Histaminová intolerance

Souhrn: Histaminová intolerance (HIT) patří mezi tzv. nepravé alergie neboli pseudoalergie. Jde o reakci organismu na určité potraviny obsahující nebo uvolňující histamin ve zvýšeném nebo velkém množství. HIT je získané onemocnění, jen v malém procentu případů je vrozené. Nejde o pravou alergii, není provázena tvorbou specifických protilátek imunoglobulinového typu a imunitní systém se na ní přímo nepodílí. Výskyt HIT v populaci se neustále zvyšuje. Článek je doplněn případem pacientky léčené léta pro polymorfní obtíže nereagující na symptomatickou léčbu.

Klíčová slova: histaminová intolerance – eliminační dieta – potraviny.

(Histamine intolerance)

Summary: Histamine intolerance (HIT) belongs to the so called false allergies or pseudoallergies. It is a response of the organism to certain foods containing or releasing increased or high levels of histamine. HIT is an acquired disease, only in a small number of cases it is congenital. It is not a true allergy as it is not accompanied by production of specific antibodies of an immunoglobulin type and the immune system is not directly involved in it. HIT incidence in population is continuously increasing. The article is completed by a case report of a female patient treated for heterogenous complaints non responsive to symptomatic therapy for many years.

Keywords: histamine intolerance – elimination diet – foodstuffs.

Úvod

Nemocný s HIT reaguje po požití určitých potravin příznaky, které se projevují na různých orgánech, zejména pak na kardiorespiračním systému, pokožce, centrálním nervovém systému, zažívacím traktu a jiných orgánech a systémech. Iniciátorem těchto příznaků je histamin, který je přítomen ve všech potravinách v různém množství, je přítomen i v buňkách lidského těla.

Ke zvýšení hladiny histaminu v krvi a vzniku obtíží může dojít více způsoby:

• přímou dodávkou histaminu do organismu – požitím jídel bohatých na histamin, a tedy přetížením organismu histaminem;

• uvolněním histaminu obsaženého v lidských buňkách – požitím histaminových liberátorů, tj. látek obsažených v potravinách, které uvolňují buněčný histamin;

• sníženou schopností organismu odbourávat uvolněný histamin – insuficiencí diaminooxidázy (DAO), tj. enzymu, který odbourává histamin. Je obsažena v malém množství v buňkách lidského těla, nejvíce je jí v buňkách sliznice tenkého střeva.

Příznaky HIT

Obtíže z gastrointestinálního traktu – nauzea, zvracení, nechutenství, pyróza, nevolnost a únava po jídle, plynatost, pocity plnosti břicha, nadměrná flatulence, imperativní nucení na stolici, bolesti břicha až kolikovitého charakteru, průjmy.

Kožní příznaky – vyrážka krku, obličeje, končetin, zarudnutí obličeje, krku, končetin i trupu, nejčastěji charakteru kopřivky se svěděním kůže.

Příznaky z respiračního traktu – dráždivý kašel, astmatické příznaky, překrvení sliznic horních dýchacích cest, charakterizované katarem, rýmou, s vodnatým výtokem z nosu, vlhkým kašláním a posmrkáváním a slzením, kýcháním.

Obtíže krevního oběhu – srdeční dysrytmie, hypotenze, palpitace.

Vegetativní příznaky – bušení srdce, závrať, kolaps, náhlé opocení aker a periferie, bledost, nebo naopak zarudnutí obličeje, pocity slabosti, nauzea, únavnost, návaly horka, únava po jídle.

Psychické příznaky – deprese, panické ataky, kolísavé nálady, stavy vyčerpání, pasivita, hypochondrie, poruchy spánku a schopnosti koncentrace, sociální vyčleňování, urážlivost, nervozita.

Příznaky CNS – migréna, bolesti hlavy, pocity závrati.

Gynekologické příznaky – dysmenorea provázená cefaleou a vegetativními, někdy i psychickými příznaky.

Příčiny HIT

Potraviny s vysokým obsahem hista­minu – zejména kvasnice, kyselé zelí, rybí konzervy, červené víno.

