Adaptační proces sester v nemocnici s JCI

V našem příspěvku se zaměříme na jednotku intenzivní péče (JIP), jednu ze čtyř stanic Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a dlouhodobě školní stanici. V roce 2010 nemocnice získala mezinárodní akreditaci JCI, a to se promítlo i do adaptačního procesu.

Z 19 sester zde 4 sestry mají oprávně­ní k provádění mentorské činnosti. Je to práce náročná, zodpovědná, vyža­dující velkou trpělivost a ochotu men­tora naučit studentky pracovat podle řádu oddělení a pravidel stanovených v ošetřovatelství.

Zdravotnická fakulta předem při­dělí studenty jednotlivým mentorům. Zkušený mentor dovede brzy odhad­nout schopnosti a kvality studentky, pracuje s ní jako se svou budoucí ko­ legyní, nenadřazuje se, svým chová­ním a přístupem k pacientům a k pra­covnímu kolektivu ukazuje správný profesionální přístup. Tento vklad se nám vrací tím, že studentky po ukon­čení studií na naše pracoviště na­stoupí. Školitelky pak s nimi zahajují adaptační proces. Doporučená délka adaptačního procesu je u nové absolventky 6–12 měsíců. U některých jsme ji museli prodloužit. Průměrně probí­há adaptační proces u nové sestry na Neurochirurgické klinice 10–12 mě­síců. Do jiné kategorie spadají sestry s praxí, po mateřské dovolené anebo ty, které přecházejí na jiné pracoviště v rámci nemocnice, kdy je doba trvání adaptačního procesu 1–6 měsíců.

Naše cíle a postup při jejich plnění

Naší snahou je, aby v určitém časo­vém úseku absolventka zvládla zá­kladní i specifické ošetřovatelské úkony, získala nové zkušenosti pro výkon svého povolání na JIP, sezná­mila se s pracovním kolektivem, na­vázala kontakty a vytvořila si vztah k nadřízeným i podřízeným. Od ro­ku 2010, kdy Fakultní nemocnice Os­trava získala mezinárodní akreditaci JCI, je povinné, aby sestry, které na­stoupily na JIP, absolvovaly kurs In­tenzivní a resuscitační ošetřovatelská péče v klinické praxi, který zajišťuje Anesteziologicko­resuscitační klini­ka. Absolventka jej zakončuje závě­rečnou zkouškou.

První den nástupu staniční sestra určuje absolventce školitelku, zapíše ji do předem připraveného formuláře a doporučí studijní literaturu v oboru neurochirurgie. Vrchní sestra ji sezná­mí s personálním obsazením a zamě­řením kliniky, délkou a obsahem adap­tačního procesu, popisem pracovního místa, pracovní dobou, s kritérii hod­nocení a odměňováním a s předpisy bezpečnosti práce a požární ochrany daného pracoviště. Určí dvouměsíční termíny na pohovory k prověření od­borných znalostí, při kterých se zjišťu­je, jak se absolventka adaptuje na pra­covní prostředí a jaké má teoretické a praktické znalosti. Vycházíme z te­matických okruhů onemocnění cent­rálního a periferního nervového sys­tému – povinností absolventky je na­učit se a pochopit anatomii, fyziologii a patofyziologii daných diagnóz a one­mocnění.

První týden ponecháváme absol­ventku na denních službách a staniční sestra ji seznamuje s provozem oddě­lení, s potřebnou administrativní čin­ností, pracovním, evakuačním a or­ganizačním řádem, hygienickým re­žimem na pracovišti, přihlašuje ji do nemocničního informačního systému a upozorňuje na prostudování mate­riálu „Vnitřní řídicí akty“, na oddíly vztahující se k pracovnímu místu.

Vstupní seminář a následné semináře

Povinností nového zdravotnického pracovníka je absolvovat vstupní se­minář pořádaný FNO jedenkrát mě­síčně. Obsahem takového semináře je:

• program zvyšování kvality a bez­pečí pacienta;

• personální práce a systém vzdělá­vání;

• práva pacientů 

• nakládání s léčivými přípravky;

• program prevence nemocničních nákaz.

