Pracovní den Marty Staňkové

Pracovní den Marty Staňkové uspořádal 1. dubna Ústav teorie a praxe ošetřovatelství (ÚTPO) 1. LF UK v Praze. Tématem byly tentokrát Aktuální otázky ve vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků.

Konferenci netradičně zahájilo promítání videa – Mgr. H. Svobodová a PhDr. M. Zvoníčková, odborné asistentky ÚTPO 3. LF UK, natočily loňské oslavy 50. výročí vysokoškolské­ho vzdělávání sester na Univerzitě Karlově a vyzpovídaly několik pamětníků z řad pedagogů i studentek. Připomeňme, že lékařská fakulta UK nemohla před půl stoletím vyučovat jiný obor než medicínský, a proto sesterské obory zahájily vysokoškolskou pouť na fakultě filozofické, u níž našly pochopení.

Mgr. A. Šmídová, vedoucí oddělení ošetřovatelství a dalších nelékařských povolání a uznávání kvalifikací MZ ČR, poté hovořila o vzdělá­vání sester v souvislosti se změnou legislativy a potřebou praxe. Postupně se pokusila zodpovědět otázky, které si položila v úvodu: Je současné vzdělávání nevyhovující a je třeba ho změnit? Co potřebuje současná praxe, mění se role sester? Máme dostatek sester? – Hovořila o existujících stupních a programech vzdělávání sester a blíže se zastavila u oboru zdravotnický asistent (ZA), na nějž nebyly školy, praxe ani veřejnost připraveny. – Role i kvalifikace sester se dnes postupně mění, víme, jaké mají mít kompetence, ale víme i to, co musejí umět, a umějí to doopravdy? Proč praxe raději přijímá sestry z VOŠ než VŠ? Chyba je v praktické výuce – na VŠ oborech není dostatek učitelek, které by chodily do praxe, a jejich role přebírají mentorky, které většinou v praxi pracují, měl by se tedy přehodnotit program vzdělávání sester a mj. změnit praktická výuka. – Podle informací ÚZIS z poloviny roku 2010 jsou místa ošetřovatelského personálu obsazena, někde dokonce nad normu, někde chybí zanedbatelné procento. Je ale otázkou, podotkla přednášející, jak bude vypadat situace po restrukturalizaci lůžek z akutních na dlouhodobá a ošetřovatelská. Část personálu se přesune, se zvyšujícím se počtem seniorů bude růst i potřeba ZA, těch ale pravděpodobně nebude dostatek, protože bude málo absolventů obecně a těch, kteří nastoupí do praxe, zvláště. – Zajímavá přednáška Mgr. Šmídové tak přinesla mnoho otázek k zamyšlení a hlavně k řešení. Na MZ ČR podle jejích slov v současnosti existuje skupina, která ve spolupráci se zástupci praxe pracuje na obecných vizích, na přepracování národního standardu vzdělávání sester a dalších NLZP.

O edukační činnosti sester ve služ­bách psychologie poté hovořila Mgr. Marie Pěničková, vrchní sestra oddělení psychologie ÚVN Praha a edukační specialistka. Zdůraznila, proč je nezbytné školit sestry různých oddělení v psychologii: správný přístup k pacientovi a jeho psychická podpora urychluje proces uzdravování, přináší psychickou vyrovnanost a lepší zvládnutí nemoci, umožňuje zvládnutí stresu, ventilaci emocí apod.

Zajímavým oživením pracovního dne byla vystoupení studentek, které postupně referovaly o svých stážích ve Finsku (K. Jedličková, K. Burišková a E. Králová, 3. ročník oboru všeobecná sestra, ÚTPO 1. LF UK) a Velké Bri­tánii (E. Brejchová, E. Míčková, 2. ročník téhož oboru, ÚTPO 1. LF UK). V souvislosti s předchozím vystoupením Mgr. Šmídové zaujalo mj. to, že například v navštívených nemocnicích ve Finsku má každá studentka na praxi vlastní školitelku, zatímco v Británii studentka na praxi s učitelkou nechodí, případnou pomoc jí ale poskytne kolegyně či kolega – a výborné vztahy na pracovišti napříč všemi profesemi byly jednou z řady věcí, které české stážistky zaujaly.

PhDr. Jana Endlicherová z Oddělení vzdělávání VFN se ve svém vystoupení věnovala kompetencím porod­ní asistentky (PA) v ČR – vzdělávání podle zákona č. 96/2004 Sb. Uvedla, že kompetence znamená: 1. úroveň výkonu (uplatnění znalostí a dovedností) a 2. pravomoc jako souhrn oprávnění a povinností. Při té příležitosti poznamenala, že PA často vyžadují vyšší kompetence, nechtějí ale současně převzít odpovědnost. Připomněla par. 6 zákona č. 96/2004 Sb., který je věnován odborné způsobilosti k výkonu povolání PA, a zdůraznila velké pole působnosti PA v oblasti prevence. Stručně zmínila historii poválečného vzdělávání PA (1950–1973 SZŠ nebo 1951–2001 dvouletá pomaturitní nástavba, 1995–2001 VOŠ, od 2001 VŠ) a položila několik otázek k zamyšlení: Dokážou si absolventky poradit se svými kompetencemi a stojí o ně vůbec, anebo jim vyhovuje dosavadní stav? Máme dostatek mentorek, uvědomujeme si, že ne každá PA se pro tuto roli hodí?

Blok studentských prací

V odpoledním bloku přednášek seznámily Mgr. M. Kulhavá a Mgr. A. Strnadová, MBA, odborné asistentky ÚTPO 1. LF UK, s výsledky svého výzkumu věnovaného vlivu vzdělávání na ži­votní styl studentů oboru všeobecná sestra. Stručně k výsledkům: studium zdravotnického oboru pozitivně ovlivnilo většinu posluchačů v otázce kouření, požívání alkoholu a drog, výživy, pohybové aktivity, kontroly stresu i bezpečnosti. PhDr. R. Hanušová, Oddělení vzdělávání VFN, poté hovořila o medializaci problematiky inkon­tinence moči u žen v kontextu vzdě­lávání nelékařských zdravotnických pracovníků.

Poslední částí dobře připraveného pracovního dne byly prezentace disertačních prací. Tématem sdělení Mgr. V. Váňové z Oddělení vzdělávání FN Na Bulovce byly Etické pro­blémy péče o umírající ve fakultních nemocnicích v Praze. Autorka se zamýšlela nad tím, proč vysokou kvalitu péče o umírající zajišťují převážně jen hospice, třebaže nejvíce lidí umírá v nemocnicích, a nad tím, jak zkvalitnit péči i tam. Uvedla mimo jiné, že v cestě stojí nejen nedostatek financí a vyšší organizační náročnost, ale také zaběhnutá představa, že umírající patří „jinam“. Mgr. J. Novotná, odborná asistentka ÚTPO 1. LF UK, představila názo­ry a postoje studentek a studentů stu­dijního oboru všeobecná sestra k se­niorům a Mgr. M. Hošťálková, odborná asistentka téhož ústavu, v závěru vystoupila se zajímavou přednáškou Pro­blematika ošetřování uzavřeného in­fúzního systému, kterou zveřejňujeme v tomto čísle Florence na str. 13.

ew

 

• tisk
• předplatit si