Látky přítomné v potravinách – biogenní aminy, vedle histaminu – serotonin, tyrozin, tyramin, putrescin, fenylefrin, fenyletylamin, kadaverin, spermidin. Biogenní aminy vznikají při kvasných a hnilobných procesech, při nedostatečném zpracovávání, konzervaci a uchovávání potravin.

Histaminové liberátory čili uvolňovače histaminu – zejména alkohol, vaječný bílek, jahody, ryby. Inhibice diaminooxidázy – porucha odbourávání histaminu inhibicí DAO některými léky, jako jsou např. analgetika, antitusika, hypnotika, antirevmatika, porucha odbourávání DAO. Podobně působí i jiná onemocnění tenkého střeva (Crohnova choroba, chronické záněty nespecifické, ale i specifické, nádory nebo vrozené chybění či insuficience DAO).

potraviny – nejdůležitější příčina HIT Chléb a pečivo. Tvoří důležitou složku potravy, nebývají však dobře snášeny u nemocných s HIT pro kvasnice a přísady používané k jejich přípravě. Dobře je snášen knäckebrot, výrobky z biopekáren, které připravují výrobky bez kvasnic, černý hutný chléb.

Zásada – kupovat v biopekárnách pečivo bez droždí, používat tmavý chléb a knäckebrot. Pozor! Nadýchané pečivo má nejvíce kvasnic a kypřicích přípravků. Nestravovat se ve fast foodu.

Mléko a mléčné výrobky. Čerstvé mléko má málo biogenních aminů, skladované mléko a výrobky z něj však rychle podléhají procesům, při kterých se přeměňuje histidin v histamin.

Zásada – jíst čerstvé výrobky, zejména tvaroh, jogurt, podmáslí, smetanu, čerstvé mléko, krátce zrající sýry, mladou goudu. Vyhnout se sýrům z nepasterizovaného mléka, sýrům s dlouhou dobou zrání. Mléčné výrobky skladovat jen krátce v lednici.

Maso. Čerstvá masa obsahují minimum biogenních aminů, ty se objevují teprve v procesu skladování, zpracování a zrání, zejména při uzení masa, jeho sušení, nasolování a ochucování. V nich přítomný histidin se při těchto procesech rozkládá na histamin se všemi důsledky pro organismus. Vysoký obsah aminů mají uzeniny, salámy, klobásy, dlouho vyzrávající, fermentovaná, ochucovaná, marinovaná masa, nakládaná a konzervovaná masa nejrůznějšího druhu (i ryby, drůbež!), stejně tak mletá masa, čajovky, paštiky, mořské plody, tuňák. Rychlé hluboké zmražení čerstvého masa po zabití zvířete je nejdůležitější prevencí pomnožení bakterií a vzniku histaminu a biogenních aminů v mase.

Zásada – jíst jen čerstvé maso jakéhokoliv druhu, dobře tepelně připravené nebo maso rychle hluboko zmražené po porážce, vyhýbat se sušenému, uzenému a nasolenému masu, masovým a rybím konzervám, zejména tuňáku, mořským plodům a zavináči, uzeninám všeho druhu, mletému a marinovanému masu.

Ovoce a zelenina – kyselé zelí, špenát, rajčata, lilek, avokádo, jahody, citrusové plody, kiwi, brambory, maliny, ananas, ořechy, hrušky, papája, grapefruity – jsou všechny s obsahem histaminu nebo jeho liberátorů.

Zásada – vybrat si ovoce a zeleninu, které postižený snáší, a konzumovat v rozumném množství.

Nápoje – nevadí nealkoholické nápoje s výjimkou rajčatové šťávy; nevhodné jsou kečup, zelná šťáva, kakao, horká čokoláda, alkohol.

Léky – nejsou snášeny některé léky ze skupin: mukolytika, antidepresiva, hypnotika, antirevmatika, analgetika, antibiotika, chemoterapeutika. Při užívání léků je vždy třeba kontaktovat lékaře.

