manipulací, informovaností), tak i jejich zaměstnavatel (vytvořením podmínek bezpečného prostředí, dalším vzděláváním v oblasti prevence). Nedílnou součástí je také nutnost hlášení a záznam mimořádných událostí (např. poranění o jehlu), ošetření a další vyšetření a sledování zdravotního stavu poraněného pracovníka.

vw

 

• tisk
• předplatit si