Zpět na detail čísla

Číslo 1 / 2012

Co v učebnicích (možná) nebylo

Datum: 9. 1. 2012
Autor: Růžena Wagnerová

KONFERENCE SEKCE MANAGEMENTU ČAS VE SPOLUPRÁCI S IKEM A VFN V PRAZE

Konferenční místnost pražského IKEM se 8. listopadu stala místem sympatické inovace. Konala se tam konference sekce managementu ČAS s tématem Co v učebnicích (možná) nebylo.

Téma konference dalo účastníkům větší svobodu a více možností projevit vlastní vidění problémů než obvykle. Je toho v profesním životě hodně, s čím se sestry setkávají, nad čím přemýšlejí, o čem si povídají, ale co se jim nezdá natolik odborné nebo významné, aby se to mohlo stát předmětem sdělení na odborném fóru. Přitom cítí, jak je to důležité a inspirativní. Letošní ročník dal takovým sdělením, možná poprvé, zelenou.

V úvodu pořadatelky – předsedkyně sekce managementu ČAS Anna Chrzová, náměstkyně ošetřovatelské péče VFN Mgr. Dita Svobodová a hlavní sestra IKEM Bc. Martina Šochmanová – připomněly výročí, která se tu letos seběhla: 20 let vzniku ČAS, 40 let vzniku IKEM a nejstarší institucí je bezkonkurenčně VFN, která letos oslavila už 220 let. M. Šochmanová v úvodu představila historii i současnost jednotlivých center IKEM a jejich klinik.

Prostor i pro nezkušené

Svoji přednáškovou premiéru si na konferenci s úspěchem odbyly studentky Vysoké školy zdravotnické z Duškovy ulice v Praze. Lucie Hrivnová zpracovala prezentaci a film o činnosti UNICEF. Nikdo, nejen zdravotníci, by neměl zapomínat, že na světě žijí miliony dětí, které mají hlad, střetávají se s násilím, kterým je nedosažitelné vzdělání a které umírají i na dnes už běžně léčitelné nemoci. Příkladem z vlastního okolí se inspirovala druhá studentka, Petra Kutičková, která hovořila o sektách a upozorňovala na některé jejich typické zvláštnosti. Uvedla, že příslušníkem sekty je vždy člověk nějak duševně zraněný a vždy hrozí ohrožení zdraví a života (vraždy, sebevraždy).

Prostor pro matadory

Pavel Sláma z IKEM pohovořil o významu srdce jako orgánu, kterému je v historii medicíny, ale i v jiných oborech – například v humanitních vědách – věnována zvláštní pozornost. Mgr. Ondřej Ulrych z ARO VFN představil svou první vlastní zkušenost se zavedením PICC systému pod UZ kontrolou.

Hana Rittsteinová z Gynekologicko-porodnické kliniky VFN vzala dech svou psychologicky a eticky pojatou přednáškou Přerušení těhotenství z genetických důvodů. Vzpomínala, co se dříve sestry učily o péči o těhotnou při potratu velkého plodu ve druhém trimestru a jak těžké to pro všechny zúčastněné bylo. „Dnešní doba je vstřícnější,“ uvedla. Genetické testy dokáží včas upozornit na vadu ve vývoji plodu. Vada může buď významně snížit kvalitu života narozeného dítěte, anebo je se životem neslučitelná. V tom prvním případě nastává pro rodiče nesmírně těžké rozhodování – žena se musí rozhodnout do 24. týdne těhotenství. Do týmu přichází psycholog, který odpovídá na řadu otázek, které by ženy sestrám možná nepoložily. Kupříkladu, co se děje s mrtvým plodem. Po zkušenostech s psycholožkou na klinice se změnila i praxe, rodiče si mohou pohladit své děťátko, pohřbít je, ventilovat svůj smutek. To dříve možné nebylo.

Některá uspěšná data IKEM připomněl Tomáš Komínek z IKEM. 1971 – byl založen IKEM; 1983 – prvenství IKEM: první kombinovaná transplantace (slinivka, ledviny); 1984 – první úspěšná transplantace srdce; 1993 – první solitérní transplantace slinivky břišní, 1995 – první transplantace jater v IKEM, 2007 – první úspěšná kombinovaná transplantace (srdce–plíce).

Vliv počasí na peritonzilární abscesy přednášely Hana Svobodová a Kristina Nová z ORL VFN. Peritonzilární absces je nejčastější komplikací angíny. Pacient při tomto onemocnění cítí velkou bolest při polykání, má huhňavou řeč. Léčba je konzervativní antibiotiky, ale převážně se absces odstraňuje chirurgicky. Výskyt abscesů se projevuje ve vlnách a sestry na ORL z toho dedukovaly, že na vznik abscesů mají vliv buď velmi vysoké teploty, anebo naopak nízké. Provedly studii, která ale tuto hypotézu nepotvrdila. Naopak prokázala, že nejčastější výskyt peritonzilárních abscesů přichází ve vlnách a při velkých výkyvech počasí.

Příspěvek Specifika ošetřovatelské péče u pacientů po uštknutí jedova­tými hady autorek Zuzany Vagnerové, Kamily Novotné a Pavly Pluhařové z VFN přiblížil téma, se kterým se v praxi může setkat každá sestra. Autorky v úvodu poskytly několik informací a vyvrátily několik mýtů. Kupříkladu: z celého množství hadů je jedovatých jen 10–15 %. Nejjedovatější a nejrychlejší had je mamba černá. Že se hadi vyhřívají na slunci, je pověra. Někteří hadi loví v noci i za velké tmy. Proto je třeba dávat si v noci na horách pozor, hadi mohou být na lovu.

Příznaky při uštknutí: poruchy vědomí, náladovost, tachykardie, nauzea, zvracení, otok v místě uštknutí. Vše záleží na dávce vstříknutého jedu.

První pomoc při uštknutí: zavolat t. č. 155, znehybnit končetinu, nikdy ji nezaškrcovat, místo kousnutí nevysávat, nerozřezávat. Při zasažení oka jedem vypláchnout čistou vodou.

Zjistit: čas kousnutí, název hada, příčinu uštknutí (útok a obrana vykazují rozdílné množství vstříknutého jedu), samec, samice, velikost a stáří hada.

Uštknutí je velice bolestivé, místo vpichu rychle otéká. Zdravotníci po příjezdu nasazují analgetika, snaží se pacienta co nejrychleji dopravit na příslušné pracoviště. V České republice je pro uštknuté pacienty k dispozici centrum KARIM při VFN, kde jsou uskladněna některá séra proti hadímu jedu. V letošním roce zde byli hospitalizováni čtyři uštknutí pacienti (chovatelé jedovatých hadů) a všichni přežili. Léčba takového pacienta je však nesmírně ekonomicky náročná.

Na závěr odborné části Dana Endy­čová z VFN seznámila přítomné s metodou pelvicore při léčbě inkontinence. Pelvicore je soubor rytmického cvičení na zpevnění, zatínání a uvolňování svalstva. S nadsázkou se říká, že kromě svého hlavního účelu, kterým je léčba inkontinence, je metoda také „viagrou“ pro ženy.

Růžena Wagnerová, sekce sester seniorek ČAS

 
  • tisk
  • předplatit si