Diagnostika

Z anamnézy – nesnášenlivost potravin, závislost obtíží na jídle, příznaky; krevní testy; hladina histaminu v krvi; aktivita DAO; koncentrace vitaminu B6; čtyřtýdenní eliminační dieta; provokační test.

Léčba

Je vždy zahájena po poradě s lékařem a vždy po vyloučení jiné příčiny obtíží:

1 vyřadit ze stravování jídla a potraviny, které způsobují obtíže,

2 při vzniku obtíží podávat antihistaminika,

3 symptomatická léčba,

4 prevence – dodržování stravovacích zásad.

Kazuistika

Pacientka, nar. 1992, anamnesticky bez závažných onemocnění, jednou prodělala bronchopneumonii, několik let léčena psychiatrem pro poruchy nálady.

Od dětství má opakovaně generalizované dermatitidy, zarudnutí obličeje, krku, trupu, svědění kůže a kopřivky. Prokázána je solární dermatitida, obtíže se však vyskytují i po požití některých potravin. Od dětství je dispenzarizována pro astmoidní bronchitidu. Alergologem byly opakovaně prováděny intradermální alergologické testy, které jsou nepřesvědčivé, spíše negativní.

Opakovaně vyšetřována a léčena pro zažívací obtíže charakteru bolesti břicha, průjmu, zácpy, zvracení, nauzey, plynatosti. Při obtížích byla vždy zvýšená únavnost a váhový úbytek. Byla provedena gastroskopie, kolonoskopie, sonografie, gynekologické vyšetření – vše s negativním nálezem. Suspektní celiakie a Crohnova choroba byly vyloučeny, základní potravinové alergeny jsou negativní. Laboratorní vyšetření byla negativní, kultivace stolice prokázala kvasinkové organismy ve stolici. Bolesti břicha i respirační obtíže považovány za psychogenní reakci na rozvod rodičů.

Pro opakované tenzní bolesti hlavy bylo provedeno neurologické vyšetření včetně elektroencefalografu. I tato vyšetření byla negativní. Ordinována analgetika dle potřeby. Dle následného psychologického vyšetření je usuzováno na podíl psychogenní složky na polymorfních obtížích pacientky.

Přes léčbu výše uvedených symptomů se stav pacientky nelepšil. Po doporučení ošetřujícího imunologa bylo rodinou vypozorováno, že obtíže pacientky způsobují některé potraviny. Tyto potraviny (tuňák, kyselé zelí, uzeniny, mleté maso, analgetika) pacientka vyloučila ze svého jídelníčku formou eliminační diety a pozorovala vymizení veškerých obtíží. Následný provokační test (požití tuňákové pizzy) vyvolal okamžitou recidivu obtíží. Potravinová alergie byla testy vyloučena. Jde tedy zcela určitě o histaminovou intoleranci. Pacientka nadále ve stravě vynechává potraviny způsobující obtíže a je pod kontrolou alergologa a praktického lékaře.

Závěr

Histaminová intolerance je soubor příznaků, které se velice často vyskytují u různých onemocnění. Z tohoto důvodu je diagnostikována výjimečně. Vždy je třeba vyloučit ostatní organická onemocnění a alergie. Řada nemocných může se svými trvalými obtížemi, pro které není organický podklad a vysvětlení, skončit v psychiatrické péči. Lékař, který toto onemocnění zná a myslí na ně (jak tomu bylo i v tomto případě) dokáže po zhodnocení všech výsledků vyšetření a obtíží pacienta určit rychle diagnózu, navrhnout dietu a pacienta vyléčit.

Jana Martincová, Domov pro seniory Světlo, Drhovle

Literatura:

1. Schleip T. Histaminová intolerance. 1. české vydání. Praha: Galén 2009, 118 s. ISBN 978-80-7262-666-3

Recenzovali:

MUDr. Pavel Smrčka, Alergologie a klinická imunologie, ordinace Písek

MUDr. Bohumil Ždichynec, CSc., Medicom Praha

 

• tisk
• předplatit si