Součástí práce sestry JIP je obsluha přístrojové techniky. Zaškolení pro­vádí staniční sestra, která zajistí ter­míny na povinná školení: Kardiopul­monální resuscitace, Hygienické my­tí rukou, Transfúze. Jednou měsíčně absolventku hodnotí a zjišťuje její po­kroky a případné nedostatky. Je rov­něž žádoucí, aby se absolventky zú­častňovaly seminářů na odděleních. Témata jsou zaměřena na nové pra­covní metody v lékařské a ošetřovatel­ské péči . Na programu jsou i opakova­cí školení, např. psychologický přístup k pacientům, bezpečnost práce, požár­ní ochrana. Seminární školení máme rozvržené na celý rok ve dvouměsíč­ních intervalech a spojujeme je s pro­vozní schůzí.

Jak s předpisy

Pro sjednocení a zkvalitnění speci­fických pracovních postupů, poky­nů a opatření jsou zpracovány interní předpisy pro Neurochirurgickou kli­niku. V současné době máme 23 in­terních předpisů a vyžadujeme, aby si je absolventka prostudovala a dodržo­vala je.

Fakultní nemocnice Ostrava má zpracováno na 350 vnitřních řídi­cích aktů zahrnujících předpisy managementu jakosti, standardní ope­rační postupy v léčebné a ošetřovatel­ské péči, personální a ekonomickou oblast atd. a nemůžeme žádat po no­vém pracovníkovi, aby se se všemi se­známil. Pro práci sestry máme vyčle­něno v tištěné podobě na každé stani­ci cca 50 vnitřních řídicích aktů, které jsou nezbytné pro její práci. Zbývající jsou zpřístupněny ve vnitřním infor­mačním systému a sestra si může kdy­koliv potřebné informace vyhledat.

Po celou dobu adaptačního proce­su je snahou staniční sestry, aby školi­telka s novým pracovníkem měla stej­né služby a v prvních dvou měsících byla absolventka i navíc ve službě. Bo­hužel nejvíce nových pracovníků na­stupuje v prázdninových měsících, kdy na oddělení probíhají dovolené, a tím je naše snaha částečně mnohdy zma­řena. Školitelka si průběžně prověřu­je znalosti a dovednosti své svěřenkyně a po zvládnutí ošetřovatelských čin­ností, např. podávání léků, aplikace návykových látek, asistence při lumbál­ní punkci atd., provede zápis do formu­láře adaptačního procesu s příslušným datem a svým podpisem.

V rámci adaptačního procesu sest­ra absolvuje také měsíční stáž na stan­dardním oddělení a rovněž absolvu­je pracovní den na operačních sálech Neurochirurgické kliniky. Reciproč­ní proces umožňuje pracovníkovi, aby se seznámil se specifikou a rozdílností prací na jiných odděleních Neurochi­rurgické kliniky.

Ukončení adaptačního procesu

Po prověření teoretických a praktic­kých znalostí vrchní sestra (po poradě se staniční sestrou) rozhodne o ukon­čení adaptačního procesu. Provede se písemné zhodnocení a jsou urče­ny kompetence, které jsou zapracova­né do popisu pracovního místa. Absol­ventka písemně zpracuje ošetřovatel­ský proces u vybraného pacienta. Svoji práci přednese na závěrečném poho­voru za přítomnosti přednosty klini­ky, zaměstnance úseku ošetřovatel­ské péče, vrchní sestry, staniční sestry a školitelky. Otázkami přítomní členo­vé zjišťují vědomosti a logické myšlení absolventky. Adaptační proces je tím uzavřen, ale jen administrativně. Pro sestru proces vzdělávání nekončí, mu­sí neustále přijímat a osvojovat si nové metody a postupy práce a rychle se na ně adaptovat.

Neurochirurgická klinika má v současné době 72 sester, z toho 12 pracuje na zkrácený úvazek. Ročně přijímá v průměru 8–10 nových sester, především absolventek. V posledních letech netrpíme nedostatkem sester, jak tomu bylo dříve, můžeme si i vybí­rat. Naše zkušenosti ukazují, že kvalit­ní neurochirurgickou sestrou se nová sestra stává po dvou­ až tříleté praxi.

Vážíme si toho, že se nám vracejí sestry po mateřské dovolené, které své nabyté zkušenosti v ošetřovatelských činnostech uplatní a rychle je dopl­ní o poznatky nové. Zařadí se tak me­zi nejzkušenější sestry, které tvoří zá­kladní tým vysoce erudovaných sester na každé jednotce Neurochirurgické kliniky.

Květuše Lyčková, Lenka Vágnerová

 

• tisk
• předplatit si