O čem bude letošní rok v ošetřovatelství I. část

V minulém čísle Florence jsme informovali o 4. podzimní konferenci prezidia České asociace sester (ČAS), která se konala 11. listopadu v Poděbradech. Dostupnost péče a její organizace v konkrétních oborech, spolu s kvalitním přístupem k pacientům, byla témata, která ČAS vyhodnotila pro tento rok jako nejdůležitější.

Viceprezidentka ČAS, Ing. Irena Kouřilová, v úvodu konstatovala, že se v loňském roce zcela nepodařilo naplnit kursy a konference pro nelékaře, pořádané v projektu Vzdělávání zdravotníků, prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí pro nelékařské zdravotnické profese. Akce známé svou vysokou odbornou úrovní jsou díky financím z ESF bezplatné, a proto by bylo chybou nevyužít příležitosti, kterou projekt ve svém posledním roce sestrám nabízí.

Připomněla tematické zaměření kursů a přednášek pro letošní rok:

• oblast péče o dorost a děti včetně traumatologie a nutrice;
• právní povědomí,
• etické normy chování, přístup k pacientům, komunikace, řízení kvality a bezpečnosti pacientů a zaměstnanců.

Preferovanými obory budou i nadále:

• cerebrovaskulární onemocnění;

• onkologie;

• nutriční péče;

• péče o seniory.

Cílem projektu je do ledna 2013 úspěšně proškolit 18 600 nelékařů. 

Cerebrovaskulární onemocnění

Zlepšení primární prevence IM

Mgr. Jana Hrušková z II. interní kliniky VFN na konferenci ČAS předložila fakta svědčící o dosažitelnosti péče o pacienty s infarktem myokardu (IM) v současnosti a připomněla sestrám prostor, ve kterém mohou přispět k jejímu zlepšení.

Uvedla, že v ČR je dosažitelnost akutní péče při IM velmi dobrá. Vzdálenost dojezdu do centra léčby IM je velmi malá (60 km). Ideální čas dojezdu je do 120 min. Procento přežití pacientů se u nás podstatně zvýšilo mj. zavedením metody PTCA v 80. letech, která spočívá v roztažení nebo zprůchodnění zúženého místa věnčité tepny balónkovým katetrem. Po přerušení přítoku krve do myokardu přežívají svalové buňky hypoxii 20 minut. Obnoví-li se v této době přísun kyslíku, buňky jsou schopné úplné regenerace. Později se ale mění v nekrózu a poškození se stává nezvratným. Vedle včasného dojezdu je pro úspěch léčby rozhodující správná diagnóza a léčba na specializovaném pracovišti.

Hustota sítě katetrizačních pracovišť nás řadí na přední místo v Evropě i ve světě. V České republice je 22 katetrizačních kardiocenter, z toho v Praze jsou 4 centra s nepřetržitým provozem. Do roku 2010 bylo u nás katetrizováno 57 tis. pacientů. Ze států východního bloku jsme na prvním místě, v počtu provedených PCI u akutního infarktu myokardu jsme na prvním místě v Evropě. Přes tyto úspěchy a i přes to, že se situace stále zlepšuje, je výskyt a mortalita na kardiovaskulární choroby stále alarmující. Pro sestry je proto velmi důležité zaměřit se na zlepšení primární prevence, která stále a nezaslouženě zůstává Popelkou naší medicíny i ošetřovatelství.

První výsledky iktových center

Jaká je situace v dostupnosti péče o nemocné s cévní mozkovou příhodou (CMP) v České republice, o tom hovořila na konferenci prezidia ČAS náměstkyně ředitele pro nelékařská zdravotnická povolání FTNsP v Praze Mgr. Lenka Hejzlarová. Uvedla v přednášce nazvané Organizace péče o nemocné, že CMP zůstává stále velkým medicínským, ekonomickým a sociálním problémem. CMP je třetí nejčastější příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity v dospělé populaci. V ČR postihne CMP až 40 tis. lidí ročně. Roční incidence je u osob mezi 65–75 lety 600–800 případů na 100 tis. obyvatel. Mortalita našich občanů je až dvojnásobná oproti evropskému průměru, zejména u mužů mezi 40–65 lety.

Zásadní vliv na úspěšnost léčby a kvalitu života pacientů s CMP má v ČR zřízení sítě specializovaných center. Na jejím nejvyšším stupni jsou komplexní cerebrovaskulární centra (KKC), na nižším tzv. centra iktová, která pečují o pacienty s neakutní cévní mozkovou příhodou. KKC zajišťují komplexní, diagnostickou, léčebnou a časnou rehabilitační péči o pacienty s akutní fází cévní mozkové příhody v přesně geograficky definované spádové oblasti (min. 700 tis. až 1 mil. obyvatel) a spolupracují s neurologickými odděleními či klinikami, které jsou součástí schválené sítě pro zajištění péče o akutní CMP. Jen za první 4 měsíce činnosti iktových center došlo ke snížení mortality na CMP o 26 %, zkrácení doby hospitalizace o 25 %, zvýšení počtu pacientů schopných následné domácí péče o 16 %, zvýšení počtu plně soběstačných o 17 % a v obecných nákladech na léčbu akutní CMP se uspořilo 30 %.

(Pokračování v příštím čísle Florence)

Jarmila Škubová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si